Jak dlouho se józe věnujete?
Začala jsem cvičit v šestnácti, ale to bylo ještě nepravidelné. Soustavně cvičím řekněme deset let.
A jste samouk, nebo jste absolvovala nějaké kurzy?
Tenkrát ještě jóga nebyla tak rozšířená, učebnice se kopírovaly, nebyly na trhu běžné. Jednou jsem s kamarádkou v sokolovně v Jablonci nad Nisou, kde jsem studovala střední školu, navštívila kurz. V tom věku jsme tam byly jenom my dvě, jinak samí důchodci. Dokonce i pan cvičitel, velmi sympatický pán, který se i v sedmdesáti dokázal postavit na hlavu, říkal, jestli nechceme jít radši někam na volejbal. Ale nás to bavilo a chtěly jsme jógu dělat. Když kamarádka odpadla, tak jsem cvičila spíš doma. Pak jsem se dostala k józe až jako maminka.
Lidé Českaseriál iDNES.cz  Zapomeňte na politiky, vrcholové sportovce, hvězdy showbyznysu a další celebrity. Portál iDNES.cz přináší druhou řadu seriálu rozhovorů s mediálně neznámými lidmi. Po 60 vydaných dílech a roční pauze jsme opět pečlivě vytipovali reprezentanty profesních či zájmových skupin napříč Českem a zveřejňujeme další desítky interview, ve kterých zprostředkujeme radosti i starosti zpovídaných. Motto projektu zní: Máte zajímavý tip na dalšího hosta našeho seriálu? |
Berete jógu jen jako cvičení, nebo jako komplexní životní styl?
Je to víc než jenom cvičení. Je to pro mě způsob, jak si udržet zdraví. Zařadila bych jógu do preventivního systému v rámci zdravotního pojištění. Jsou dokonce výzkumy, kde se potvrdilo, že jóga blahodárně působí na naše zdraví, jak fyzické a psychické, tak sociální. V neposlední řadě můžeme říct i spirituální.
Jak jóga působí na sociální zdraví?
Více způsoby, ale v jádru jde o určitá etická pravidla, která v sobě klasická jóga má. Poprvé se objevila v Pataňdžaliho spisech někdy ve druhém, třetím století před naším letopočtem. Kromě toho jak cvičit a osmidílné stezky rozvoje doporučuje takové morální desatero, ze kterého možná potom vzniklo i to známé křesťanské. Jsou tam principy, které říkají jak se chovat ve vztahu k sobě a k druhým tak, abychom žili v harmonii.
Jaké principy to jsou?
Nejdůležitějším je princip nenásilí, čili neubližování, míru. A není to jenom o zabíjení, ale i produkování násilných myšlenek. Víme, že myšlenka je energie, která má nějakou svou dráhu, a dříve nebo později se projeví. Takže se snažím vysílat pozitivní myšlenky nejen vůči druhým, ale i vůči sobě. Nijak násilně se nehodnotím, nespěchám na sebe, protože to všechno vyvolává napětí. Pak je tam třeba princip pravdivosti, nehromadění majetku a podobně.
Nepopíráme stylem života učení jógy? Kupříkladu tím hromaděním majetku.
Je taky třeba se na to podívat realisticky. Svět se proměňuje, ale jóga tady bude za každého režimu. Je to takový apolitický návod pro člověka, jak žít v harmonii, nehledě na to, jestli žiju v kapitalismu, totalitním režimu nebo někde jinde. Já se úplně neztotožňuju s konzumem, ale respektuju ho, protože kdybych proti němu šla, už bych vytvářela zmíněné násilí. Každý ať si najde cestu, která mu vyhovuje. Třeba někdo během života zjistí, že mu vyhovuje blahobyt, protože dřív trpěl nedostatkem - třeba válečné generace. Je to pochopitelné.
Abych to shrnula, myslím, že jóga se deformovat nenechá. Je apolitická a neváže se na žádné náboženství. Vznikla sice v Indii, kde je nějaké kulturní prostředí, ale to apriori neznamená, že jogín je hinduista. Jogín je veskrze jogín, ať už vyznává jakékoliv náboženství či politický názor. V jádru jsme všichni lidé. To je to, co jógu zajímá.
