To se týká zejména občanů starších 55 let. Za televizí následuje online zpravodajství (43 %), rozhlas (39 %) a platformy sociálních médií a blogy (26 %). Tisk skončil pátý, 21 % respondentů uvedlo, že hlavním zdrojem zpráv jsou pro ně noviny a časopisy. Mladší respondenti ke sledování zpráv mnohem více využívají platformy sociálních médií a blogy, konkrétně 46 % dotazovaných ve věku 15 až 24 let oproti 15 % lidí ve věku od 55 let.
I tak ale 88 % respondentů sleduje alespoň část zpráv online na chytrém telefonu, počítači nebo notebooku. Zpravodajské servery, například internetové stránky novin, čte 43 % účastníků průzkumu a 31 % z nich se o novinkách dozvídá z článků nebo příspěvků na sociálních sítích. To se týká zejména mladých lidí, odpovědělo tak 43 % lidí mezi 15 a 24 roky oproti 24 % respondentům nad 55 let.
Placení za online zpravodajství je i nadále podle Eurobarometru spíše výjimkou, 70 % z těch, kteří zprávy vyhledávají na internetu, za ně platit nechce.
Veřejnoprávní média vedou, výjimkou je Polsko a Maďarsko
Občané více důvěřují tradičním vysílacím sdělovacím prostředkům a tisku, včetně jejich internetových verzí, než online zpravodajským platformám a kanálům na sociálních médiích. Největší důvěru mají veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice, ať už ve svých původních či online verzích. Pravdivé zprávy od nich podle průzkumu očekává 49 % respondentů.
Na druhém místě následuje tisk s 39 %, u soukromých televizních a rozhlasových stanic je to 27 %. Jedinou zemí, ve které jsou soukromé stanice považovány za nejdůvěryhodnější zdroj informací, je Polsko, uvádí tisková zpráva Eurobarometru. Maďarští respondenti se od tradičních zdrojů odklánějí ještě radikálněji a nejvíce věří „lidem, skupinám nebo přátelům na sociálních médiích“.
Důvěra hraje důležitou roli i v tom, jaké zprávy na internetu občané otvírají, 54 % respondentů se rozhoduje podle titulku, pro 37 % je rozhodující, zda věří zdroji, který zprávu zveřejnil.
Vedou domácí politická témata
Občany nejvíce zajímají politická témata v jejich zemi, to uvedlo 50 % respondentů. Evropské a mezinárodní záležitosti jsou v těsném závěsu (46 %), podobně jako místní zprávy (47 %).
Podle průzkumu si 72 % respondentů vybavuje, že nedávno četli, viděli nebo slyšeli zprávy o Evropské unii (EU), a to buď v tisku, na internetu, v televizi nebo v rozhlasu a 57 % z nich nedávno četlo, vidělo nebo slyšelo zprávy o Evropském parlamentu.
Zprávy o EU z nedávné doby si nejméně vybavují Francouzi (57 %) a nejvíce pak Rumuni (90 %). U zpráv o Evropském parlamentu se rozpětí pohybuje mezi 39 % ve Francii a 85 % na Maltě.
Dezinformace nejvíce trápí Bulhary
Více než čtvrtina respondentů (28 %) se domnívá, že byli v posledních sedmi dnech „často“ nebo „velmi často“ vystaveni dezinformacím a falešným zprávám. V Bulharsku je o tom přesvědčeno celých 55 % respondentů, nejméně jich je naopak v Nizozemsku, kde odpověď „velmi často“ zvolilo 3 % a variantu „často“ zaškrtlo 9 % Nizozemců.
Většina respondentů si pak myslí, že dezinformace a falešné zprávy rozpoznají, 12 % je o tom přesvědčeno pevně a 52 % částečně. Míra přesvědčení, že člověk dovede rozlišit mezi pravdivými a falešnými zprávami, klesá s věkem a zvyšuje se s úrovní vzdělání.
Důvěra ve stát a média v demokratických zemích klesá, ukázal průzkum |
Výsledky průzkumu, který byl zaměřen jak na tradiční, tak i online média, pro celou EU jsou váženy podle počtu obyvatel každé země. Agentura Ipsos European Public Affairs vedla rozhovory s reprezentativním vzorkem občanů EU ve věku od 15 let v každém z 27 členských států Evropské unie. Od 26. dubna do 11. května 2022 uskutečnila prostřednictvím online dotazníků (metoda CAWI) rozhovory s 52 347 respondenty. Využívala přitom své online panely a partnerskou síť.
