„Moje poslední zubařka skončila v době covidu. Ve zdravotnickém zařízení řekli, že náhradu nemají, ať si přijdu pro kartu. Jenže dlouho trvalo, než mě přijal jiný lékař alespoň na ošetření zubu,“ popsala nedávno pro iDNES.cz své zkušenost žena z Ostravy, která za posledních sedm let vystřídala čtyři stomatology. První lékařka se odstěhovala, druhá zemřela a třetí skončila kvůli nemoci.
Tisíce lidí v kraji hledá neustále doktora, který by se postaral o jejich zuby. Situace byla v loňských letech natolik dramatická, že při otevření ordinace nového zubaře stály ve frontě stovky lidí i několik hodin.
Stovky lidí v Ostravě-Lhotce čekaly mnoho hodin na registraci u nového zubaře. (14. září 2020)
V kraji v posledních letech ukončilo činnost 132 zubařů a situace v jiných regionech není lepší. V Plzeňském kraji ukončilo od roku 2018 činnost 20 zubních lékařů. „Krajský úřad převzal asi 25 000 karet. Předáno nově zvoleným lékařům bylo přibližně 1 400, což ale neznamená, že další pacienti nového lékaře nenašli,“ poznamenala mluvčí kraje Eva Mertlová. Největší problém se zajištěním zubní péče panuje podle ní na Domažlicku a Sušicku.
V Pardubickém kraji letos ukončili nebo se chystají ukončit poskytování svých služeb dva lékaři. „V našem kraji připadá na jednoho zubního lékaře asi 1 700 pacientů, optimální stav je uváděn přibližně 1 300 až 1 500. Obecně jsou problematické periferní lokality v okresech Ústí nad Orlicí a Svitavy,“ připustila problém náměstkyně pardubického hejtmana pro oblast zdravotnictví Michaela Matoušková.
Dva tisíce pacientů na jednoho zubaře
Dochází tak k tomu, že se na zubaře obrací týdně hned několik lidí s otázkou, zda přijímají nové pacienty. Své o tom ví například Vít Hrubecký, předseda oblastní Stomatologické komory, který ordinuje v Hradci Králové. „Trpělivě vysvětlujeme, že nemohu nikoho přijmout, protože mám na dlouhé měsíce dopředu objednáno,“ popsal. Sám má dlouhá léta v péči tak o 15 procent klientů více´, než by podle něj bylo optimální.
Máte svého zubaře?
Problém s nedostupností stomatologů řeší i ministerstvo zdravotnictví. „Plně si uvědomujeme nízkou dostupnost stomatologů pracujících pro zdravotní pojišťovnu. Chceme proto postupně navýšit počty mediků na vysokých školách a pracovat na lepší organizaci zdravotní péče a informovanosti pacientů o dostupných kapacitách lékařů,“ uvedl za resort mluvčí Ondřej Jakob.
| Věk | Muži | Ženy | Celkem |
|---|---|---|---|
| 18 - 23 | 3 | 2 | 5 |
| 24 - 29 | 384 | 883 | 1 267 |
| 30 - 34 | 501 | 969 | 1 470 |
| 35 - 39 | 409 | 753 | 1 162 |
| 40 - 44 | 348 | 431 | 779 |
| 45 - 49 | 248 | 345 | 593 |
| 50 - 54 | 189 | 430 | 619 |
| 55 - 59 | 183 | 321 | 504 |
| 60 - 64 | 173 | 425 | 598 |
| 65 - 69 | 404 | 716 | 1 120 |
| 70 - 99 | 217 | 273 | 490 |
| Celkem | 3 059 | 5 548 | 8 607 |
Zdroj: Česká stomatologická komora
Takové řešení se však projeví až za několik let s ohledem na délku studia. Zároveň nejde jen o počet stomatologů samotných. Podle dat České stomatologické komory jich má Česko 8 607. Jak již dříve uvedl prezident Roman Šmucler, je to mnohem více než v předchozích letech. „Zubních lékařů je všude dost. (...) Rozdíl je v tom, že dneska je typický absolvent stomatologie žena. A ta potřebuje, aby měla v místě bydliště dobrou školku, dobré zařízení, protože ona jinak prostě nemůže fungovat,“ uvedl.