Jitka Blahůšková Fajfrová
|
Myslíte, že západní svět k rozvoji jógy něčím přispěl?
Určitě, nesmíme si dělat iluze. I indická kultura je tou západní hodně ovlivněná. Možná najdete víc skutečných jogínů v Evropě než v Indii, k čemuž přispěli mistři, kteří se odtamtud přistěhovali. Naše civilizace dává prostor, aby se jóga šířila po světě. Žijeme v globální době.
Věnujete se nějakému konkrétnímu druhu jógy?
Klasické józe. Cvičím podle systému Jóga v denním životě. V dnešní době se sice objevují různé druhy jógy, ale to jsou víceméně deriváty komplexního systému. Proto jsem si ho našla, protože pro mě je velmi ucelený a já chtěla něco, co mi bude dávat odpovědi na otázky, jak funguje moje tělo, moje duše a tak dále. Novodobé systémy bohužel redukují jógu na gymnastiku, a to jóga není. Jóga je vědomé cvičení, je to o práci s dechem, uvědomování si všeho, co se v člověku děje, když cvičím, jak se při tom cítím. Jde o cestu k rozvoji vědomí.
Dnes je YouTube plný videí s tutoriály, takže si lidé mohou jógu zacvičit z pohodlí domova během dvaceti minut. Co si o tom myslíte?
Je to taky přístup. Jógu mohu cvičit na více úrovních. Když ji budu cvičit na té fyzické úrovni, tak si můžu pěkně protáhnout a zpevnit tělo. A pak to můžu cvičit víc do hloubky, kdy každý pohyb je v souladu s dechem. Nevyvíjím na své tělo násilí a vnímám jeho potřeby. Uvědomuju si, co mi říká. Tím se naučíme být citlivější sami k sobě. Nikde není předepsané, že když si lektor dá nohu za hlavu, tak já musím taky. V józe nikdo s nikým nesoutěží, každý je sám za sebe, a když se necítí, tak necvičí.
Když je někdo hodně unavený a byl ve stresu a cvičitel to vidí, tak ho nechá odpočívat, protože v tom stavu by pro něj některé pozice mohly být spíš škodlivé. A obávám se, že v těch kurzech, kde se soustředí na sílu a akrobatické výkony, si klidně můžete ublížit. V kurzech, kde se specializuju na bolesti v zádech, mám i sportovce, lidi, kteří se soustředí na výkon, čímž se zničili. Ti lidé už mají za sebou operace kloubů, mají výhřezy meziobratlových plotének, deformace páteře.
Myslíte si tedy, že sport nemusí být pro tělo vždycky dobrý?
Pokud člověk nevnímá, co mu tělo říká, tak si spíš uškodí. Někdy nám jde jen o estetiku, takže jdeme do posilovny, abychom měli svaly, a pak nám najednou rupne v zádech. Je to proto, že neposilujeme hluboké svalové skupiny podél páteře, které je třeba zpevnit především. A pak můžeme jít do fitka. Proč ne, někteří lidé tu energii potřebují vydat, jít si zaběhat, zvedat činky. Dá se to kombinovat. Ale jóga je také o uvědomování si, co dělám, jak u toho dýchám, o procítění.
Proto nejdřív učím lidi uvolňovat se. Jsme ze zaměstnání a různých stereotypů často v křeči a kolikrát se děsíme toho, že bychom se měli uvolnit nebo si jen tak lehnout a nic nedělat. Ale ono je to nesmírně zdravé. Lidé často mají svalové napětí, které je způsobené dechovým napětím v důsledku stresu. Všechno souvisí se vším. Všimněte si, kolik lidí je dnes jakoby zaťatých. V józe se proto hodně pracuje s dechem, snažíme se navodit pocit bezpečí, protože když se necítíme v bezpečí, nemůžeme se uvolnit. Lekce má pět částí, kdy se člověk nejprve uvolní, pak se protáhne a cvičí ásány (jógové pozice, pozn. red.), a pak je znovu relaxace, a tak tělo cvičení lépe vstřebá. Součástí je také nácvik meditace.
