„Jste legendou válečné žurnalistiky, neúnavnou bojovnicí za lidská práva i úspěšnou spisovatelkou,“ řekl Dutertre. „Umíte vysvětlit složitost geopolitických vztahů v konfliktních oblastech a zároveň vystihnout jednotlivé lidské příběhy,“ dodal velvyslanec a ocenil také její osobní odvahu a angažmá při pomoci dětem, ženám a všem obětem konfliktů.
Procházková napsala několik knih a podle její novely Frišta vznikl film Moje slunce Mad, který získal cenu francouzské filmové akademie César pro nejlepší celovečerní animovaný film. Tato kniha i film jsou podle velvyslance jen další ukázkou snahy Procházkové o hledání novinářské pravdy a mezilidského porozumění.
Dutertre také vyzdvihl aktivity Procházkové v postsovětském regionu a její zaměření na dění na Ukrajině po okupaci Krymu Ruskem v roce 2014. Česká novinářka ve své děkovné řeči hovořila o nejaktuálnějších příbězích Ukrajinců, o nichž psala.
Reportérka Deníku N dala na novinářském fóru facku redaktorovi Sputniku |
„Nedokážu spočítat, kolik lidí mi svěřilo své intimní pocity, sdílelo se mnou bolestivé okamžiky nad hroby svých dětí. Věřili, že právě jejich příběh pohne světovým svědomím. Jsou to velké naděje. Dnešní den svědčí o tom, že to nejsou úplně plané naděje. Děkuji jménem všech těchto lidí za toto ocenění a těším se na dobu, kdy nebudu mít co psát,“ řekla Procházková po převzetí řádu.
Procházkovou proslavily reportáže z míst válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Novinářka a humanitární pracovnice se dokázala dostat i mezi gerilové bojovníky na Východním Timoru, působila v Afghánistánu. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska a Náhorního Karabachu, v ruském Grozném založila dětský domov pro 50 válečných sirotků. V posledních letech se soustředila na dění na Ukrajině.
Řád čestné legie je francouzské nejvyšší státní vyznamenání, které se uděluje na základě dekretu francouzského prezidenta za vynikající civilní nebo vojenské zásluhy o francouzský národ. Mezi české nositele řádu patří například Tomáš Garrigue Masaryk, Václav Havel, režisér Miloš Forman, malíř František Kupka nebo Petr Pavel.
