Majitelé žump mají dva roky na to, aby se na nová pravidla připravili.
„Už dnes by měli lidé doložit, jak s odpadní vodou naložili. Zatím ale stát nepřišel na to, jak to vymáhat,“ říká Josef V. Datel, předseda České asociace hydrogeologů.
Zpřísňují se i pravidla pro použití odpadní vody na zalévání zahrady. V tomto případě bez odkladu, hned od Nového roku.
Nejdražší splašky
„Velikost sankce zůstává stejná, zlepší se ale vymahatelnost splnění zákonné povinnosti,“ říká Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí. Pokutu budou moci úředníci uložit i v případě, že majitel nemovitosti nebude mít zákonem požadované doklady, a to ve výši až 20 tisíc korun.
Snahou jednoznačně je donutit majitele žump, aby zvážili jiné možnosti, jak se s odpadní vodou ze svého domu vypořádat. „Když se žumpa vyváží, jak má, je to jednoznačně nejdražší způsob likvidace odpadních vod. Dá se doporučit jen tam, kde jí nevzniká velké množství, například v rekreačních objektech,“ říká Datel.
Odborníci z oboru se také obávají, že by nový zákon mohl cenu za vyčištění žumpy dále zvýšit. Na rozdíl od stočného jsou ceny za zpracování odpadů ze žump smluvní a dá se očekávat, že poptávka od ledna 2021 stoupne.
Povolení zalévat
Přísnější postoj k zacházení s odpadními vodami se ale dotkne i těch, kdo s ní zalévají zahradu. Pokud budou chtít dodržet literu zákona, budou k tomu potřebovat povolení vodoprávního úřadu, včetně například vyjádření hydrogeologa.
„Vypouštěním odpadních vod je i zásak nebo zálivka, látky obsažené v zálivkové vodě se mohou teoreticky dostat do pozemních vod. Tato činnost je možná pouze na základě povolení vypouštět odpadní vody,“ říká Charvát.
Kontroly stále jen namátkou
Otázkou je, jak důkladné a časté budou kontroly dodržování nového zákona. Do konce prosince to má v gesci Česká inspekce životního prostředí. „Kontroly probíhají namátkově, většinou na podněty,“ říká Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí, z jehož dílny novela vodního zákona vzešla.
| Hl. město Praha | 99,2 |
| Středočeský 73,4 | 73,4 |
| Jihočeský | 87,6 |
| Plzeňský | 84,9 |
| Jihočeský | 87,6 |
| Karlovarský | 99,3 |
| Ústecký | 84,0 |
| Liberecký | 69,0 |
| Královéhradecký | 79,8 |
| Pardubický | 74,5 |
| Vysočina | 87,2 |
| Jihomoravský | 91,0 |
| Olomoucký | 84,0 |
| Zlínský | 97,4 |
| Moravskoslezský | 83,8 |
| Zdroj: ČSÚ, 2017 |
Od 1. ledna inspekci vystřídají vodoprávní úřady, ČIŽP bude nadále kontrolovat pouze podnikatelské subjekty.
„Důvodem je údajně skutečnost, že inspekci tyto kontroly velmi zatěžovaly a neměla čas na kontroly velkých znečišťovatelů. Osobně nepovažuji tuto změnu za nejšťastnější, jelikož inspekce na rozdíl od vodoprávních úřadů je nadregionální a není tak zatížena sousedskými spory,“ říká Zdeněk Horáček, specialista na vodní právo ze společnosti Deloitte. Že by vodoprávní úředníci měli na kontrolování žump či zalévání více času než inspektoři, se nejspíš očekávat nedá. Fungují při obcích s rozšířenou působností a už dnes jsou přetížené. Mají na starosti i povolování vrtů pro studny a tepelná čerpadla nebo administrativu kolem čistíren odpadních vod.
„Nejpodstatnější změnou bude vyšší efektivita kontrol,“ dodává Charvát. Dá se tedy předpokládat, že i do budoucna vyrazí do terénu většinou na podnět, nejčastěji od někoho ze sousedů, kteří si postěžují na nevyvezenou žumpu za plotem.
Úředníci sice nemohou vstoupit přímo do domácnosti, zákon jim však zaručuje přístup na pozemek, kde se kontrolovaná žumpa nachází.
Žumpy se prodraží
I když zákon vstupuje v platnost již v lednu, na řadě důležitých detailů se úřady teprve budou muset dohodnout. Otázkou například je, jak budou úředníci přísní při posuzování toho, zda objem odpadní vody odpovídá množství vody spotřebované.
Podle nové úpravy je na domácnostech, aby doložily, jak zlikvidovaly všechnu svou odpadní vodu. Kolik vody proteklo do žumpy, ale budou některé obtížně dokládat. Týkat se to může například těch, které vodou z kohoutku zalévají nebo které vodu čerpají z vlastní studně a nemají na přívodu do domu nainstalovaný vodoměr.
Zákon předpokládá, že se budou kontroly v těchto případech řídit tzv. směrnými čísly, kterými vyhláška ministerstva zemědělství určuje spotřebu vody na člověka za rok. Ta jsou ale zpravidla vyšší než skutečná spotřeba, jak ji evidují vodárenské společnosti.
Vyjasněno ještě není ani to, kdo bude moci odpad ze žump od ledna 2021 odvážet. Měly by to být oprávněné firmy, které vydají doklad o tom, kolik odpadní vody odvezly a která čistírna ji zlikvidovala. Zda je firma oprávněná odpadní vodu odvézt, by si měl majitel žumpy mít možnost ověřit na živnostenském úřadě.
„Žádné živnostenské oprávnění pro tento účel ale dnes neexistuje, a pokud by nedošlo ke změně v zákonech, postačilo by zřejmě oprávnění k autodopravě,“ říká Horáček.
Do jaké míry to všechno ovlivní ceny za odvoz odpadní vody z žump, k tomu se nikdo z oslovených z oboru oficiálně nevyjádřil. „Předpokládá se, že množství odpadní vody z žump přivážené do čistíren od ledna 2021 výrazně naroste. Ne každá čistírna ji ale bude schopná ve zvýšené míře zpracovat, firmám to zvedne cestovní náklady. Smluvní ceny se zvýší,“ domnívá se odborník z oboru, který si nepřál být jmenován.
