Snaha přihlásit se ke svým historickým, kulturním a duchovním kořenům. Usilování o formulování a současný výklad dědictví svatého Vojtěcha v kontextu středoevropského regionu. To byl jeden z důležitých bodů, se kterým přišla mezinárodní konference Budoucnost střední Evropy, konající se v Praze pod záštitou kardinála Dominika Duky.
“Všichni chceme zachovat svébytnost evropských národů. Ale při vědomí společných historických kořenů – duchovních, kulturních, civilizačních. Společně přitom vnímáme, že právě tohle je ohroženo. Že se tlakem z progresivistických kruhů na Západě objevuje snaha rozmělnit naše jedinečné tradice, které tu chceme společně hájit,“ řekl publicista Michal Semín. Byl jednou z mnoha osobností, které se v pátek a v sobotu dostavily do OREA Hotelu Pyramida, aby zde diskutovaly o možných podobách středoevropské spolupráce.
Vedle slovinského sociologa a bývalého ministra zahraničních věcí Dimitrije Rupela, který od pořadatelů už v pátek získal svatovojtěšskou cenu Pretium Sancti Adalberti, své vize představili například bývalý slovenský ministr vnitra Vladimír Palko, náměstek maďarského státního sekretáře pro církev a národní vztahy Zoltán Fürjes. Nebo také Norbert van Handel, předseda Rakouské ligy sv. Jiří, Viktor Kostov, předseda bulharského hnutí Svoboda pro všechny, ale i poslanec chorvatského parlamentu Stephen Nikola Bartulica.
Každý z nich své vystoupení zaměřil na téma, které považoval za nejpalčivější.“Mně jde třeba o to, jestli se dnes ještě vůbec shodneme, že rodina je základ státu,“ řekl poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. „Jsme bohužel v době, kdy se relativizuje úplně všechno. Ze strany státu dochází k podpoře i takových knížek, které nabádají, aby se zrušila rodina. Jako ryzí demokrat říkám, ať si lidé píší i takové věci. Ale ať to neplatí daňoví poplatníci. To je podle mého absurdní.“
Zazněla i ještě kritičtější vystoupení. S jedním takovým přišel pedagog a politik Zdeněk Koudelka z Trikolóry .“Způsob, jakým dnes funguje Evropská unie, je do určité míry odstrašující,“ prohlásil bývalý poslanec a někdejší rektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně. „Je lepší se dohodnout na méně věcech, než na více, pokud by měly být násilně vynucovány.“Něco se v jednotlivých příspěvcích až nápadně často opakovalo: role střední Evropy je momentálně výjimečná. Mnohé přítomné osobnosti ji dokonce vnímají jako nositelku naděje.“Většina zemí střední Evropy má za sebou neblahý, děsivý experiment s komunistickou utopií. Proto jsme možná mnohem citlivější k ohrožením, která dnes přicházejí. Více než na Západě,“ tvrdil Semín.
„Probouzí se vědomí společné zodpovědnosti. Za to, abychom se přihlásili ke svému dědictví. Abychom se postavili trendu, který nás chce zbavit toho, z čeho jsme jako kultura vyrostli.“Sobotní diskuze se obecně věnovala obnově národních států, národohospodářskému ekonomickému myšlení, postoji k politikám typu Green Deal. Se sociálními otázkami souvisela i Nacherem zmiňovaná ochrana a podpora rodiny jako základu zdravé společnosti.
Pro konferenci Budoucnost střední Evropy to byl druhý ročník. Letošnímu laureátovi svatovojtěšské ceny Rupelovi je 77 let. Už v 70. a 80. letech přednášel sociologii na univerzitě v Lublani, byl šéfredaktorem časopisu Nova Vremija. Jako stoupenec svobody, demokracie a nezávislosti své země stál v lednu 1989 u založení Slovinské demokratické unie. Později byl coby ministr zahraničních věcí členem první nekomunistické vlády, vyzkoušel si i roli poslance a lublaňského starosty. Prosadil se jako diplomat, spisovatel a intelektuál, v roce 2017 byl v Nové Gorici jedním ze zakladatelů soukromé univerzity Nova Univerza, stal se jejím rektorem.