„Aktuální strategie udržitelnosti veřejné služby počítá se změnami ve většině oblastí činnosti ČT. Součástí těchto opatření jsou i náročné změny a škrty, které se nám rozhodně nebudou realizovat snadno,“ uvedl Dvořák s tím, že zásadní je zachování statusu České televize jako poskytovatele veřejné služby.
V současné době má televize 2 870 míst, do konce roku 2024 jich chce celkem 250 zrušit, tedy zhruba každé jedenácté místo. Dvořák neupřesnil, kterých konkrétních pozic se redukce bude týkat. V současné době vedení televize jedná s odbory.
Kde a kolik chce ČT ušetřit do roku 2024300 milionů korun - personální změny, ČT přehodnotí obchodní strategii a bude zvyšovat podíl obchodních sdělení ve vysílání na hranici, kterou umožňuje zákon 320 milionů korun - poklesne počet premiér, sníží výrobní kapacity 120 milionů - škrty v programu, konec ČT 3 80 milionů korun - omezení výroby sportovních pořadů, možnost odprodeje sublicence další televizní společnosti 90 milionů korun - omezení koprodukce filmů |
Od ledna příštího roku ČT rovněž ukončí provoz kanálu ČT3, což přinese úsporu 120 milionů korun.
Kanál ČT sport bude omezovat nákupy vysílacích práv či výrobu sportovních pořadů.
ČT dále omezí investice a také například studiovou výrobu ve studiu Ostrava. Výroba bude zčásti převedena do Brna. Celkem tak chce veřejnoprávní televize uspořit v dalších dvou letech 300 milionů korun. Na audiovizuální tvorbě chce televize ušetřit dalších 320 milionů korun.
Hlavním zdrojem financování ČT je ale koncesionářský poplatek. Jeho výše je však stejná od začátku roku 2008, kdy se zvedla ze 120 na 135 korun. Podle Dvořáka je však jeho současná reálná hodnota 86 korun. Za dva roky to kvůli rostoucí inflaci už bude 50 korun. Pokud by výše poplatku rostla spolu s inflací, musel by být 209 korun, uvedl Dvořák.
„České televizi se v poslední dekádě dařilo navzdory klesající reálné hodnotě televizního poplatku významně rozšiřovat služby poskytované divákům. A to zejména díky tlaku na vnitřní úspory a efektivitu ve všech oblastech. Celých deset let jsme rovněž upozorňovali na to, že takovýto trend není dlouhodobě udržitelný a že přijde okamžik, kdy bez navýšení financování nebude nadále možné stávající rozsah veřejné služby zachovat,“ řekl ředitel.
Vláda zváží zvýšení poplatků za rádio a TV. Babiš by je odpustil důchodcům |
Dodal, že aktuální vývoj inflace a další ekonomické jevy tento okamžik přiblížily a televize je nucena zavádět změny ve svém provozu, programu a vysílání daleko rychleji. I nedávno provedená nezávislá analýza nákladů ČT pak ukázala, že vnitřní úspory již nemohou kompenzovat nárůst cen, ke kterému dochází postupně od roku 2008, kdy byla výše poplatku naposledy upravena. Jeho reálná hodnota klesla za posledních čtrnáct let o 36 procent.
V úterý představená strategie má název #re_vize_2024. „Přestože budeme nuceni omezit vlastní českou tvorbu, nadále budeme usilovat o to, aby pořady ČT přinášely vysokou obsahovou i tvůrčí hodnotu. ČT dosahuje nadprůměrných čísel divácké spokojenosti, za posledních deset let se dokonce stala šestkrát nejsledovanější televizní skupinou v zemi, zatímco dříve takové pozice nedosáhla ani jednou. Díky těmto zkušenostem dokážeme i v dalších letech divákům nabízet pořady, které pro ně budou relevantní. Pouze jich bude méně,“ poznamenal Petr Dvořák.
Ubezpečil, že televize nehodlá dělat levnější věci, ale bude jich dělat méně. To se bude týkat například dokumentů, tvorby pro děti i kulturních akcí. Úspory se dotknou i vánočních pohádek, kdy ČT nabízela každý rok několik premiér. Teď bude jedna.
ČT v následujících dvou letech také přehodnotí svoji dosavadní obchodní strategii a bude zvyšovat podíl tak zvaných obchodních sdělení ve vysílání až hranici, kterou zákony umožňují. Chce tak maximálně zvýšit příjem z obchodní činnosti na všech kanálech.
ČT bude letos hospodařit s rozpočtem 7,17 miliardy korun |
Už z květnového jednání Rady České televize vyplynulo, že veřejnoprávní instituce bude zřejmě muset přehodnotit své finanční plány kvůli rostoucí inflaci.
Finanční ředitel České televize David Břinčil už dříve uvedl, že nárůst cen za odběr silové elektřiny mezi podzimem 2021 a rokem 2022 už je téměř 70 %. „Situace je nejistá a mění se průběžně, nejsme schopni říct, za kolik budeme schopni nakoupit silovou elektřinu na rok 2023, už teď jsou ceny vyšší než pro rok 2022,“ popsal pro server Mediaguru.
V lednu rada ČT schválila letošní rozpočet televize s výnosy a náklady 7,17 miliardy korun, což je o 235 milionů Kč víc než byl loňský rozpočet. Výběr koncesionářských poplatků má letos stoupnout o 30 milionů korun na 5,69 miliardy Kč a podnikatelská činnost vynese 901,5 milionu Kč, tedy o 78,4 milionu korun více.
