„Počasí má vliv naprosto prvořadý. Je dán tím, jestli divák má možnost a potřebu sedět u televizoru nebo jiného přijímače, nebo se bude raději procházet v pěkném počasí venku, sedět na zahrádce u pivka. Pokud je venku krásné počasí, je skoro – s důrazem na toto slovo – jedno, co máte v plánu vysílat,“ shrnul význam počasí pro vysílatele ředitel analýz televizní skupiny Prima Petr Miláček.
S počasím se přímo pracuje i v rámci peoplemetrových dat. „Hlavně tedy vidíme, že nižší teploty a vyšší srážky korelují s vyšším počtem lidí u televizí, vyšším celkovým ratingem,“ doplnil Miláček.
To dokládají i data České televize (ČT). „Nejvyšší průměrná sledovanost je v zimních měsících (prosinec až únor). Proto vyšší sledovanost mají seriálové řady, které začínají na začátku roku oproti řadám, které začínají například v září nebo v dubnu, kdy je celková televizní sledovanost na nižší úrovni než v lednu,“ připojila mluvčí veřejnoprávní televize Vendula Krejčová.
A jako příklad uvedla aktuálně skončenou druhou řadu seriálu Stíny v mlze se začátkem v dubnu 2024 a třetí řadu Případů 1. oddělení se začátkem v září 2022. „Obě řady mají výborné hodnocení od diváků, vysokou internetovou sledovanost i nadprůměrné kvalitativní parametry, takže pokud by hypoteticky byly nasazeny do vysílání od ledna jako předešlé řady, tak by téměř jistě měly srovnatelnou sledovanost s předchozími řadami,“ dodala Krejčová.
Atmedia: Sledovanost televize o prázdninách klesla zhruba o půl hodiny |
Vliv počasí na sledovanost doložila i na vztahu průměrné teploty a sledovanosti. Obecně platí, že čím hezčí počasí, tím méně diváků u obrazovek, těchto vlivů působících na divácké chování je však více.
„Například v září 2023 a únoru až květnu 2024 byla průměrná teplota významně vyšší než ve srovnatelné období v předchozím roce. V těchto měsících je možné doložit snížení průměrné sledovanosti, například v září 2023 klesla sledovanost dospělých diváků v kategorii 15+ o 18 minut denně oproti září 2022, kdy byla průměrná teplota o 4,5 stupně nižší než v září 2023,“ přidala mluvčí.
Sportovní přenosy se vymykají trendu
Doplnila, že obdobně teplotně nadprůměrné bylo i období únor až květen letošního roku. „Kdy registrujeme snížení průměrné televizní sledovanosti o sedm až 16 minut denně, pouze v květnu díky mistrovství světa v hokeji a mimořádnému výkonu českého týmu televizní sledovanost naopak meziročně mírně vzrostla,“ uvedla příklad Krejčová.
Vliv počasí na televizní sledovanost sledují i na Nově a i tam se ukazuje, že během hezkého počasí jsou lidé raději venku než u obrazovky. „Z tohoto trendu se ale vymykají například živé sportovní přenosy nebo zpravodajství, které diváci preferují sledovat v reálném čase,“ poukázala Tereza Žižková z tiskového odboru Novy.
ATO: Češi loni denně sledovali televize tři hodiny a 40 minut denně |
„Letošní rok byl v tomto ohledu skutečně extrém. Stejně jako každý rok se v nás pere srdce fanouška národního týmu a pohled profesionála, který vidí, že právě velké sportovní události s českou účastí negativně ovlivňují sledovanost našich pořadů a stanic. Zajímavé také je, že některé menší kanály zaměřené na ženy vliv hokejového mistrovství světa takřka nepocítily,“ připojil za Primu Miláček.
Rozhoduje i kalendář a denní rytmus
V průběhu roku se ale mění i průměrná doba, kterou diváci stráví u televizních obrazovek. „V roce 2023 se dospělí diváci ve skupině 15+ denně v průměru dívali tři hodiny 37 minut. Nejvyšší sledovanost je typicky v zimních měsících od prosince do února, kdy přesahuje čtyři hodiny. Naopak nejnižší sledovanost bývá v letních měsících od června do srpna, kdy jsou lidé v důsledku dovolených, teplejšího počasí i delšího dne více mimo domov,“ doplnila mluvčí ČT.
Nejvyšší sledovanost pak Česká televize registruje o víkendu a zejména v neděli. „Kdy sledovanost u dospělých diváků 15+ letos v prvním pololetí přesáhla čtyři a čtvrt hodiny. Ve všední dny od pondělí do pátku se průměrná sledovanost mění jen málo, průměr za letošní první pololetí je tři a půl hodiny,“ vypočetla.
Dalším faktorem ovlivňujícím sledovanost je i rytmus dne a bydliště diváka. Podle dat Primy se liší sledovanost ve městě oproti venkovským oblastem. „Skutečně jsou tu rozdíly, řízené denním rytmem. Ve městech se vstává cca o hodinu později a později se také chodí spát, takže počasí ovlivňuje sledovanost i v pozdějších večerních hodinách – zejména v létě,“ uvedl Miláček.
Dodal, že počasí hlavně ovlivňuje, kolik lidí vůbec k televizi přijde. „Samozřejmě vidíme, že na naše nejoblíbenější pořady diváci dorazí vždy, ale otázka zní, kolik jich bude. Vedle vlivu počasí je třeba zdůraznit, že diváci sledují i jiné kanály, které ovlivňují sledovanost zásadně,“ připomněl.
Televize nabízí divákům spoustu výhod a obrazovka má stále své kouzlo |
Tereza Žižková z Novy připomněla, že s nástupem nových technologií vliv počasí slábne. „Diváci totiž mohou sledovat své oblíbené pořady prostřednictvím zpětného zhlédnutí nebo například na Voyo. Všichni tak mohou sledovat televizní vysílání kdykoliv a kdekoliv, což napomáhá stabilnější sledovanosti,“ uvedla.
„Jako televizní skupiny se zkrátka pereme o ty diváky, kteří se rozhodli na televizi dívat. Jejich volba pořadu je výrazně více ovlivněna jejich potřebami, dnem týdne, kdo konkrétně sedí u televize (žena s dětmi, manželem nebo sama) a spoustou dalších faktorů než počasím. Zatím jsme nevysledovali souvislost mezi počasím a volbou pořadů – pokud se nejedná o extrémy, jako jsou třeba povodně,“ uzavřel ředitel analýz skupiny Prima.
