Soudkyně Šárka Šantorová dala všem třem mužům stejně vysoké tresty - šest měsíců, podmíněně odložených na zkušební dobu jednoho roku. Ve zdůvodnění uvedla, že vzhledem ke stanovisku odvolacího soudu neměla jinou možnost, jak rozhodnout.
Obžalovaní kromě toho musejí uhradit škodu přesahující 64 tisíc korun. Propadnou jim některé věci, včetně červené textilie využité na zpodobnění pánských trenýrek. Trest není pravomocný, všechny strany si nechaly lhůtu na odvolání. Státní zástupkyně novinářům řekla, že trest se jí zdá příliš nízký, ale počká si na písemné vyhotovení rozsudku.
Členové Ztohoven ke středečnímu líčení nedorazili, požádali o jednání v nepřítomnosti (mylně jsme uvedli, že v průběhu jednání přišel Matěj Hájek, za nepřesnost se omlouváme). Crhák nechtěl verdikt komentovat a odkázal iDNES.cz na mluvčího Ztohoven Petra Žílku, který je ale nedostupný.
Mluvčí prezidenta Miloše Zemana se později k verdiktu vyjádřil jen stručně. „Pana prezidenta jsem o tom informoval. V tuto chvíli nebudeme dávat žádná silná prohlášení. Dá se předpokládat, že se vandalové odvolají,“ uvedl.
Znalec odhadl cenu rozstříhané standarty na 8 400 korun
Soud vyslechl znalce v oboru cen textilií Karla Nováka, který odhadl cenu standarty na 8 400 korun včetně DPH, přičemž určil amortizaci na 75 procent. Právník zastupující Pražský hrad Marek Nespala před znalce nechal předložit tři různě opotřebené standarty, aby se k nim vyjádřil. Na Novákových závěrech to ale nic nezměnilo.
Státní zástupkyně Zuzana Beňová uvedla, že výše škody se podle trestního zákoníku určuje podle toho, za jaké prostředky lze věc pořídit, ne jakou cenu měla v době odcizení. Hrad ji pořídil za více než 33 tisíc korun a tato částka by se podle Beňové měla započítat celá, ne pouze jejích 25 procent po přihlédnutí k amortizaci. Soudkyně ale v rozsudku zohlednila cenu určenou znalcem.
Pro obžalované navrhla podmíněné tresty, příkaz uhradit škodu, peněžitý trest 10 tisíc korun a propadnutí věci - konkrétně materiálu zakoupeného na trenýrky, lepicích pásek a dalšího vybavení, které použili.
Nespala byl ještě tvrdší, jednání obžalovaných označil za hanlivé narušení práv České republiky. „Žádáme, aby obžalovaným byla uložena náhrada škody,“ řekl a uvedl částku přes 88 tisíc korun pro Správu Pražského hradu. Dále by obžalovaní České republice měli uhradit přes 300 tisíc za nemajetkovou újmu. Pokud by to nesplnili, navrhl soudu přeměnu trestu na nepodmíněný. V tomto bodě soudkyně odkázala Českou republiku, zastoupenou Kanceláří prezidenta republiky, na řízení ve věcech občanskoprávních.
Obhájce členů Ztohoven Michal Pokorný kontroval tím, že jeho klienti mají právo projevit svůj názor zaručené Ústavou. „Způsobem, který je jim jako výtvarníkům vlastním, se rozhodli vyjádřit svůj názor,“ řekl. Zvolili podle něj odlehčené, snadno zapamatovatelné a pro veřejnost vizuálně přitažlivé vyjádření. Nedopustili se podle něj trestného činu, protože pro ten je podstatná škodlivost, která zde chybí.
Pokorný také odmítl propadnutí věci, čili rudých trenýrek, státu. Nepatří totiž obžalovaným, ale jinému člověku, který je od nich za symbolickou cenu odkoupil a přislíbil věnovat Národní galerii.
Trenýrky by měly propadnou státu, míní žalobkyně
Žalobkyně Beňová novinářům na chodbě řekla, že trenýrky by podle ní měly propadnout státu, protože smlouva o jejich prodeji je absolutně neplatná. Vysvětlila, že od chvíle, kdy byly zabaveny policií, s nimi vlastníci nemohli nijak nakládat, a tedy ani sepsat smlouvu o jejich převedení na jiného člověka. Soudkyně v rozsudku nerozhodla o propadnutí státu, ale pouze o „zabrání textilie červené barvy, zpodobňující pánské spodní prádlo, o rozměrech 150 krát 150 centimetrů.“
Pokorný se v závěrečné řeči zmínil také o prezidentu Miloši Zemanovi. Připomněl, že jen patnáct dní poté, co slíbil, že se nebude ke svým protikandidátům vyjadřovat, řekl jeho mluvčí o - Pokorného slovy - „ctihodném bývalém předsedovi Akademie věd“, že je „fíkus“. „Za těchto okolností se domáhat nemajetkové újmy mi připadá nemístné,“ uvedl Pokorný.
Nespala na to reagoval slovy, že účastníkem řízení je Česká republika, nikoli prezident. „Myslím, že všem v této jednací síni s výjimkou kolegy je jasné, o co zde jde,“ uvedl poté Pokorný.
Členové Ztohoven se u soudu bránili srovnání s teroristy:
24. srpna 2016 |
Hons, Hájek a Crhák čelili obžalobě hned ze tří trestných činů - u standarty se podle státní zástupkyně dopustili krádeže, vyvěšení červených trenýrek bylo výtržnictví a poškození střechy, po které se pohybovali, zhodnotila žaloba jako poškození cizí věci. Za tyto trestné činy jim hrozily až tři roky vězení.
Šantorová loni došla k závěru, že se obžalovaní dopustili nanejvýš přestupku. V obsáhlém zdůvodnění svého rozhodnutí tehdy vysvětlila, že v případě odsouzení „by mohl vzniknout nebezpečný precedent hraničící s totalitními režimy omezujícími svobodu slova a politický názor“. (O rozsudku v kauze Ztohoven si přečtěte zde.) Proti jejímu závěru se odvolala státní zástupkyně Beňová a nelíbil se ani Správě Pražského hradu.
Umělci již dříve prohlásili, že pokud svým jednáním způsobili materiální škodu, nemají problém ji uhradit. Nesouhlasili ale s její výší, kterou podle nich Hrad silně nadhodnotil. Ekonomický posudek na standartu měl proto před obnoveným jednáním soudu vypracovat znalec. Problematické bylo také údajné poškození střešní krytiny. Podle Pokorného není zcela jasné, zda za něj skutečně mohou členové Ztohoven.
Umělecká skupina standartu po sundání z Hradu rozstříhala na 1 152 kusů, které rozdala různým lidem. Jednu část dostala i soudkyně Šantorová přímo v jednací síni. Založila ji jako důkaz. Tímto činem se ale soud nezabýval. Podle odborníků by to byl maximálně přestupek, za který hrozí pokuta (více zde).
Takto se trenýrky dostaly na střechu Hradu:
20. září 2015 |
