Digitální pirátství připraví stát o stamiliony na daních. Pomůže novela zákona

Organizací spojených národů je každoročně 17. květen vyhlašován Světovým dnem informační společnosti, jehož smyslem je pomoci zvýšit povědomí o možnostech, které využití internetu a dalších informačních a komunikačních technologií přináší společnosti a ekonomice. A právě o vyváženější podmínky v online prostředí se má zasadit novela autorského zákona, která v českém právním řádu doplní zastaralou právní úpravu, která překotný rozvoj informačních technologií nezohledňovala.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Držitelé autorských práv, sdružení v Sekci kreativního a kulturního průmyslu Hospodářské komory, se letos připojují k oslavám tohoto dne, jejichž cílem je vyzdvihnout nezpochybnitelné přínosy internetu v každodenním životě. Jedním z těchto přínosů je bezesporu bezbariérové šíření informací, jež má však vedle svých jednoznačně pozitivních aspektů také celou řadu rizik. Když pomineme jednoznačně definovanou trestnou činnost, například terorismus, šíření dětské pornografie, kyberšikanu nebo kybernetické útoky, existuje také řada aktivit, které zatím stále balancují na hraně legálnosti. Jednou z nich je také prakticky nekontrolovatelné šíření autorsky chráněného obsahu prostřednictvím úložišť, jejichž provozovatelé využívají nedostačující legislativy a vyhýbají se tak přímé odpovědnosti za obsah, který na ně jejich uživatelé nahrávají.

„Míra pirátství je v České republice setrvale na velmi vysoké úrovni, což pociťují nejen samotní autoři, filmoví a hudební producenti, televizní společnosti produkující seriály, tvůrci počítačových her nebo knižní nakladatelé, ale také státní rozpočet. Například ve Francii spočítali, že pirátství způsobilo za jediný kalendářní rok ztrátu příjmů výrobců obsahu ve výši neskutečné jedné miliardy eur, přičemž až třetinu by tvořily legální daňové odvody, které by držitelé práv ze svých příjmů odvedli[1]. S ohledem na velikost trhu se v České republice jsou naše odhady o něco nižší, přesto se ztráty příjmů pohybují v miliardách korun každý rok,“ říká Marie Fianová, předsedkyně Sekce kreativního a kulturního průmyslu Hospodářské komory.

V zájmu rozvoje kultury a kreativního průmyslu je nutné vyvinout tlak na to, aby provozovatelé různých typů uložišť, domén, platforem, aplikací apod. sami šířili předměty autorskoprávní ochrany pouze legálním způsobem po dohodě s majiteli práv a aby vymáhali dodržování právních předpisů také po svých uživatelích. Zejména nyní je tato potřeba o to naléhavější, když velkou část premiér audiovizuálních děl, divadelních představení a dalších forem současného umění je možné veřejnosti sdělovat jen prostřednictvím internetu.

S tímto problémem se v různé míře potýká celá řada dalších zemí, proto se Evropská unie rozhodla posílit práva držitelů autorských práv a v reakci na nevyvážené podmínky na trhu již v roce 2019 schválila Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu. Jako obvykle měly členské země zhruba dva roky na aplikaci unijního práva do svého právního řádu, lhůta pro transpozici copyrightové směrnice ale vyprší již za méně než jeden měsíc, konkrétně 7. června 2021.

„V tuto chvíli už je jasné, že transpoziční lhůta nebude dodržena. Máme však důvodnou obavu, že reálně hrozí neschválení novely autorského zákona ani do podzimních voleb. To by znamenalo celkové zdržení možná o více než rok, což je zcela nepřípustné. Oceňujeme roli Ministerstva kultury a návrh, který vyslalo do připomínkového řízení, považujeme za kvalitní. Stále tedy doufáme, že vláda ani poslanci nebudou přijetí novely zákona bránit a naopak podpoří její co nejrychlejší projednávání tak, aby se držitelé práv co nejdříve dočkali důstojné ochrany svých děl,“ dodává Marie Fianová. 

Sekce kulturního a kreativního průmyslu

Sekce kulturního a kreativního průmyslu, která je jednou z 25 odborných sekcí Hospodářské komory, funguje od roku 2017. Jejími členy jsou převážně profesní asociace reprezentující většinu subjektů v daném odvětví; své zastoupení zde má filmový průmysl (Asociace producentů v audiovizi, APA; Unie filmových distributorů, UFD; Asociace animovaného filmu, ASAF), hudební průmysl (Národní federace hudebního průmyslu, IFPI), herní průmysl (Asociace českých herních vývojářů, GDA), knižní průmysl (Svaz českých knihkupců a nakladatelů, SČKN), reklama a PR (Asociace komunikačních agentur, AKA; Asociace PR agentur, APRA), výzkumné agentury (Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění, SIMAR), eventový byznys (Česká eventová asociace, ČEA) nebo televizní vysílatelé (Asociace komerčních televizí, AKTV). Mezi spolupracující subjekty patří Česká protipirátská unie, ČPU; Unie vydavatelů, UV; rádiová asociace APSV nebo Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace, AČRA.