Záchranná služba převážela minulý rok v květnu pacientku na dialýzu. Na silnici nedaleko Kralovic na Plzeňsku ale před auto vběhla srna. Řidič dupl na brzdy, do zvířete ale stejně narazil. Pacientka, která nebyla v zadní části vozu připoutaná, při nárazu utrpěla těžké zranění hlavy, kterému později podlehla.
V roce 2018 došlo k 12 394 srážkám se zvěří. Před pěti lety, v roce 2014, jich přitom bylo necelých sedm a půl tisíce. Přestože tyto dopravní nehody nepatří k nejtragičtějším, v roce 2018 kvůli zvěři zemřeli dva lidé. To je nejhorší bilance od roku 2014.
V loňském roce narostl počet těchto případů nejméně za posledních pět let. Z celkových 104 764 loňských dopravních nehod tvoří srážky se zvěří téměř dvanáct procent případů. Staly se tak čtvrtou nejčastější příčinou nehod. Do policejních statistik se navíc dostanou jen případy, ke kterým jsou přivoláni muži zákona. Reálně tak může být výsledek ještě horší.
| Počet nehod (lesní zvěř) | Stav oproti předchozímu roku | Počet mrtvých | |
| 2018 | 12 394 | +351 | 2 |
| 2017 | 12 043 | +1 595 | 1 |
| 2016 | 10 448 | +1 249 | 1 |
| 2015 | 9 199 | +1 790 | 1 |
| 2014 | 7 409 | +1 061 | 0 |
Vůbec nejhorší byla minulý rok situace ve Středočeském kraji. Zvířata tam způsobila téměř dva a půl tisíce kolizí. Zranilo se při nich dvacet sedm lidí z toho šest těžce. Ve smutné statistice následuje Ústecký kraj s 1 408 nehodami. Moravskoslezský kraj hlásí 1 330 případů. Dvě smrtelné srážky se staly v Jižních Čechách a v Plzeňském kraji.
Proč je nehodovost vyšší, není zcela jasné
Proč srážek s lesní zvěří přibývá, není podle Michala Bíla z Centra dopravního výzkumu úplně jasné. Důvodem může být vyšší hustota provozu, přemnožená zvěř nebo fakt, že pojišťovny stále častěji zahrnují srážky se zvěří do povinného ručení. Řidičům se tak vyplatí sraženou zvěř nahlásit policii, a tím se případy dostanou do statistik.
„Nehody se stávají většinou brzy ráno nebo pozdě večer, kdy velkou roli hraje i zhoršená viditelnost, častější mlhy či mokrá vozovka,“ vysvětlila za polici vrchní komisařka Eva Kropáčová. Pokud se řidiči podaří srážce se zvířetem zabránit, měl by dávat velký pozor, zvířata se totiž často pohybují ve skupinách.
Určit, které měsíce jsou nejnebezpečnější, není jednoduché. Všechno záleží na chování zvěře, a to se liší podle jednotlivých druhů. Suverénně nejčastější jsou ve všech měsících srážky se srncem. Jenom minulý rok v srpnu jich bylo podle statistik webu srazenazver.cz přes pět set.
Srážky s dalšími zvířaty se měsíčně počítají v řádu desítek. Na druhou stranu ale střet se srncem nepatří mezi nejnebezpečnější. „V našich podmínkách jsou nejzávažnější následky po kolizích s prasetem divokým,“ řekl Bíl. Těch přibývá především v podzimních měsících. Nejrizikovější je říjen, listopad a prosinec.
Nejbezpečnější je brzdit
Podle Stanislavy Jakešové z Týmu silniční bezpečnosti mají české silnice v nebezpečných úsecích dobré značení. Chyby ale dělají často řidiči, kteří značky ignorují. Jako obvykle je nejlepším způsobem, jak se vyhnout dopravní nehodě, hlavně přiměřená rychlost. Pokud se na silnici zvěř objeví, podle odborníků je nejlepší strategií zabrzdit. Největší nebezpečí hrozí, když řidič strhne volant. Může se srazit s autem v protisměru, nebo se stromem. Následky bývají tragické.
Preventivních řešení, kterých stát využívá, je několik. U dálnic je to především oplocení doplněné o nadchody a podchody pro zvěř, které jí alespoň částečně umožňují přirozenou migraci. Na menších silnicích se používají hlavně pachové ohradníky, zvukové alarmy a odrazky. Jejich účinnost ale zdaleka není stoprocentní.
„Všechny plašiče zvěře fungují, když jsou nové, pak si na ně ale zvěř zvykne,“ říká Jakešová. V poslední době jsou ale dobré zkušenosti se speciálními modrými odrazkami, které se zvlášť připevňují na směrové sloupky podél silnic. Světlo se odrazí mimo silnici a zvíře tak oslní ještě před tím, než řidiči stihne skočit pod auto. Postupně přibývají kolem silnic první, druhé i třetí třídy.