Šmucler: Drtivou většinu kazů má jenom pět procent populace, ti nejchudší |
Nicméně podle jiných odborníků je u zubařů primárně problém s jejich rozmístěním. Například ve Středočeském kraji vychází na jednoho zubaře více než 2 tisíce lidí, v Ústeckém 1700. I tak však přepočet v rámci kraje neodráží realitu, neboť již samotné rozmístění v rámci okresů je nerovnoměrné. A tak zatímco v jednom městě má člověk na výběr z deseti zubařů, v jiném nemusí mít žádného.
„Okresní město není dostatečně velké pro to, aby to nějak přilákalo mladé kolegy, takže jich přichází minimum. Nebo přijdou, jsou u někoho chviličku zaměstnaní a pak odejdou do většího města, protože tam mají zkrátka větší možnosti, společenské vyžití a zázemí pro rodinu,“ poznamenala zubařka Milada Hálková.
„Například v Jindřichově Hradci, kde pláčou, jaká je špatná situace, připadá na lékaře necelých 1600 pacientů. Ale třeba Strakonice, odkud jsem, mají průměr na lékaře skoro 3000 obyvatel,“ doplnila s tím, že již toto číslo svědčí o problému.
Hálková zároveň poukázala na to, že dnes práce zubaře obnáší mnohem více úkonů. „Změnil se způsob práce. Pokud ošetřuji přes mikroskop, tak to není za půl hodiny, ale trvá to třeba dvě a půl hodiny. Nové technologie vyžadují zkrátka více lékařova času, tudíž ošetří méně pacientů,“ popsala.
Její slova potvrzuje také Hrubecký. „Mám soukromou praxi 30 let, stomatologie neuvěřitelně kvalitativně pokročila z hlediska vybavení. Jsme schopni dokonaleji zachraňovat chrup, působit účinněji preventivně proti vzniku ústních patologií - ale je to ve všech fázích bez výjimky časově náročnější,“ poznamenal.
Problém se týká pojišťoven
Zajištění stomatologické péče nestojí jen na ramenou ministerstva, ale také pojišťoven. Na ty se například mohou klienti obrátit se žádostí o zajištění zubní péče. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) eviduje ročně přibližně 5,5 tisíce takových žádostí napříč celou republikou. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra v loňském roce přijala 4031 takových požadavků, nejčastěji v Hradci Králové.
Jejich nedávná analýza také ukázala, že část zubařů ale pacienty takzvaně „na pojišťovnu“ nepřijímá a klienti si tak často musí úkony hradit sami. Kromě toho také upozornila, že se zvyšuje průměrný věk stomatologů na 50 let. Jejich přístup k pacientů je pak jiný než u mladších kolegů, kteří informují o blížícím se termínu prohlídky či dávají větší důraz na hygienu a prevenci.
Ministerstvo v současné době pracuje na interaktivní mapě, díky které budou moci lidé vyhledat lékaře různých specializací, kteří budou mít kapacity pro nové pacienty. Problémy s dostupností zdravotní péče mohou lidé hlásit na webu nedostupnapece.mzcr.cz . |
Hálková právě s ohledem na pojišťovny uvedla, že právě ty nemusí uzavírat smlouvy s mladými lékaři ve velkých městech a donutit je tak odejít do těch menších. Samotné pojišťovny se však snaží nalákat lékaře do okresů jinými způsoby. VZP chystá nové bonifikační programy, které by je měly motivovat k rozšiřování svých kapacit a přijímání nových pacientů.
Situaci měla pomoci také nová agregovaná platba. Tu stomatolog dostane za každého pacienta, kterého registruje, přitom se pacient nemusí vůbec v daném roce do ordinace dostavit. Jak však popsala mluvčí ČPZP Eva Mazurová, ne všem změna úhrady vyhovuje. „Někteří poskytovatelé o tento způsob úhrady nemají zájem a proto zvažují ukončení smlouvy se zdravotní pojišťovnou zejména proto, že najdou pacienty, kteří jsou ochotni si péči hradit plně,“ popsala.
Motivovat tak musí primárně samotné obce a kraje. Například Plzeňský kraj vyhlašoval dotační titul pro ambulantní zdravotnická zařízení. Starostové se snaží do obcí nalákat zubaře skrze nabídky bydlení či výhodný nájem prostor v budovách v majetku obce. Hálková doplnila, že by například obce měly nabízet i stipendia pro studenty výměnou za to, že pak v místě budou nějakou dobu pracovat.
