Chlapec s poruchou autistického spektra se připravoval na ošetření zubního kazu. O jeden zub už přišel při předchozím ošetření v narkóze, z další návštěvy zubařské ordinace měl proto strach. K prohlídkám tak bylo ze strany zubaře zapotřebí hodně přemlouvání.
Lékařova manželka a současně zdravotní sestřička proto dostala nápad, jak chlapci ošetření kazu zpříjemnit. Ona i zubař se převlékli do zvířecích obleků. Zeptala se chlapcovy maminky a ta souhlasila. „Chlapec byl nadšený. Tím se nějakým způsobem odpoutal od strachu z ošetření a nechal se ošetřit,“ dodal zubní lékař Jiří Ryšánek. Normálně by podle Ryšánka ošetření trvalo výrazně déle.
AutismusV roce 2017 vykázali lékaři některou z forem autismu u 6 625 klientů VZP. U VZP je zaregistrovaných přibližně 57 procent populace. |
Ryšánek získal převlek pandy, ve kterém ordinoval poprvé, úplnou náhodou. Jeho švagr zaslal podobný obleček pravnučce. Ryšánkova manželka potom svému bratrovi sdělila, že by se jí takový převlek líbil také. „On pak poslal takový obleček, ale velký. A potom poslal ještě druhý, který je ještě větší,“ popsal Ryšánek.
Fotografii z ordinace následně sdílela APLA jižní Čechy na sociálních sítích. A setkala se s obrovským úspěchem. Jen na Facebooku fotografii sdílelo přes dva tisíce uživatelů. „Tohle je důkaz, že to jde, jen se musí chtít a mít srdce na pravém místě,“ stojí pod fotografií.
Individuální přístup
Ošetřování dětí s poruchou autistického spektra (PAS) je v mnoha ohledech specifické. Nejdůležitejší je však podle ředitelky Domova se zvláštním režimem Kateřiny Šulcové individuální a trpělivý přístup lékaře a zdravotnického personálu.
Některé z projevů autismu
Zdroj: www.autistickedite.cz |
„Některé děti s PAS nekomunikují vůbec nebo jen velmi málo, nejsou schopny popsat své potíže, odvíjí se to také od případně přidružené mentální retardace, proto je vždy nutné podrobné informace o malém pacientovi získat od osoby, která ho doprovází. Ať je to rodič nebo osobní asistent,“ doplnila Šulcová.
Podle Šulcové je proto ideální, když už lékař malého pacienta dobře zná, včetně jeho chování a reakcí na situace. „Umí s dítětem komunikovat, informuje ho o všech úkonech, které se chystá provést, aby se minimalizoval strach a stres dítěte, který by mohl vést k problematickému chování,“ uvedla. Příkladem je čekání v ordinacích, které podle Šulcové děti s PAS nesnáší dobře. Ideální proto podle ní je, pokud takové dítě přijde na řadu okamžitě.