„Účelem tohoto dopisu je upozornit vás na riziko, které podstupují české orgány v případě, že by ratifikace zákona definitivně vstoupila v platnost, aniž by byla předem oznámena Evropské komisi v souladu s pravidly EU pro vnitřní trh a státní podporu,“ píše prezidentovi Le Bret, který podle webu CNN Prima News v podobném sporu zastupoval francouzskou televizi TF1.
Právník vidí problém v tom, že novela navyšuje veřejnou podporu České televize a Českého rozhlasu o více než 20 procent, což znamená výraznou úpravu zdroje financování veřejnoprávních médií. Proto by podle něho měla novela získat takzvanou notifikaci Evropské komise.
„Pokud tedy bude opatření s konečnou platností přijato a prosazeno, bude s velkou pravděpodobností představovat novou státní podporu, která vyžaduje předchozí oznámení Evropské komisi v souladu s článkem 108 Smlouvy o fungování EU. Nová státní podpora, která nebyla oznámena, je sama o sobě protiprávní a může být Komisí nebo vnitrostátním soudcem pouze z tohoto důvodu vymáhána zpět,“ upozorňuje právník.
Argumentuje tím, že nová mediální reforma měla být podle směrnice EU 2015/1535 oznámena Evropské komisi ještě před jejím přijetím, protože ukládá nové povinnosti provozovatelům televizního a rozhlasového vysílání, které jsou všechny dostupné i online, zavádějí definici elektronických zařízení podléhajících zdanění a regulují televizní reklamu.
Senát schválil vyšší poplatky pro ČT. Zaplatí je i vlastníci chytrých mobilů |
Dále právník poukazuje na to, že plánovaná automatická indexace licenčního poplatku podle inflace - bez jakýchkoli předběžných záruk proti nadměrné kompenzaci - pravděpodobně ovlivní slučitelnost stávající podpory s vnitřním trhem.
Podle Le Breta by bylo v zájmu dodržování zásad, které zajišťují řádné fungování právního rámce Evropské unie, rozumné a důsledné, aby české orgány mediální reformu oznámily.
Takový krok, který v žádném případě nepředjímá výsledek samotné reformy, by podle právníka přinesl výhodu právní jistoty jak pro české příjemce, tak pro provozovatele televizního vysílání a daňové poplatníky.
Nový poplatek za televizi a rozhlas: kdy se platí poprvé zvýšený a komu vznikne dluh |
Navíc by se tím předešlo možným právním rizikům, jako je nevymahatelnost zákona, nezákonnost vyplacených částek, jejich neslučitelnost s pravidly státní podpory a následné vymáhání částek.
„V této souvislosti by dočasné pozastavení legislativního procesu poskytlo příležitost zajistit, aby reforma byla plně v souladu s právem EU, a potvrdit tak závazek České republiky dodržovat hodnoty a povinnosti, které jsou základem právního řádu Unie,“ míní právník.
Vyzývá proto prezidenta, aby využil svého práva a vrátil návrh zákona k novému projednání Poslanecké sněmovně.
ČT po volbách: opozice chystá radikální změny. Dotknou se poplatků i platů |
„Takový krok by neznamenal nesouhlas s reformou jako takovou, ale nabídl by možnost zajistit, aby legislativní proces probíhal plně v souladu s povinnou notifikací EU. Česká republika by tím znovu potvrdila svůj závazek k právní jistotě a ke společným hodnotám, které udržují právní a institucionální architekturu Unie,“ uzavřel Benoit Le Bret otevřený dopis prezidentovi.
Nový zákon zvyšuje poplatek pro Českou televizi ze 135 na 150 korun za měsíc, u Českého rozhlasu ze 45 na 55 korun měsíčně. Nově budou platit i ty domácnosti, které nemají televizi, ale chytrý telefon, počítač či tablet. Upravují se i podmínky pro podnikatele a valorizace poplatku. Pokud zákon podepíše prezident Petr Pavel, poplatky vzrostou od května.
