Podle člena Ztohoven Petra Žílka chtěla umělecká skupina připomenout především výročí 50 let od úmrtí Jana Zajíce, který před padesáti lety následoval Jana Palacha a upálil se na protest proti sovětské okupaci i narůstající letargii lidí.
„Je to také datum pro oslavu Vítězného února. Únorový puč předznamenal příchod nového druhu vlády, kterou v té době všichni s velkým napětím očekávali. Nový model vládnutí byl však přetaven do kultu diktátora, kterým byl tehdy Stalin,“ zdůvodnil zapálení ohně na Letné pro iDNES.cz Žílka.
„Figura Stalina byla svržena, ale pomník jakoby čeká na dalšího nástupce. Máme pocit, že je díky současnému politickému vývoji prostor pro nástupce obrovský. Nebude to Michael Jakson, ani Stalin. Dokonce to nebude ani Zeman, ten to nestihne. Ale cítíme, že vůdce je už někde blízko, tak jsme to chtěli katalyzovat,“ uvedl Žílka.
Dobový tisk a fotografie. Výstava o Janu Zajícovi zamíří i do škol |
V narážce na příjmení Jana Zajíce se Žílka zmínil, že na letošek rovněž připadá padesátileté výročí uvedení sovětského seriálu pro děti „Jen počkej, Zajíci!“ Umělecká skupina tedy podle Žílky zapálila oheň u bývalého Stalinova pomníků na počest tří významných lidských počinů - únorového komunistického puče, upálení Jana Zajíce a vzniku sovětského animovaného seriálu o zajícovi.
„Jen počkej, Zajíci! Minulost a budoucnost v jednom plameni. Sejme z nás okovy svobody. Úlevou je následování!“ tvrdí popis k fotografii ohně skupiny Ztohoven na Facebooku.
Jen počkej, Zajíci!
Počin Ztohoven vyvolal na sociálních sítích reakce. „Děkuju! Fakt dobrej nápad! V týhle šedivý houstnoucí mlze je potřeba rozsvítit světlo, když se tolika lidem nerozsvítilo, v jakým průseru to zase jsme,“ komentovala akci skupiny Oldřiška Dvořáčková.
„Předpokládám, že ty petky jste odtamtud asi nevyndali, co? Ale jinak moc hezký!“ napomenul skupinu Ztohoven jeden z diskutujících. Umělci však zveřejnili fotografii pytlů s odpadky, které vyklidili z olbřímích mís, v nichž vzplanul oheň a které bývaly součástí památníku.
Zapálení ohně není první provokativní akce umělecké skupiny. Ztohoven v minulosti například propašovala „jaderný výbuch“ do vysílání České televize nebo vyvěsila na Hradě v místě, kde bývá prezidentská vlajka, obří červené trenýrky.
„Pražská kavárna se fašizuje. Už se neštítí zneuctění státních symbolů a Hradu českých králů, československých a českých prezidentů,“ komentoval v roce 2015 počin Ztohoven mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.
Památník byl výrazem vděku za osvobození
25. února časně ráno, tedy v den, kde se na protest proti normalizaci Československa upálil student Jan Zajíc, se ve dvou bronzových mísách stojících u kyvadla v Letenských sadech, znovu rozhořely plameny.
Oheň se na Stalinově pomníku zapaloval v 50. a 60. letech minulého století v tehdy významné dny, jako bylo výročí konce druhé světové války, výročí Velké říjnové socialistické revoluce nebo na Svátek práce. Tvrdí to historik Kamil Činátl z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Idea postavit Stalinův pomník se podle Činátla objevila už těsně po válce jako výraz vděku za osvobození Československa sovětskou armádou. O výstavbě památníku se uvažovalo pozvolna, dokončen byl v roce 1955. „Bylo to už v době, kde se na Stalina pohlíželo kritičtěji. Jinak, než za doby, kdy byla myšlenka vystavit památník přijata a vytvořena,“ řekl pro iDNES.cz. V roce 1962 se rozhodlo o tom, že památník bude odstraněn.
