POPRVÉ. Výtisk z 1. září 1990 je prvním vydáním deníku s názvem Mladá fronta...

POPRVÉ. Výtisk z 1. září 1990 je prvním vydáním deníku s názvem Mladá fronta DNES. | foto: MF DNES

Před 30 lety vyšlo první číslo Mladé fronty DNES

  • 2
Necelý rok po sametové revoluci se na stáncích objevil deník Mladá Fronta DNES. Vznikl odtržením od vydavatelství Mladá Fronta, které tehdy patřilo k majetku zanikajícího Socialistického svazu mládeže (SSM). Noviny Mladá fronta s přelepkou DNES poprvé vyšly 1. září 1990.

„Od začátku roku 1990 jsme usilovali o založení Fondu dětí a mládeže, kam by se převedl podnik Mladá fronta, případně další svazácké podniky. Měli jsme k tomu důvod – vydělávali jsme a neměli jsme důvěru ke Svazu mladých, jak se rychle přejmenoval Socialistický svaz mládeže, protože ve vedení seděli staří komunističtí kádři. Také jsme potřebovali peníze na modernizaci – na počítače a redakční síť, na faxy a další,“ zavzpomínal na tehdejší dobu novinář Karel Pacner ve své knize Život novináře.

Redaktoři podle něho proto lobovali u tehdejších předních politiků, ale marně, zároveň přicházely nabídky na odkoupení deníku od zahraničních firem.

„Marcela Pecháčková objednala studii o možných alternativách vývoje deníku od jedné holandské společnosti. Holanďané nám doporučili, abychom vystačili s našimi penězi a nedělali společný podnik se zahraniční firmou,“ připojil Pacner.

Mezitím se privatizovaly deníky Rudé právo, Večerní Praha nebo Zemědělské noviny, kde redaktoři založili akciovou společnost.

Tehdejší šéfredaktor deníku Mladá fronta Libor Ševčík přišel podle Pacnera na to, že by se deník mohl privatizovat podle vzoru Zemědělských novin, a tak byla 27. července 1990 založena společnost MaF. Poté vznikl nový název deníku, přibylo slovo DNES podle vzoru listu US Today.

Takřka všichni redaktoři včetně krajských se pak stali akcionáři společnosti MaF, základní vklad byl tehdy tři tisíce korun. Následně podali všichni výpověď k 30. srpnu a následně se stali zaměstnanci nové akciovky MaF.

„Vedení naší akciové společnosti si vytklo několik cílů. Hlavně jsme se museli oddělit od ostatních složek vydavatelství Mladá fronta, vybavit redakci počítači, přejít na elektronickou sazbu a získat vlastní tiskárny. Přesun do jiných prostorů byl snadný – na podzim 1990 jsme si pronajali dvě poschodí v gigantické budově Rudého práva Na Poříčí. Tam jsme dostali první počítače a učili se s nimi pracovat,“ dodal Pacner.

V průběhu let se pak vydavatelství v Praze stěhovalo přes ulice Senovážná a Na Příkopě až do dnešního sídla na Smíchově.

Pacner připomněl, že první fax získala redakce jako dar. „Byli jsme v horší materiální situaci, než Lidové noviny (dotované Nadací Charty) a Svobodné slovo (spadající pod národní socialisty a Melantrich). Navíc náklady obou těchto deníků se v porevoluční euforii vyšvihly na půl milionu, kdežto my jsme zůstávali asi na 300 tisících,“ popsal Pacner.

Koncem roku 1991 se MaF spojila se společností Socpresse z francouzské tiskové skupiny Hersant a vznikla nová akciová společnost MaFra. O čtyři roky později pak francouzský společník prodal svůj většinový podíl německému koncernu Rheinisch-Bergische Druckerei- und Verlagsgesellschaft (RBVG). V červnu 2013 pak společnost MAFRA koupil Andrej Babiš a vydavatelství se stalo součástí holdingu Agrofert.

„Postupem času jsme chtěli rozšiřovat obsah – nejdřív zvětšit přílohu Víkend a potom vytvořit barevnou čtvrteční přílohu Magazín s televizním programem. Určitým mostem k rozšíření Víkendu byla příloha Pátek, kterou jsem řídil v průběhu léta 1991. Potom jsem se vrátil do Víkendu,“ zavzpomínal na začátky deníku Pacner.

Deník Mladá Fronta DNES, který se drží na špici čtenosti, už nedoplňují jen přílohy Víkend a čtvrteční Magazín, ale i pondělní Ona Dnes, úterní Auto Dnes, středeční hobby magazín o bydlení Doma Dnes a páteční Rodina Dnes.

K vydavatelství patří i tiskárny v pražských Malešicích a v Olomouci. Zprávy zajišťují nejen redaktoři celostátní redakce ale i 14 regionálních redakcí, v každém krajském městě.

Potrfolio vydavatelství před dvěma desítkami let rozšířil internetový portál iDNES.cz. Časem se pak přidružily Lidové noviny, deník METRO, týdeník 5plus2, hudební televize Óčko, Rádio Impuls a časopisy jako například TÉMA, TÉMA TESTUJEME, Cosmopolitan, Esquire, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe nebo Žena a život. Do skupiny MAFRA dnes patří i zpravodajský servery Lidovky.cz a eMimino.cz.

Na Slovensku je portfolio mediální skupiny MAFRA zastoupeno vydavatelstvím MAFRA Slovakia, které vydává například Hospodárske noviny, magazíny Evita a TÉMA a je provozovatelem webového portálu HNonline.sk.


Video