Jak uvedl její prezident Pavel Chrz, Česká stomatologická komora (ČSK) v pondělí pošle ministerstvu dopis se schváleným prohlášením. "Říkáme jim jasně, že takhle tedy ne a že si zahrávají. Naše péče je dlouhodobě podhodnocená a zcela jednoznačně se musí saturovat," uvedl.
Situace je podle něj nejhorší u plomb. Jde o druhý nejčastější stomatologický úkon, ročně jich zubaři udělají 6,5 milionu. Pojišťovny za plombu platí 220 korun, dohromady tedy ročně asi 1,3 miliardy Kč. Průměrný náklad ordinace je přitom 450 korun, zubaři by se však spokojili i s nižší platbou. Konkrétní sumu v neděli nestanovili, podle jejich dřívějších vyjádření by však měla být zhruba o třetinu vyšší než v současnosti.
Plomby už nebudou hrazeny z pojistného, hrozí zubaři
Pokud ministerstvo nejdéle do konce roku vydá novou úhradovou vyhlášku v neprospěch zubařů a peníze navíc "nalije" do nemocnic, je ČSK připravena zahájit protestní akce, které zatím nedefinovala. "Ale najdeme si nějaký způsob, abychom našim pánům vysvětlili, že ta zubařina je opravdu také potřeba a že ambulantní sféra má svůj význam," řekl. Pojišťovny mají příští rok získat téměř pět miliard korun z navýšení za státní pojištěnce.
Jestli ministerstvo platby nezvýší, plánují zubaři vyřadit plomby ze zákroků hrazených veřejným pojistným. "Každý z nás sice bude podstupovat určité riziko, protože když nebudeme poskytovat pacientům péči hrazenou z veřejných peněz, tak nás za to může prohánět zdravotní pojišťovna a krajský úřad. Ale my do toho rizika jít musíme," uvedl Chrz.
Nemocnice mají přednost, zní z ministerstva
Zubaři prý byli ochotni čekat, když věděli, že peníze v systému nejsou. "Dopláceli jsme na výplně z jiné části péče. Ale když tam peníze jsou, tak už nejsme schopni to dělat jen kvůli tomu, aby si špitály najaly nového zahradníka," dodal. Chrz souhlasí, že ani nemocnice na tom nejsou nejlépe. "Ale zatím jsou černou dírou. A pokud nedojde k reorganizaci v poskytování speciální a akutní lůžkové péče, tak tam můžete nalít dalších 20 miliard a je to úplně jedno," uvedl.
Podle náměstkyně Heleny Rögnerové ministerstvo peníze na zvýšení úhrad nemá. "Přímo na navýšení sazby za plomby nemáme, na prvním místě musíme řešit zadlužené nemocnice a také podpořit následnou péči, kde bude citelný propad po zrušení regulačních poplatků," uvedla Rögnerová s tím, že si s novou vyhláškou všichni o něco polepší, nebudou v ní totiž letošní regulační omezení. Zubaři si podle náměstkyně mohou dojednat vyšší úhrady přímo s pojišťovnami, vyhláška jim totiž stanovuje pouze jejich minimální výši, mohou platit i víc.
Lékaři se chystají protestovat
Koalice soukromých lékařů, tedy celá ambulantní sféra včetně zubařů, pohrozila ministrovi Martinu Holcátovi protesty, pokud příští rok přidá jen nemocnicím. "V zahraničí je prioritou právě ambulantní léčba, která je daleko lacinější než nemocniční," uvedl Chrz. Podle něj není možné, aby přes 50 procent peněz "schramstly nemocnice".
Ministr podle Chrze už na valné hromadě ČSK slíbil, že požadavky soukromých lékařů podpoří. "To řekl, ale neudělal pro to vůbec nic. Ale naopak vydal příkaz, aby šly všechny volné peníze do nemocnic," uvedl Chrz. Ministerstvo podle něj prostřednictvím správních rad a současné politické situace pojišťovny ovládá. Letos dají pojišťovny na zdravotní péči 220 miliard korun, příští rok by z navýšených odvodů státu a vyššího výběru pojistného mohly dát až o deset miliard víc.
V současné době je v Česku přes 8000 zubařů, v ordinacích praktických zubních lékařů je jich do 6500.
