Prezident Václav Klaus

Prezident Václav Klaus | foto: Michal Růžička, MAFRA

Zůstane ČR svrchovaná? ptá se Klaus soudu před zkoumáním Lisabonu

  • 1542
Prezident sepsal své stanovisko k jednání Ústavního soudu, který bude 27. října podruhé zkoumat Lisabonskou smlouvu. Soudci by měli podle Klause mimo jiné sdělit, zda ČR zůstane po ratifikaci dohody o reformě Evropské unie svrchovaným státem. Soud zveřejnil vyjádření hlavy státu k senátorské stížnosti na svém webu.

Prezident ve vyjádření zrekapituloval své loňské otázky na Ústavní soud při prvním posuzování Lisabonské smlouvy a stížnost senátorů. Popsal také senátorskou stížnost na takzvaný vázaný mandát, kterou se Ústavní soud odmítl zabývat.

U většiny z pěti otázek, které prezident položil soudcům 3. června 2008, konstatuje, že na ně soud neodpověděl, nebo odpověděl vyhýbavě. Jeden z dotazů (zda by neměl být souhlas s Lisabonskou smlouvou proveden formou referenda) soudci podle prezidenta zřejmě ani nepochopili.

Dokument: Klausovo stanovisko

Přečtěte si, co prezident říká k senátorské stížnosti

"Ústavní soud konstatoval, že referendum je možné, ale že rozhodnutí nepřísluší Ústavnímu soudu, ale politickým orgánům. Já se však tázal, zda se už schválený ústavní zákon o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii vztahuje či nevztahuje i na Lisabonskou smlouvu. Ta mění podmínky našeho přístupu, a to velmi podstatným způsobem," píše prezident.

Neuspokojivou odpověď prý dostal i na první dotaz, zda Česká republika zůstane i po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost svrchovaným státem. Soud se podle prezidenta přímé odpovědi vyhnul a přišel s novou teorií svrchovanosti sdílené společně Evropskou unií a Českou republikou.

"Pojem sdílená svrchovanost se sice v poslední době poměrně často používá, ale pouze v nerigorózních debatách. Je sám o sobě protimluvem. Nejen, že náš právní řád pojem ´sdílená svrchovanost´ nezná, ale nezná ho ani právo Evropské unie," píše Klaus. Proto nemůže být tento pojem základem jakékoli právní argumentace.

Prezident chtěl také vědět, zda Česko zůstane plnoprávným subjektem mezinárodního společenství a zda bude i nadále způsobilé dodržovat závazky, které pro něj z mezinárodního práva vyplývají.

Soudci mu odpověděli, že Česká republika jako subjekt mezinárodního společenství není plnoprávná a své mezinárodní závazky může beze zbytku dodržovat pouze společně s Evropskou unií. "To pro mne nebyla a není přijatelná odpověď," konstatuje český prezident.

V závěru Klaus navrhl, aby soud při posouzení souladu Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem rozhodl "jasně, konkrétně a s podrobným odůvodněním".

Soudci se budou Lisabonskou smlouvou zabývat 27. října. Obdrželi už stanoviska Senátu a Sněmovny, vyjádření poslala i vláda. Ta si pod tlakem ze zahraničí přeje, aby byla ratifikace Lisabonské smlouvy dokončena ještě letos. - více o stanovisku vlády čtěte zde

ČR je posledním státem sedmadvacítky, která Lisabon neratifikovala. Nedávno přišel prezident s novou podmínkou svého podpisu, která politiky překvapila. Chce pro Česko výjimku z uplatnění evropské charty základních práv, na kterou smlouva odkazuje. Klaus se totiž obává případných majetkových nároků sudetských vysídlenců, kteří by údajně mohli obcházet české soudy.- čtěte Kancléř Weigl: Klausovu podmínku k Lisabonu lze splnit bez nové ratifikace