„A já také prozradím, že už jsem zahájil přípravy, aby byly opětovně zavedeny formy přípravy záložních důstojníků, které já třeba pamatuju z té velké armády. Jako byly třeba vojenské katedry vysokých škol,“ uvedl Zůna.
Taková příprava by ale na rozdíl od dob Československé lidové armády byla dobrovolná. Nešlo by tedy o znovuzavedení všeobecně nenáviděného systému z dob minulého režimu, poznamenal server Aktuálně. Byly by spíše obdobou amerického systému, kde vojenské katedry na civilních univerzitách připravují důstojníky pro aktivní službu i zálohy.
Letošní cíl náboru vojáků je ze dvou třetin splněný, řekl Zůna. Hájil i rozpočet |
Povinná vojna je podle Zůny v současné době vyloučená. „Já tady nevidím žádnou perspektivu návratu k prezenční vojenské službě. Protože si dovedu představit, co by to znamenalo,“ uvedl Zůna, který svou vojenskou kariéru začínal v socialistickém Československu. Stát si podle něj nyní nemůže dovolit „vysát mladé lidi v takovémto objemu z jejich aktivního zapojení v ekonomice“.
Chce místo toho dobudovat záložní a mobilizační systém, který by doplnil profesionální armádu v případě ohrožení země. Podmínkou je ale politická shoda i to, jaké budou možnosti státu, nejenom finanční, dodal ministr.
Návrat totality, roubík pro prezidenta Pavla. Opozice volá po pádu Zůny |
Zůna je ministrem za hnutí SPD, které opakovaně kritizovalo českou muniční iniciativu na pomoc napadené Ukrajině. Podle Zůny iniciativa pokračuje, jen bez peněz českého státu. „Veškeré peníze jsou od donorů. (...) My pouze administrativně zprocesujeme tu realizaci. A vyděláme na tom. Náš průmysl na tom vydělá,“ řekl.
Zůna měl Ukrajinu po svém nástupu do funkce navštívit, po kritice předsedy SPD Tomia Okamury ale nyní takovou cestu neplánuje. „Bylo jednoznačně řečeno, že první pojede, pokud se pojede na Ukrajinu, premiér,“ uvedl.
Lídrům SPD vadila i Zůnova podpora nákupu amerických stíhaček F-35. Hnutí poté natočilo video, kde ministra obrany „školí“ předseda klubu poslanců SPD Radim Fiala, připomnělo Aktuálně.
Povinnou vojenskou službu má devět z 27 zemí EU, Německo zavádí novou podobu |
Na dotaz, zda neměl jako důstojník chuť se raději zastřelit než se toho účastnit, Zůna řekl, že vůbec ne. „To v podstatě byla jakási okamžitá reakce na situaci, ale podívejme se na to tak. Všechno, co jsem řekl v tom videu, dopadlo. Celou smlouvu jsem si pročetl a prostudoval... A teď už držím basu, jak se říká. Bylo rozhodnuto. Není cesty zpět a ani pro to není momentálně důvod. Naší povinností je to smysluplně a co nejefektivněji dokončit,“ dodal k nejdražší armádní zakázce za 150 miliard korun.
