Tým, kde jsou zastoupeni mluvčí všech 24 oficiálních jazyků Evropské unie, sleduje aktivity jak na sociálních sítích patřících společnosti Facebook, tak na sítích svých konkurentů, především Googlu a Twitteru.
Jakmile je nějaký příspěvek označen jako škodlivý, snaží se se svými kolegy v Evropě i jinde ve světě vyhodnotit, zda neporušuje pravidla společnosti ohledně politické reklamy. Následně mohou zprávu smazat, snížit její důležitost, nebo ji ponechat tak, jak je. Zaměstnanci také posuzují, zda se nejedná o dezinformace, snahy zabránit voličům v hlasování, nebo o projevy nenávisti.
Podle sdělení Facebooku se tým zabýval jen v minulém týdnu stovkami incidentů.
Jelikož se evropské volby konají ve 28 zemích zároveň, má před sebou společnost velkou výzvu, na kterou však zatím neumí úplně odpovědět.
Facebook mění pravidla politické reklamy, chce bránit ovlivňování voleb |
Politické strany od Maďarska po Španělsko si v tajnosti nakoupily na sociální síti reklamní prostor. Podařilo se jim přitom obejít nové nástroje Facebooku, které mají zajišťovat politickou transparentnost.
„Víme, že někteří lidé by si přáli, abychom to všechno smazali,“ řekl Richard Allan, hlavní lobbista společnosti v Evropě, s odkazem na velké množství politického obsahu, který sociální síť nedávno zaplavil. „Nemyslíme si však, že bychom měli vystupovat jako regulátor politické kampaně,“ dodal.
Politický vliv přitom zajišťuje společnosti stále bedlivější dohled politiků po celém světě. Několik zemí již pohrozilo tím, že pokud Facebook nezasáhne proti škodlivému obsahu, stanoví zákonem, co by se mělo na sociální síti objevovat.
Čtyřiatřicetiletý šéf společnosti Mark Zuckerberg opožděně přijal zodpovědnost za úlohu, kterou Facebook ve volbách sehrává. Minulý týden oznámil, že sociální síť se do budoucna soustředí více na soukromou komunikaci mezi více než 2,2 miliardami uživateli a zmenší význam takzvaného newsfeedu a dalších služeb, ve kterých se v minulosti velice rychle šířily různé dezinformace.
Facebook před nedávnem také zakázal přístup na síť několika známým lidem, například americkému ultrapravicovému komentátorovi Alexi Jonesovi nebo vůdci organizace Islámský národ Louisi Farrakhanovi, jelikož jejich příspěvky podněcovaly nenávist. Krok odsoudil na Twitteru americký prezident Donald Trump s poznámkou, že společnost upírá vybraným lidem svobodu slova.
Přes všechny tyto snahy se však serveru Politico podařilo najít desítky příspěvků, které nebyly označeny jako politické, ačkoliv se v nich přímo mluvilo buď o politických stranách, jednotlivých kandidátech, nebo o kontroverzních tématech, jakým je třeba migrace. Společnost tyto reklamy odstranila až po tom, co na ně server upozornil.
Od poloviny dubna by podle Facebooku měla jakákoliv strana, která bude chtít zveřejňovat na síti politický obsah, projít zvláštním schvalovacím procesem.