Jóga je na únavu lepší než kafe
Kdo na vaše hodiny chodí nejčastěji?
Osmnáctiletí i osmdesátiletí. Muži i ženy. Jóga je pro každého.
Takže nemáte pocit, že se józe věnují z velké části ženy a jen málo mužů?
V kurzech, co vedu, je to ve dvou tak půl napůl. Ale je pravda, že vedu i čistě ženské kurzy. Těžko říct. Asi by stálo za to to prozkoumat a mluvit o tom na základě nějakých čísel, jinak bychom mluvily hypoteticky.
Stavíte se pozitivně i k tomu, když jógu cvičí děti?
Ano. Mám dcerku, jezdíme spolu na jógový tábor pro děti, kde jsem v týmu vedoucích. Připravujeme program, který je koncipován pro rodiče s dětmi. Děti každé ráno vstávají v sedm a cvičí. Odpoledne si můžou pod vedením lektorů zacvičit rodiče a děti jsou v přírodě. Ne každé dítě u toho vydrží, ale pořád může nějaké věci dělat užitkově. Když je unavené, může si zacvičit pozici zajíce, a tím se mu jóga dostává do denního života. To je náš cíl, chceme ukázat, že jóga je praktická. Únavu můžete vyřešit výše zmíněnou pozicí, prokrví se vám hlava, dýcháte do břicha, anebo si můžete dát kafe, což ale z dlouhodobějšího hlediska tak přínosné není.
Kolik hodin denně cvičíte?
Tak dvě hodiny.
Nevynecháváte, ani když jste nemocná?
Když jsem nemocná, tak ležím a potím se. Ale dá se cvičit i mentálně. Máme i metody jak cvičit jógu s lidmi, kteří jsou na vozíčku, po operaci nebo mají nějaká pohybová omezení. Prokázalo se, že když člověk cvičí mentálně, tedy si představuje, že dělá nějaký pohyb a přitom správně dýchá, svalová hmota přibývá. Jsou na to vědecké výzkumy. Někdy se vizualizace používá i při nácviku pozic. Člověk si nejdřív představí, jak by pozice měla vypadat, a pak ji zacvičí.
Je nějaké cvičení, které je dobré s jógou kombinovat?
V podstatě jakýkoliv sport. Jsou samozřejmě zdravější sporty a méně zdravé ve smyslu toho, aby se člověk nějak nepoškozoval, neničil si klouby, třeba nějaké druhy akrobacie. Mezi ty nejzdravější sporty patří plavání, nejlépe ve volné přírodě, běžky, chůze, turistika. Všechno v přírodě je dobré.
Posilovny asi nemáte v oblibě.
Osobně tam nechodím, pro mě to není přirozené, ale nikomu to neberu. Jsou cvičitelé, kteří chodí i do posilovny, chtějí si budovat muskulaturu. Hlavně mužům to dělá dobře. Jsou rádi, když mají sílu.
Kdybyste chtěla někoho přesvědčit, aby se józe začal věnovat, co byste mu řekla?
Nejsem pro to kohokoliv o čemkoliv přesvědčovat. Mně se v životě spíš vyplatilo říct jen svůj názor a nechat člověka, aby si našel svou cestu. Mám zkušenost, že když jsem do něčeho šla tlakem, ten člověk cítil, že usiluju o to, aby něco dělal, a už to nedělal kvůli sobě, ale kvůli mně, takže mu to neprospělo. Přesvědčování se míjí účinkem.
Zásadou je držet se středu
Jak se stravuje jogín?
Vegetariánsky. Každý, kdo to myslí s jógou vážně, k tomu dříve či později dospěje. Zase to vychází z principu nenásilí.
Nepřemýšlela jste o tom, že z jídelníčku úplně vyřadíte živočišné výrobky?
Pro mě už je to trošku extrém. A další jógovou zásadou, ač to slovo nemám ráda, je držet se středu. Přece jen potřebujeme bílkoviny. Část sice můžeme dostat třeba z luštěnin, ale mléčné výrobky jsou pro vegetariány jejich velkým zdrojem. Ale veganství nevylučuju. Asi bych to zvládla a možná na to jednou dojde.
