„Hledali jsme společensky významné hledisko. Časopisy jsou vědecké. To je ten hlavní důvod, proč jsou ve snížené sazbě. Existují i jiné než vědecké časopisy, to se ale už rozlišit nedá. Vědecké noviny neznáme,“ zdůvodnil rozdílnou sazbu DPH pro časopisy a noviny ministr financí Zbyněk Stanjura.
Premiér Petr Fiala přitom v únoru uvedl, že nechce, aby se noviny více danily, a tedy i zdražovaly. Odůvodňoval to společenskou funkcí. „Nechtěl bych udělat nic, co by ohrozilo nejen nezávislou žurnalistiku, ale i vzdělanost,“ odpovídal předseda vlády v rozhovoru pro Deník na otázku týkající se změn DPH u tiskovin. „Touto cestou určitě jít nechceme,“ doplnil Fiala. Zdůraznil ale, že v tu dobu ještě nebyla na opatřeních shoda.
Nové důchody budou nižší, odvody OSVČ i daně firem se zvýší, navrhla koalice |
Krok může mít na chod novin významné dopady. „Nechápu krok vlády, protože posunout noviny do nejvyšší sazby z 10 % na 21 %, to znamená o více než 100 procent, vypadá jako pokus o likvidaci novin v České republice,“ komentovala krok kabinetu Petra Fialy pro iDNES.cz předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová. Podotkla také, že odtrhnout od sebe sazby DPH u novin, časopisů a knih nedává vůbec žádnou logiku a označila zdůvodnění Stanjury za pseudoargument.
„Takových komentářů bude ještě hodně“, okomentoval výrok Šmuclerové Stanjura pro MF DNES. Každá zájmová skupina podle něj hájí své zájmy. „Všechny důvody zdražení jsem vysvětlil na tiskové konferenci,“ odpověděl ministr.
Podle Šmuclerové si málokdo uvědomuje, že krach jedněch novin může v Česku způsobit domino efekt. Jakmile odpadne jeden deník, ostatní vydavatelé zbylé náklady na distribuci, které na ně tím pádem připadnou, již nemusí unést a budou muset svůj titul zavřít také.
„Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích na internetu. Vláda tuto kotvu lidem může navýšením DPH vzít. Hrozí tak zvýšená konzumace zpráv z internetu, kde technologické platformy žádnou zodpovědnost za on-line obsah nenesou a nemají,“ doplnila Šmuclerová.
Zatímco časopisy budou zdaněny dvanácti procenty, noviny jednadvaceti, knihy se naopak dočkají nulové daně z přidané hodnoty. Vláda o tom informovala na čtvrteční tiskové konferenci, kde představovala úsporná opatření.
Podle údajů Unie vydavatelů má například sousední Německo sazbu DPH na tisk sedm procent, Polsko osm procent, Itálie a Španělsko čtyři procenta a Francie 2,1 procenta.
Rozdíl mezi novinami a časopisem zákon nezná
Dle Michala Kuka, vedoucího právní poradny Frank Bold, není ze současného zákona jasné, jaký je mezi novinami a časopisy rozdíl. „Jediným místem, které se rozdílem stručně zabývá, byl komentář k tiskovému zákonu, kde je uvedeno: ‘Jedná se o tradiční označení, které se v uplynulých letech ustálilo k pojmenování jednotlivých tiskovin – pro deníky a zpravodajské periodické tiskoviny pojem noviny, pro ostatní periodické tiskoviny pak časopis,‘“ vysvětlil Kuk pro iDNES.cz
Právník Kuk dodává, že vláda může časopisy a noviny přesně vymezit právě prostřednictvím představených novel. „Nevím tak o tom, že by aktuálně existovaly ustálené právní dělící znaky,“ dodal.
Ze tří na dvě. Nové sazby DPH zdraží kadeřníka a pivo, potraviny zlevní |
Konsolidační balíček má příští rok snížit zadlužení Česka o 94 a v roce 2025 o 148 miliard korun. Návrh obsahuje 55 opatření. Současné tři sazby DPH se zredukují a zůstanou jen dvě.
Do nižší, 12procentní sazby, přejdou a nepatrně zlevní potraviny, léky či náklady na bydlení. Do základní 21procentní DPH se přesouvá z 15procentní i 10procentní daně z přidané hodnoty na třicet položek.
Podle ministra financí Stanjury vláda zvyšuje hlavně daně z neřestí, kam patří například čepované pivo, alkohol či hazardní hry. Daně z tabáku, alkoholu a hazardu vynesou za dva roky navíc 10,9 miliardy korun, většinu v příštím roce. Zvýšení se týká i některých služeb, například kadeřnických a holičských, oprav obuvi, kožených výrobků či jízdních kol.
Asociace komunikačních agentur (AKA) k dnešnímu vládnímu oznámení konsolidačního balíčku uvedla, že vláda komunikovala zbytečně mnoho čísel a sdělované informace nemusely být lidem srozumitelné. „Z těch mnoha čísel už nikdo nevytáhl ta základní dvě až tři čísla, které by lidem řekl jako poselství a které by je nějakým způsobem uklidnilo a řeklo základní informace, které se základního balíčku týkají,“ řekla výkonná ředitelka AKA Kateřina Hrubešová.
