Neobvykle rozsáhlá a detailně zpracovaná stížnost na zpravodajství České televize o Rusku a Ukrajině má v nejbližších dnech dorazit na adresu Rady České televize.
Informace o stížnosti i její obsah je k dispozici na prorusky orientovaných webech. Text má přesně 495 stran a zahrnuje rozbor zpravodajství za období dvou let: od 1. února 2014 do konce ledna tohoto roku.
Stížnost je dokonce podle autorů (zatím není jasné čím jménem bude stížnost oficiálně k Radě ČT podána) „výrazně stručnější, než by mohla být“ a „míří na ČT a implicitně i na zbytek mainstreamu“. Na kauzu upozornil web HlidaciPes.org.
Nedoložila, ignorovala, tvrdila…
Text zatím oficiálně na Radu ČT nedorazila, zástupci Rady ani České televize proto nemohli věc komentovat.
Řešení stížnosti na vysílání České televize jsou běžnou součástí jednání Rady ČT. Řada z nich se týká právě zpravodajství spojeného s Ruskem. Pětisetstránkový elaborát se ale obvyklým stížnostem vymyká.
Na textu vedle rozsahu zaujme i systematičnost práce, formální kvalita zpracování i to, jaké penzum času muselo zpracování autorovi či autorům zabrat.
Analyzují nejen vysílání jednotlivých pořadů, ale i článku a veřejné debaty, v nichž vystupovali redaktoři České televize.
O řadě stížností na práci zahraničního zpravodajství mluvil například šéf zahraniční redakce ČT Michal Kubal na loňské debatě o českých médiích pořádané společností Post Bellum.
„Ten tlak je enormní. Zdá se, že se někdo cíleně snaží vyhledávat sebemenší chyby, které Česká televize udělala, a vystupuje zcela v souladu s doktrínou ruské propagandy, která říká nemusíte věřit Kremlu, ale byli bychom rádi, kdybyste nevěřili vůbec nikomu,“ řekl Kubal. I tato jeho slova autoři ve stížnosti zmiňují.
Ilustrační foto (zdroj: YouTube)
Stížnost zmiňuje i cizojazyčné studie či reportáže zahraničních (ruských, německých, amerických či britských) televizí, serverů i zpravodajských agentur.
Detailně se například věnuje způsobu referování o anexi Krymu, o sestřelení letadla MH 17, bojích na východní Ukrajině a řadě dalších témat.
V textu se nešetří slovy jako „ČT nedoložila, ignorovala, nepravdivě tvrdila, důsledně bagatelizovala, vytvářela dojem, řádně neinformovala, bez důkazů a v rozporu s fakty“…
Ředitele odvolat…
Autoři předkládají řadu konkrétních případů, v nichž se mělo zpravodajství ČT podle jejich přesvědčení dopustit nejrůznějších pochybení.
Například podle stěžovatelů:
ČT nepravdivě tvrdila, že přítomnost ruských vojsk na Krymu byla čímsi novým, nedovoleným a popíraným, přestože přítomnost trvá již od dob Kateřiny Veliké (tedy více než 200 let) a Krym si vybojovalo Rusko a nikoli Ukrajina
ČT prý „průběžně nepravdivě tvrdila, že V. Putin popíral činnost nebo dokonce i přítomnost ruských vojsk na Krymu, přestože tvrzení nedoložila…
Borise Němcova ČT vykreslovala v pozitivním světle a absurdně ho označila za vůdce opozice, zatímco ostatní osoby byly vykreslovány spíše negativně atd.
Na závěr autoři Radě České televize doporučují, aby „písemně upozornila generálního ředitele na skutečnost, že ČT ve svém zpravodajství o ukrajinské krizi rozsáhlé porušovala povinnosti, které na ni klade zákon o ČT a Kodex ČT“.
Pokud prý generální ředitel nebude schopen či ochoten podniknout doporučené a případně i jiné kroky, „které jsou nezbytné k ukončení protizákonného jednání, měl by být odvolán”.
Autorem článku je Robert Břešťan z webu HlídacíPes.org – Žurnalistika ve veřejném zájmu.
