Počátkem června jsme na webu MediaHub.cz publikovali analýzu Davida Františka Wagnera s názvem Zoufale špatné rozhovory Daniely Drtinové: Praktická ukázka toho, jak rozhovory nedělat, když nechcete škodit veřejné debatě. Pedagog a historik, který se mimo jiné zabývá církevními dějinami, se zde pustil do rozsáhlého rozboru rozhovorů Daniely Drtinové na DVTV. Článek vzbudil velký čtenářský zájem a vyvolal vášnivé emoce a diskusi, což byl koneckonců jeho účel.
Nyní se k jeho článku konečně rozsáhle vyjádřila i novinářka Daniela Drtinová a to v magazínu pro aktivní matky Automatky, který rádio Wave odvysílalo koncem června. Poslechnout si rozhovor, který s ní vedla Barbora Sedláčková, můžete zde:
Daniela Drtinová v rozhovoru ukazuje nejen neuvěřitelný dogmatismus, se kterým vstupuje do veřejného prostoru, a neskutečné množství zkratek typu mí odpůrci vykazují středověké myšlení, ale zároveň dokazuje, že vůbec nepochopila podstatu výtek, které se v našem článku objevily. Nebo možná pochopila, ale přichází s celkem běžnou kruhovou obranou, kterou používají zastánci iracionálního myšlení a ezoteriky vždy, když dojde na kritickou diskusi.
Na začátku rozhovoru posluchače naladí na konspirační notu hodnou autorů z Protiproudu: "Proč teď? Proč si někdo dal tu práci? Několikrát se (v článku na MediaHub.cz) opakovalo téma alternativní medicíny a farmaceutického průmyslu - komu to mohlo prospívat, to nechám na posluchači... ta motivace byla zvláštní."
Pak se ohradí, že "Česká žurnalistika má mnohem větší problémy k řešení, než to, o čem si jedna novinářka povídá v soukromém projektu, mně to přijde absurdní." Tady je spíš absurdní to, co Drtinová říká, protože projekt DVTV je sice soukromý, ale jednak od veřejnosti vybírali peníze s heslem, že se jedná o "internetovou televizi veřejné služby" (nejspíš je to veřejná služba jenom když jde o peníze) a hlavně kritika médií se přece nemůže týkat jenom těch veřejnoprávních, jak ostatně ukázala kauza TV Prima.
Konspirační myšlení a ublíženost nejsou ale to nejdůležitější, co se v rozhovoru na rádiu Wave objevilo. To zásadní je výtka, že voláme po cenzuře, že tu chce někdo (Wagner, MediaHub.cz či snad nějaké temné spiknutí puritánských vědců) zavádět cenzuru, jaké osobnosti mají mít právo vystoupit v mediálním prostoru a které ne. Prý jde z naší strany dokonce o "cenzuru myšlení" a projev "středověkého myšlení", kdy "co neznám, to musím vymýtit." Přičemž autor článku volá potom, aby byly články označené jako "mystika", a to má být jako cenzura?
„Alternativní témata nabourávají ten koncept, paradigma myšlení těch lidí, jak to rozstřeluje ten stereotyp, jak se brání něčemu, co nabourává nějaký falešný pocit jistoty, že to máme pod kontrolou,“ říká v rozhovoru Daniela Drtinová.
Lže.
Článek Davida Františka Wagnera, za kterým redakce webu MediaHub.cz naprosto stojí, ani nenaznačuje, že by někteří lidé měli být vyloučeni z veřejné debaty, že by se s "někým mělo mluvit a s někým ne". Novináři mohou dělat rozhovory s kým chtějí. to je novinařina. Co ale rozděluje novinařinu na špatnou a dobrou, a to je podstata našeho článku, je způsob, jak se tyto rozhovory dělají. Stejně tak přece není bulvární novinařina o tématech, ale o metodách, jakým se v bulváru různá témata popisují.
Dovolím si tedy naše výtky zjednodušit tak, aby je konečně pochopila i Daniela Drtinová: Ve vědě existuje něco jako vědecký konsensus. K tomuto konsensu vede trnitá a náročná cesta vyšlapávána pomocí vědecké metody. Díky tomu dnes můžeme poměrně jasně říct, které závěry a představy jsou víceméně objektivním popisem reality a které ne. Přichází-li nějaká osobnost do veřejného prostoru s tvrzeními, která jsou v rozporu s většinou vědců, kteří se takovým tématem zabývají, a navíc mají-li tito vědci dostatek důkazů a studií na daná témata, měla by daná osobnost být podrobena kritickým otázkám, pochybám a konfrontaci právě s vědeckým konsensem. Jsou závěry takové osobnosti podloženy něčím jiným než její vírou (domněnkami, zkušeností jeho tetičky, diskusí na Facebooku)? Pokud ne, pak je důležité, aby novináři neuváděli diváky v omyl s tím, že takový člověk přichází s objektivními závěry, podle kterých mohou diváci, čtenáři či posluchači směřovat svůj život.
A to je to, co se v rozhovorech Daniely Drtinové na DVTV děje. V rozhovorech s alternativními mudrci nejsou jejich názory a zpravidla ničím nepodložené domněnky konfrontovány, ale fanouškovsky podporovány. Výsledný dojem je, že takový člověk divákům DVTV přináší objektivní popis reality. Pokud to dělá časopis Meduňka, no budiž. Člověk to v něm nějak očekává a čtenáři to chtějí. Ale když to dělá tzv. webová televize veřejné služby, je to prostě problém.
Na MediaHub.cz poměrně často a ostře kritizujeme web Parlamentní listy za nízkou kvalitu žurnalistiky, kterou předvádí. Jejich články vznikají tak, že dají prostor jednomu člověku, který si vyřve, co má na srdci, a oni z toho udělají článek. Je to zdařilá metoda, co se vyvolání čtenářského zájmu týče. Je to ale špatná novinařina, protože redaktoři Parlamentních listů rezignovali na popis objektivní reality, hledání pravdy, a prostě jenom předávají názory každého, kdo jde náhodou okolo, hlavně když jsou dostatečně peprné.
Daniela Drtinová v případě představitelů ezoterické scény a alternativní medicíny dělá úplně stejnou práci. Nesnaží se vést kritické rozhovory, ale s jiskrou v oku předávat světu moudra alternativních mudrců, hlavně když jsou dostatečně alternativní. Nevidíme problém v tom, že to dělá. Ale osobujeme si právo říkat poměrně jasně a nahlas, že je to špatná novinařina. To není cenzura, jen konstatování smutného faktu. Mezi Parlamentními listy a rozhovory Daniely Drtinové tak v případě metody, jakou používají, není žádný rozdíl.
P. S. Bizarní je skutečnost, že Drtinová v rozhovoru nadhazuje myšlenku, že lidé z alternativní ezo fronty, které v DVTV nekriticky představuje, jsou ve většině médií ostrakizováni a ona je tudíž dostává do veřejného prostoru jako ten, kdo statečně nabourává jednotnou mediální frontu. Daniela Drtinová nejspíš česká média vůbec nesleduje, protože situace je právě opačná. Ale to už je jiný příběh.
