Vydavatele rozzlobil výrok ministra financi Zbyňka Stanjury. Ten na čtvrteční konferenci sdělil, že důvod pro rozdílné sazby u novin a časopisů je ve společenské významnosti.
„Časopisy jsou vědecké. To je ten hlavní důvod, proč jsou ve snížené sazbě. Existují i jiné než vědecké časopisy, to se ale už rozlišit nedá. Vědecké noviny neznáme,“ zdůvodnil rozdílnou sazbu DPH pro časopisy a noviny ministr.
Předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová tvrdí, že nová daň bude pro řadu novin likvidační.
„Deníky byly a jsou pro čtenáře kotvou, jak se vyznat v dezinformacích na internetu. Vláda tuto kotvu lidem může navýšením DPH vzít. Hrozí tak zvýšená konzumace zpráv z internetu, kde technologické platformy žádnou zodpovědnost za obsah na internetu nenesou a nemají,“ tvrdí Šmuclerová.
Rozdělení sazby nedává podle expertů oslovených redakcí iDNES.cz smysl. Tiskový zákon totiž podle nich žádnou takovou definici neobsahuje. Jde o označení periodického tisku jeho vydavatelem a jediným rozlišovacím znakem je, že vychází nejméně dvakrát v roce.
Co jsou to vlastně časopisy
Oddělení sazby DPH podle Václava Macha z Unie vydavatelů nemá logiku. „Nikde jinde v Evropě ani ve světě se sazby DPH podle četnosti vydávání periodického tisku, tedy rozdělení různých sazeb DPH pro deníky a ostatní tiskové publikace, nerozlišuje,“ stěžuje si Mach.
DPH pro tištěná média s menšinovým obsahem reklamy v rámci Evropy:
Austria 10%
Belgium 0%
Bulgaria 9%
Croatia 5%
Cyprus 5%
Czech Republic 10->21%
Denmark 0%
Estonia 9%/10%
Finland 10%
France 2.1%
Germany 7%
Greece 6.5%
Hungary 5%
Ireland … https://t.co/FFnsRxM4xD
Ještě méně pochopitelné je podle distributorů to, že časopisy mají nižší sazbu než noviny. „Společensky významné jsou jak noviny, tak časopisy. Každý z nich plní stále důležitou roli. Z mého pohledu jsou společensky významnější noviny, ale především novinářské redakce a jejich práce,“ míní Ondřej Vaňha, místopředseda představenstva První novinové společnosti (PNS).
Z pohledu PNS jako distributora je rozhodující periodicita. „Noviny vychází minimálně každý pracovní den. Časopisy jsou pak s týdenní a delší periodicitou. V některých evropských zemích je definice postavená také na charakteru obsahu, respektive obchodního sdělení,“ informuje Vaňha.
Podle Michala Kuka, vedoucího právní poradny Frank Bold, není ze současného zákona jasné, jaký je mezi novinami a časopisy rozdíl.
Vláda otočila, DPH na noviny poroste. Pokus o jejich likvidaci, říká Šmuclerová |
„Jediným místem, které se rozdílem stručně zabývá, byl komentář k tiskovému zákonu, kde je uvedeno: ‚Jedná se o tradiční označení, které se v uplynulých letech ustálilo k pojmenování jednotlivých tiskovin – pro deníky a zpravodajské periodické tiskoviny pojem noviny, pro ostatní periodické tiskoviny pak časopis,‘“ vysvětlil Kuka pro iDNES.cz
Definice neexistuje
Právník Kuka dodává, že vláda může časopisy a noviny přesně vymezit právě prostřednictvím představených novel. „Nevím tak o tom, že by aktuálně existovaly ustálené právní dělící znaky,“ dodal.
Mach dodává, že deníky většinou vychází 5x nebo 6x až 7x týdně, předpokládá se, že vychází v tištěné podobě na novinovém papíře a jedná se o nesvázaný výtisk novin.
„Jako součást deníků se v rámci výzkumu čtenosti například dotazují také některé vkládané přílohy, takzvané suplementy, ale není jasné, zda se jedná o samostatný magazín, tedy časopis, nebo součást novin. Tiskové publikace s týdenní a delší periodicitou vydávání jsou považovány spíše za časopisy nebo ostatní tiskové publikace. Problém ale je, že žádná přesná definice neexistuje,“ konstatuje Mach.
Vláda neměla jinou možnost, riskuje ale důvěru voličů, říkají politologové |
Podle mluvčí ministerstva kultury Ivany Awwadové jsou oba pojmy obsaženy v definici periodického tisku. „Z hlediska tiskového zákona je na obě formy periodického tisku pohlíženo stejně, pouze u evidovaných údajů vydavatel oznamuje periodicitu jako denní, měsíční, občasnou, čtvrtletní apod. Výčet není uzavřený,“ sděluje Awwadová.
Sazbu DPH podle mluvčí definuje ministerstvo financí, které nastaví kritéria či názvy produktů a služeb. „Evidenci ministerstva kultury by případně bylo možné využít k ověření vydavatelem deklarované periodicity, periodicita by současně měla být uváděna v tiráži samotného periodika,“ doplňuje mluvčí.
V návrhu jsou mezery
Podle Asociace online vydavatelů (AOV) je zvýšení DPH na noviny dalším hřebíčkem do rakve svobodných medií. Asociace ve své reakci uvedla, že v návrhu ministerstva financí chybí detailnější vysvětlení, jakých typů novin se tato úprava má týkat.
Za velice zavádějící dále označila vysvětlení ministra financí Stanjury, který obhajuje sníženou daňovou sazbu pro časopisy tím, že mají větší společenskou důležitost na základě toho, že existují i vědecké časopisy.
„V kontextu předchozích kroků minulé i současné vlády směrem k českým vydavatelům považujeme zrušení výjimky DPH u denního tisku za přinejmenším nešťastné,“ uvádí předseda asociace Libor Matoušek.
Rozpočtu přinese zvýšení DPH na 21% u novin přibližně 210 milionů Kč. Čili vlastně nic. Největší problém to bude pro největší vydavatele. Ikdyž jsou to často soupeři, tak mi to není jedno. Je to další zásek do systému, viz kontext @asociaceov . https://t.co/PG065hVUIu
Úřední rozlišení na noviny a časopisy neexistuje ani podle zástupce Syndikátu novinářů ČR. „Bude proto pozoruhodné, jaké parametry vláda pro toto rozlišení, ať co do obsahu či periodicity zvolí,“ míní Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů ČR.
Vládní návrh tak podle Unie vydavatelů v praxi může vést k zániku jedné kategorie periodického tisku, protože by vydávání klasických novin nadále postrádalo ekonomický smysl. Z deníků by se podle Václava Macha staly týdeníky či dokonce „knižní edice“.
„Ve vydavatelském průmyslu a všude kolem vydávání novin – v tiskárnách, v distribuci, v redakcích - pracují lidé a také o jejich budoucnosti se nyní rozhoduje. Bavíme se o přibližně pěti tisících pracovních místech,“ uzavírá Mach z Unie vydavatelů.
