Televizní poplatky se mají zvýšit ze 135 korun na 150, vláda tvrdí, že se z nich má ročně vybrat o 865 milionů korun víc. Rozhlasové poplatky mají ze 45 korun vyskočit na 55 a ročně se má navíc vybrat 331 milionů korun. Poplatky se mají rozšířit i na domácnosti, které mají jen takzvané chytré přístroje, to znamená přístroje schopné přijímat internetové vysílání jako mobily nebo počítače. U právnických osob se poplatky mají začít vybírat ne podle počtu přístrojů, ale podle počtu zaměstnanců.
Pokud někdo očekával, že se bude jednat o skutečnou velkou mediální novelu, která koncepčně vyřeší vymezení veřejné služby ve 21. století a její financování, musí být zklamán. Hora porodila myš. A není jisté, jestli ne mrtvou.
KOMENTÁŘ: Šéf ČT straší armagedonem, televiznímu Otesánkovi by ale stačil audit |
Ministerstvo kultury a koaliční politici, zdá se, zapomněli, pro koho pracují a že mají novelu psát tak, aby dávala smysl divákům, posluchačům a poplatkovým poplatníkům. Výsledek o žádné úctě předkladatelů k přáním a peněženkám lidí nesvědčí. Spíš vypadá tak, že cílem bylo navýšení příjmů ČT a ČRo, pokud možno před volbami, a potažmo přilepšení dodavatelům médií veřejné služby. Zbytek je vlastně podružný, divákům, posluchačům a poplatníkům novela k užitku téměř v ničem nebude.
Co je na novele problematického
Ačkoli se mediální prostředí velmi změnilo, přes třicet let stará a úplně gumová definice veřejné služby zůstala v zákonech o ČT a ČRo prakticky v původní podobě. Přibylo sice memorandum, kde má být veřejná služba blíže vymezena na pět let, ale má vzniknout až po navýšení poplatků a na návrh samotných médií veřejné služby. Ten, kdo by měl vymezovat, co jako veřejnou službu chce, tedy stát, si umyl ruce. V mediálně civilizovanějších zemích Evropské unie o vymezení veřejné služby za aktivní účasti státu vznikají dokumenty o dlouhých desítkách stran. U nás před zvýšením poplatků nevznikne nic. Poplatníci se tak nedozví, co za příplatek dostanou.
Půlka espressa, hájil Töpfer vyšší poplatky ČT. Přes čáru, naštval senátorku ANO |
Vazba poplatku na přístroje mizí. Platba pro ČT a ČRo se má pořád jmenovat poplatek, ale fakticky se má jednat o daň. Tu mají platit i domácnosti, které mají přístroje, které slouží k jiným účelům, ale jsou schopny také přijímat internetové vysílání. Poplatník se přes ně vůbec na televizi dívat nemusí. Podnikatelé a právnické osoby už nemají platit v návaznosti na vlastnictví přístrojů vůbec, poplatky se u nich mají odvíjet od počtu zaměstnanců, jako kdyby se snad dívali v pracovní době na televizi a poslouchali rádio. Proč se takové ne-poplatky nestaly daní i formálně, ví jen boží oko. V každém případě, pokud se poplatky daní nestanou i formálně, budou se dál vybírat prostřednictvím advokátních kanceláří a soukromých exekutorů.
Pokud souhrnná inflace překročí 6 %, má být poplatek automaticky navýšen o 6 %. Slyšeli jste někdy o něčem takovém u škol nebo ve zdravotnictví nebo kdekoli jinde? Budou se o 6 % navyšovat také příjmy poplatníků?
Samozřejmě, nebudou, jak jsme si řekli, vypadá to, že na poplatnících nezáleží vůbec nikomu. Stát by se měl přitom hlavně starat, aby média veřejné služby hospodařila efektivně. V poslední době se rodí ve Sněmovně tolik zákonů, že se až tají dech, ale na zákon, který by konečně umožnil důkladnou kontrolu hospodaření ČT a ČRo ze strany Národního kontrolního úřadu, se pořád čas nenašel. A že by se nějaký na ČT a ČRo nezávislý orgán zabýval tím, jaké jsou jejich skutečné nákladové potřeby, jako třeba v Německu, a teprve v návaznosti na tato zjištění navrhoval úpravy výše poplatků, o tom si můžeme nechat jen zdát. Ostatně jak by také mohl, když je definice veřejné služby gumová, že.
Za humny je pes
Vláda v případě velké mediální novely zvolila metodu „psi štěkají, karavana jede dál“. Bouří se komerční média? Nevadí, jedeme dál. Odborníci nechápou, podnikatelé a lidé nadávají? Nevadí, jedeme dál. Jenže není pes jako pes. Za humny je ještě jeden pořádně velký pes a jmenuje se Evropská komise.
Poplatky totiž představují státní podporu a na tu má Evropská unie pravidla. Když je změna státní podpory ve vysílání podstatná nebo když se má vybrat o více než 20 % víc než předtím, musí se taková změna oznámit Evropské komisi. Jenže k žádnému oznámení nedošlo. A když se v oblasti státní podpory neoznámí to, co se oznámit má, znamená to, že příjemce podpory musí podporu odevzdat zpátky státu. Podle okolností buď jen navýšení, nebo dokonce celou podporu.
Tohle je nová totalita, křičel Babiš. Výši poplatku ČT určí politici v březnu |
Takže je možné, že vládní koalice médiím veřejné služby místo nových peněz, které nejsou spojeny s konkrétními povinnostmi, naopak pořádně zavaří. Zvlášť když vychází najevo, že ministerstvo ve svých kalkulacích počítá s tím, že si v prvním roce vymůže poplatky jen u 10 % poplatníků s chytrými přístroji a 90 % takových poplatníků se poplatku vyhne, přestože u tradičních přístrojů se poplatek daří vybrat od 70 % poplatníků. Dá se taková kalkulace ministerstva u chytrých přístrojů nějak rozumně vysvětlit? Jsou majitelé chytrých přístrojů opravdu tak nepoctiví? Nebo je zákon napsán tak špatně, že média veřejné služby nebudou umět vybrat poplatek u neuvěřitelných 90 % takových poplatníků? Nebo se ministerstvo jen snaží ukrýt, že ve skutečnosti navýší výběr o víc než 20 %? Samé otázky.
Skoro bych si myslel, že by bylo za takových okolností lepší takový zákon ve Sněmovně odpískat a začít znovu a lépe. Trochu horší, ale pořád rozumnou variantou by bylo ponechat navržené zvýšení poplatků, ale podmínit je schválením a dodržováním memoranda a vypustit nedomyšlená ustanovení o chytrých přístrojích, právnických osobách a inflačním navyšování. Tím by bylo alespoň zajištěno, že se velký pes za humny nerozštěká a nikoho nepokouše.
Tak či onak, ministerstvo a zákonodárci dříve nebo později budou muset domyslet to, na čem měli v zájmu poplatníků pracovat už od počátku a nepracovali. To znamená na dostatečně přesném vymezení veřejné služby, opravdové kontrole hospodaření ČT a ČRo a vytvoření mechanismu, který bude zjišťovat jejich reálné nákladové potřeby, a teprve na tomto základě navrhovat poplatky či jiný způsob financování. To možná půjde trochu proti srsti ČT a ČRo, jejich dodavatelům, advokátům a exekutorům, ale diváci, posluchači a poplatníci a s nimi v jednom šiku také pro někoho překvapivý, ale logický spojenec Evropská komise očekávají od ministerstva a zákonodárců přesně tohle a nic jiného.
