(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Michal Klíma, MAFRA

Černá Hora chce zakročit proti nelichotivým zprávám v srbských médiích

  • 0
Černohorská vláda tento týden uložila místnímu regulatornímu orgánu, aby zasáhl proti údajně negativnímu zpravodajství o Černé Hoře v některých srbských médiích působících v zemi. Podgorica i Bělehrad označují vzájemné vztahy za nejlepší od obnovy černohorské nezávislosti, uvedlo Rádio Svobodná Evropa.

„Naše vztahy se Srbskem jsou nejlepší a nejstabilnější od nezávislosti, spolupráce je intenzivní,“ zaznělo v jednom z posledních prohlášení černohorského ministra zahraničí Srdjana Darmanoviče.

Aktuální vztah mezi oběma zeměmi je považován za vzácný příklad dobrých sousedských vztahů mezi státy bývalé Jugoslávie.

Stín na tyto vztahy ovšem vrhá nynější vládní požadavek, aby regulatorní agentura pro elektronická média zakročila proti údajné dlouhodobé protičernohorské kampani srbských kabelových televizí Pink a Happy v Černé Hoře. Ty bývají označovány za hlásnou troubu srbského prezidenta Aleksandara Vučiče.

Vláda si stěžuje na „brutalitu“ i nenávistné projevy vůči černohorskému prezidentovi Milu Djukanovičovi a vládním institucím.

Černá Hora je v srbských médiích často vyobrazována jako „soukromý stát“ prezidenta Djukanoviče, kde vládne mafie a který potlačuje zdejší srbskou menšinu. Kromě sdělovacích prostředků se na údajné kampani podílí také srbská pravoslavná církev, která ostře vystupuje proti nezávislosti černohorského státu, ale i jeho historii a svébytné kultuře.

V roce 2017 skončilo za ne zcela jasných okolností vydávání černohorské verze srbského bulvárního listu Informer, který stejně jako kabelové televize platí za velice blízkého prezidentu Vučičovi.

Negativní kampaň v srbských provládních médiích má skrytý důvod v uznání nezávislosti Kosova Černou Horou, vysvětlil politický komentátor z Bělehradu Boško Jakšić. Srbsko samostatnost své jižní provincie, vyhlášené v roce 2008, neuznává. Dalším sporným bodem ve vztazích Podgorice a Bělehradu je také loňský vstup Černé Hory do NATO, které Srbsko nepodporovalo.

Po první světové válce se do té doby nezávislá Černá Hora stala součástí Srbska a následně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, které se později přejmenovalo na Jugoslávii. V poválečné komunistické Jugoslávii tvořila jednu z šesti svazových republik.

Po rozpadu tohoto státu v devadesátých letech minulého století Černá Hora setrvala ve státní unii se Srbskem. Nezávislost vyhlásila až po referendu v roce 2006, od kdy je samostatnou republikou.


Video