Všichni obžalovaní využili svého práva před soudem nevypovídat a pouze zdůrazňovali, že jejich cílem nebylo někoho vystrašit.
"Chtěli jsme demonstrovat rozdíl mezi skutečností a jejím vnímáním prostřednictvím médií. Animaci jsme záměrně vybrali tak, aby nepůsobila realisticky. Chtěli jsme varovat veřejnost, nikoli spáchat trestný čin," uvedl jeden z obžalovaných, student pražské UMPRUM Prokop Bartoníček.
"Mělo to vypadat, že výbuch zničil kameru," prozradil policistům při výslechu další z členů skupiny Hynek Štětka. Akce však skončila zklamáním. Připravené záběry se do vysílání nedostaly. Proto si umělci cestu do Krkonoš zopakovali o den později, kdy se jejich záměr už podařil.
Vystrašený svědek se nenašel
"Panorama jde živě i v Rakousku a v Německu a tamní lidé nám volali vyděšení, jestli mohou přijet na dovolenou. Po odvysílání fiktivního atomového výbuchu v televizi nás kontaktovala i některá ministerstva a centrály cestovního ruchu,“ uvedl Radek Etrych ze společnosti Markid, která pořad Panorama využívá k propagaci svého skiareálu v Černém Dole.
Obžalobě se však nepodařilo najít jediného svědka, kterého by odvysílaná animace vystrašila. Fiktivní atomový výbuch nevyvedl z míry ani obyvatele Černého Dolu.
"Nezpůsobilo to žádný poplach, žádnou paniku. Místní lidé tomu nevěnovali pozornost. Přesto si myslím, že znázornění atomového výbuchu zrovna u nás nebylo tím nejšťastnějším řešením," řekl starosta Černého Dolu Zdeněk Kraus.
Závažný dopad odvysílaných záběrů na psychiku diváků zpochybnil i soudní znalec Jan Lašek: „Současné zprávy jsou plné podobných obrázků a diváci jsou už vůči tomu dost otupeni. Nemyslím si, že to mohlo vyvolat nějaké větší zděšení.“
"Několik málo lidí jistě (záběry vyděsit mohly). Ale nelze jednoznačně říci, zda střední a starší generaci, která byla zvyklá na cvičení civilní obrany z dob totality, mohl vystresovat. Výbuch v Černém Dole, s tím celý život počítali," uvedl lakonicky Lašek.
Soudkyně: Bylo to spíš k pobavení
Jeho samotného prý záběry nevyděsily. "Musely by mít jiný tvar, aby mohly být považovány za účel manipulace," dodal možná klíčové stanovisko pro verdikt soudkyně Suchánkové.
Ta se zřejmě proto rozhodla všech sedm členů skupiny, která se zabývá videoartem, zprostit obžaloby. Původně umělcům hrozilo několikaleté vězení. "Obraz výbuchu nebyl schopen způsobit znepokojení obyvatelstva. Mezi lidmi vyvolal spíš pobavení a údiv nad tím, jak snadno lze do televizního vysílání vstoupit," zdůvodnila soudkyně své rozhodnutí.
Skupina Ztohoven od loňska čelila žalobě za trestný čin šíření poplašné zprávy. Podnět k vyšetřování dala policii Česká televize a provozovatel napadeného kamerového systému.
"Naším primárním cílem nebylo, aby došlo k exemplárnímu potrestání těchto umělců," komentoval rozsudek okresního soudu v Trutnově mluvčí České televize Ladislav Šticha.
Umělci chtěli upozornit na možnou manipulaci
Umělci se 17. června loňského roku nabourali do signálu webové kamery, která pro pořad Panorama živě snímá Černý Důl v Krkonoších, a do záběrů horské krajiny zakomponovali jaderný výbuch. - čtěte Skupina Ztohoven vyděsila v ČT atomovým výbuchem
Umělce, kteří se skrývají pod přezdívkami Petr Olejka, Zdeněk Dostál, Sláva Svoboda, Otto Horší, Roman Týc, Míra Svoboda a Eman Cipace doprovodila do Trutnova početná skupina příznivců.
Na východ Čech přijeli společně autobusem. "Do soudní síně se jich ovšem kvůli omezené kapacitě dostalo pouze dvacet jedna," hlásil z místa reportér MF DNES.
Za umělce se nedávno postavilo několik profesorů z Karlovy univerzity. Pracovníci Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě sepsali petici, v níž prezidenta republiky žádají o milost. Do dnešního dne ji podepsalo přes 14 tisíc lidí. - čtěte Akademici žádají v petici milost pro skupinu Ztohoven
