„Vážení přátelé, včera večer jsme překročili hranice FInska, doslova na poslední chvíli před jejich zavřením. Velmi mě bolí, že jsem musel tento krok udělat. Doufám, že jen dočasně, na krátkou dobu,“ uvedl historik v příspěvku na sociální síti v pátek ráno.
Andrej Zubov je dlouhodobým kritikem politiky Vladimira Putina. V roce 2014 byl poté, co se kriticky vyjádřil k ruské anexi Krymu, propuštěn z Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů.
Nálada ruských elit je nízko. Putinovu režimu zbývají týdny, říká historik Zubov |
V roce 2019 Masarykova univerzita Zubovovi udělila čestný doktorát. „Můžu potvrdit informaci, že držitel čestného doktorátu Masarykovy univerzity profesor Andrej Borisovič Zubov, uznávaný expert na dějiny evropské filozofie, dějiny náboženství a ruskou a srovnávací historii, opustil Moskvu i Rusko a aktuálně by se měl nacházet ve Finsku,“ řekl mluvčí univerzity Radim Sajbot.
„S panem profesorem jsme domluvení, že pokud vše zdárně proběhne, měl by v průběhu několika následujících dní přicestovat do Brna,“ dodal mluvčí s tím, že další podrobnosti bude možné zveřejnit až po příjezdu Zubova do Brna.
Nesouhlas s připojením Krymu
Zubov je absolventem Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Nenastoupil však do diplomacie, nebyl totiž ochoten vstoupit do komunistické strany. Věnoval se historickému bádání. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala velký ohlas a řadu polemik.
Od roku 2001 Zubov působil v MGIMO na vedoucí pozici. V roce 2014 byl odvolán z funkce a propuštěn poté, co vyjádřil nesouhlas s moskevskou politikou vůči Ukrajině a na Krymu, která vyústila v připojení poloostrova k Rusku. Dnes se věnuje hlavně přednáškové činnosti.
Nabídku na působení na Masarykově univerzitě dostal Zubov už v roce 2014 od tehdejšího rektora Mikuláše Beka. Tenkrát možnost přesídlení do Brna odmítl s vysvětlením, že chce pokračovat ve své práci v Rusku. V Brně alespoň přednášel.
Česká vláda rozhodla už v únoru, vzápětí po ruské invazi na Ukrajinu, o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Možnost pobývat v Česku ale dostávají podle ministerstva zahraničí odpůrci režimu.
