Návrh zákona projedná koncem května koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda.
Česká televize (ČT) ve stanovisku potvrzuje, že nadále preferuje systém televizních poplatků, který podle ní dlouhodobě zajišťuje stabilní, transparentní a předvídatelné financování veřejné služby a odpovídá běžné evropské praxi.
Podle České televize návrh zákona neodpovídá deklarovaným cílům modernizace legislativy, opomíjí některé klíčové instituty důležité pro fungování veřejné služby a v řadě oblastí není v souladu s evropským právním rámcem. V předložené podobě je tento návrh zákona pro vedení České televize v čele s generálním ředitelem Hynkem Chudárkem neakceptovatelný, uvedla veřejnoprávní televize v tiskové zprávě.
Český rozhlas upozorňuje zejména na rizika pro nezávislost médií veřejné služby, nejasné financování ze státního rozpočtu, nejistotu ohledně právního postavení rozhlasu a jeho majetku i chybějící záruky pro zachování regionálních studií. Problematický je podle něho i návrh na přenesení pravomocí z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na Radu ČRo. Veřejnoprávní rozhlas navrhuje stažení předlohy.
Ministerstvo financí tepe zákon o ČT a ČRo. K přepracování, vzkázalo Klempířovi |
Ve svém nedělním videu na sociální síti oznámil premiér Andrej Babiš, že nejprve návrh projedná koaliční rada. Po dohodě v koalici pak předlohu dostane k projednání vláda. Podle něj se pak uskuteční i veřejná debata s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu (ČRo) o chystaných záměrech.
„Už skončilo připomínkové řízení k tomu návrhu zákona o veřejnoprávních médiích. Ano a tak, jak jsem vám slíbil - přišly tam stovky připomínek, tak my na to budeme mít speciální koalici 25. května. Budeme se o tom bavit a když se koaličně domluvíme, tak to půjde na vládu,“ řekl ve videu Babiš.
Podle předlohy by ČRo a ČT měly místo poplatků od domácností a firem dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. ČT by tak příští rok podle záměru měla hospodařit s 5,74 miliardy korun, letos má 8,5 miliardy korun. ČRo by měl od státu získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než letos z poplatků. Záměr kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Mluví o zestátnění a omezení nezávislosti i dalším zadlužování státu. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.
Perfektní zákony předkládá jen Bůh, říká ministr Klempíř. Bere vážně sílu ulice |
Opozice se podle premiéra bude moci vyjádřit při projednávání ve Sněmovně. Do diskuse by se pak měla zapojit i vedení obou médií. „A když teda se připravíme na koalici, tak pozveme generálního ředitele České televize a generálního ředitele Českého rozhlasu a budeme se veřejně bavit o tom, co v rámci toho zákona navrhujeme. A určitě nechceme mluvit do obsahu,“ řekl Babiš.
Zopakoval, že ze státního rozpočtu se hradí média veřejné služby v 17 zemích. Dodal, že veřejnoprávní sdělovací prostředky v mnoha státech šetří a propouštějí.
O poklesu příspěvků od státu na zahraniční vysílání podle Babiše jednala i poslední rada vlády pro národnostní menšiny. Český rozhlas kvůli seškrtání podpory od ministerstva zahraničí pro Radio Prague International snížil o čtvrtinu počet jeho zaměstnanců. Premiér míní, že rozhodnutí vedení o omezení zahraničního vysílání při snížení finanční podpory má teď „politický podtext“, podle Babiše ale škrtala i minulá vláda.