Jste vegetariánka odjakživa?
Ne. Člověk zpočátku přejímá stravovací zvyky rodiny a moje původní rodina byla masová. Když jsem maso jedla, tak mě nic jiného ani nenapadlo jíst, protože jsem tak byla vychovaná. Říkají vám to doma, řekne vám to doktor, že maso musíte jíst. Americká a kanadská dietologická asociace ale už někdy před 15 lety vydala prohlášení, ve kterém zrovnoprávňuje vegetariánství s tím propagovaným způsobem stravování. Přitom u nás dodnes ještě mateřské školky používají tabulky, kolik masa musí dítě sníst, aby bylo „zdravé“.
Moje místo v ČeskuOdpovídají všichni hosté seriálu Každý odněkud je. Někde se narodí, někde je doma. Říká se, že ta nejdůležitější místa v mysli a srdci člověka mohou být maximálně dvě. Jaká jsou ta vaše? Podle učení jógy je člověk doma uvnitř v srdci. Je úplně jedno, kde jsme, důležité je, že jsme v souladu sami se sebou. Ale osobně je mi dobře na chatě na Bořetíně, kde jsem jako doma. Jsem tam v přírodě, kousek od lesa, máme tam zahrádku, kde pěstujeme zeleninu. A potom je to jógový ášrám ve Střílkách, který je v areálu bývalého barokního zámku. Když jsem přišla do tamního parku, měla jsem pocit, že jsem v ráji. Viděla jsem, jak lidé meditují pod stromy, a byla jsem prostoupená takovým klidem a mírem, že se to ani nedá popsat. Všechno plynulo, žádné napětí, jako bych pozorovala příboj moře. Je to taková malá planeta míru tady v Česku. |
Co podle vás dělá dobrého učitele jógy?
Určitě je to praxe, protože by bylo neautentické, kdybych něco říkala a sama nebyla schopná to předvést. Je to pokora před učením velkých jogínů, filozofů a mistrů, jejichž učení přijímáme. V tom je kvalita cvičitele, když pro něj cvičení není jenom byznys. To, co jsem se naučila od svého mistra, předávám dál. V ideálním případě také vedu člověka k osamostatnění, aby mohl cvičit jógu sám. Ale lidi se i přesto rádi vrací, rádi cvičí ve skupině. Líbí se jim klidné prostředí jóga centra, které se jim doma třeba nenabízí.
Proč podle vás jóga v posledních letech tolik nabyla na popularitě?
Mohla bych alibisticky říkat, že je to nejlepší cvičení, a proto se rozšiřuje. Ale upřímně nevím. Napadlo mě, že to může být také tím, že před několika lety byl OSN vyhlášen Mezinárodní den jógy, je zapsaný i v kalendáři a po celém světě se od té doby konají cvičení zadarmo. Tím pádem se to dostalo i do médií, získalo to pozornost. My jsme první mezinárodní den slavili na Kavčích horách za přítomnosti České televize.
Možná na to mají vliv i sociální sítě, když se populární cvičitelky různě fotí, natáčejí a sdílejí to dál.
Ano, sociální sítě jsou mocné. Navíc lidi mají touhu podělit se o věci, které jim prospívají a dělají dobře. A to je i pro jógu asi ta nejlepší přirozená reklama.
Byla jste v Indii?
Ještě ne. Měla jsem milion příležitostí tam jet, než jsem otěhotněla, ale nevyužila jsem je a s malým dítětem by to bylo komplikované. Ale chystám se tam. Ráda bych jela do Himálaje. Doufám, že to vyjde už letos.
Máte v souvislosti s jógou nějaký sen, který byste si ráda splnila?
Chtěla bych se podívat na svatá poutní místa, kde pobývali zakladatelé naší školy, do ášramu v Rádžasthánu. Tam bych ráda udělala výlet s nějakou skupinou lidí, pobýt tam nějakou dobu, ne jenom týden, ale pořádně to procítit. Pak už mám jen jógová předsevzetí.
