KILOMETR POD ZEMÍ. Hornický předák Zbyněk Rzidký stojí u dobývacího kombajnu v porubu dolu Darkov.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Červená klecová těžní běž pohání výtahy s důlními dělníky. Takzvaná skipová věž (uprostřed) pak skrývá obrovské zásobníky vytěženého uhlí.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Těžní klec s horníky letí do hlubin dolu rychlostí až 12 metrů za sekundu.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Horník Zbyněk Rzidký pracuje v dole Darkov na Karvinsku už sedmadvacet let.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Základním vybavením každého horníka je kromě lampy i sebezáchranný kyslíkový přístroj (na snímku).
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Důl Darkov, patřící společnosti OKD, se nachází pod obcí Stonava a karvinskou čtvrtí Darkov. Podzemní chodby sahají až do hloubky jednoho kilometru a celkově měří stovky kilometrů.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Hornické lampy vydrží až deset hodin provozu. Pod zemí se bez nich neobejdete.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Hornický předák Zbyněk Rzidký (vpravo) v těžní kleci Dolu Darkov.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Narážeč - horník, který ovládá důlní klec s horníky na cestě do práce i domů.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Desáté patro Dolu Darkov, ve kterém vystupujeme, se nachází 887 metrů pod zemským povrchem. Oproti moři jsme 652 metrů pod hladinou.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
V dole Darkov jsou stovky kilometrů chodeb. Horníky na jejich pracoviště vozí důlní vláčky - po kolejích, nebo po závěsné drážce.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
V důlním vláčku se kodrcáme asi tři kilometry k dobývacímu komplexu. Cestou nás Zbyněk Rzidký zahrne spoustou zajímavých technických detailů.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
V dole Darkov jsou stovky kilometrů chodeb, těžit se zde začalo v roce 1982.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
V půlce cesty přesedáme na další vláček - závěsnou drážku. S ním sestoupáme do kilometrové hloubky.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Automatizovaný dobývací komplex s kombajnem je dlouhý asi sto metrů.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Horník Zbyněk Rzidký v dobývacím prostoru (tzv. porubu)
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Stoupáme porubem s automatizovanou těžbou. Vpravo je vidět ještě nevytěžená černouhelná sloj.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Dobývací kombajn těží v hloubce asi jednoho kilometru pod povrchem. Kvůli chlazení i omezení prašnosti stříká z jeho trysek voda.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Dobývací kombajn těží v hloubce asi jednoho kilometru pod povrchem. Kvůli chlazení i omezení prašnosti stříká z jeho trysek voda.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Těžba na Darkově je prováděna z porubů vybavených mechanizovanou posuvnou výztuží a dobývacími kombajny.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Ovládání samotné těžby i následné dopravy černého uhlí na povrch je automatizované.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Na zajištění důlních štol se používá ocelová výztuž, takzvané hajcmany. Už dávno tak nahradily v minulosti používanou výdřevu.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Na zajištění důlních štol se používá ocelová výztuž, takzvané hajcmany. Už dávno tak nahradily v minulosti používanou výdřevu.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Od těžní klece k samotnému pracovišti to může být i několik kilometrů. Dopravu horníků zajišťují motorové vláčky.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Šichta končí, odevzdáme lampu a sebezáchranný kyslíkový přístroj a rychle do sprchy.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Šichta končí, odevzdáme lampu a sebezáchranný kyslíkový přístroj a rychle do sprchy.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Řetízková šatna s „háky“, na které si horníci věší oblečení i s botami.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Řetízková šatna s "háky", na které si horníci věší oblečení i s botami.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
Řetízková šatna s "háky", na které si horníci věší oblečení i s botami.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz
V Dole Darkov na Karvinsku, patřícímu společnosti OKD, se začalo těžit v roce 1982. Zaměstnává asi 4000 lidí.
Autor: Jiří Benák, iDNES.cz