Podle právníků ministerstva vnitra není dosavadní neschválení zákona velký problém, přijat by však měl být v dohledné době, protože upřesní některé body z unijního nařízení o ochraně dat (GDPR).
Zrychlené projednání zákona ve Sněmovně v polovině dubna vetovaly opoziční poslanecké kluby ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a ČSSD. Vládní návrh je podle kritiků potřeba v řadě oblastí upravit a rozšířit výjimky z unijních pravidel. Příležitost k tomu bude v pěti sněmovních výborech, které na to dostaly standardně dva měsíce. Dolní komora jako celek se tak k předloze vrátí s ohledem na lhůty asi až v červenci.
Do schválení zákona proto budou platit pravidla z unijní směrnice. "Není to žádný zádrhel, ale ani komfortní situace. Bylo by dobré zákon přijmout v dohledné době," řekl ČTK právník Karel Bačkovský z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
Zákon totiž podle právníků upřesňuje některé věci ze směrnice. Stanoví například, že knihovny nebudou muset mít pověřence, kteří by měli mít na starosti nakládání s osobními údaji. Zákon také upřesňuje pokyny, které se týkají případného úniku informací z institucí, které sbírají citlivá data.
Mezi poslanci vznikla kontroverze kvůli ustanovení, podle něhož by si děti mohly samy založit účet na sociální síti až od 15 let. Tento věk navrhla vláda a odpovídá věku, od kdy je člověk trestně odpovědný. Piráti například navrhli snížení věkové hranice na 13 let, což je nejnižší možnost, kterou unijní nařízení dovoluje.
