„Dobře to není,“ komentoval středeční rozhodnutí vlády, které poplatky v ordinacích a za recept ruší, předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. „Pokud ministerstvo tímto krokem deklaruje, že má peníze, které může do zdravotnictví přidat, pak je škoda, že nejdou do zlepšení, do kvality, ale budou prostou záplatou regulačních poplatků,“ tvrdí lékař.
Vláda kývla na rušení poplatků v ordinacích, zdarma budou i recepty |
Slova ministra zdravotnictví i premiéra o kompenzaci jej neuklidnila. „Není zatím jasné, jak bude technicky provedena,“ podotýká Jojko s tím, že pokud by výpadek příjmů nebyl nehrazen, pro lékaře by to byla katastrofa.
Jojko tvrdí, že by lékaři mohli třicet korun za pacienta získat zpět vytvořením nového úhradového kódu v této výši. „To by bylo nejčistší řešení, ale neslyšel jsem o tom, že by ministerstvo plánovalo takovou změnu seznamu výkonů,“ podotkl Jojko. Dalším způsobem je navýšení hodnoty bodu. Ta určuje výši úhrady za ošetření. „Zdravotní pojišťovny ale takový krok od ledna neplánují,“ řekl Jojko. Připomenul, že v době zavedení regulačních poplatků hodnota bodu klesla o pět procent a zpět se podle něj nevrátila.
Kompenzace měla vláda řešit rovnou
Na nejasnosti tohoto rázu upozorňují také lékárníci. „Kompenazci předpokládáme, ale měla být řešena už s novelou, která ruší regulační poplatek,“ řekl iDNES.cz předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel.
Nejlepší by podle něj bylo zavedení takzvaného dispenzačního poplatku, který by hradily zdravotní pojišťovny. „Tento poplatek by v sobě zahrnoval základní farmaceutický výkon, tedy konzultaci při výdeji léku na recept, a pokrytí administrativních nákladů, které máme se zpracováním receptů,“ tvrdí Hampel.
Princip kompenzaceMinistr zdravotnictví Svatopluk Němeček uvedl, že kompenzaci zohlední při přípravě úhradové vyhlášky na příští rok. Pojišťovny miliardy přilité do systému ordinacím rozdělí podle návštěv pacientů. „Dnes existuje takzvaný signální kód za každou návštěvu pacienta, který odpovídá situaci, kdy se vybírá třicet korun. Za tento kód tedy bude zdravotní pojišťovnou hrazeno třicet korun,“ řekl iDNES.cz Němeček. |
„Zrušení regulačních poplatků je dobrý krok pro ty, kteří už to nemohou finančně zvládnout,“ domnívá se Jan Lorman, který je v představenstvu pacientského sdružení Koalice pro zdraví a vede sdružení Život90, jež se soustřeďuje na potřeby seniorů.
Lorman zároveň podotýká, že ne každý v seniorském věku na hrazení poplatků nemá prostředky. Navíc sám jako problém vidí to, že lidé chodí k lékaři i s obtížemi, které by si řešit mohli sami. „V Česku to chodí tak, že když potřebuje někdo předepsat acylpirin, jde k lékaři. A to se mi nelíbí. Návštěvy u lékaře by neměly být jen o tom ‚já mám bolest a nikdo jiný ji neumí vyřešit než vy, pane doktore‘, česká populace by se měla naučit řešit problémy sama u sebe. Ale pak pochopitelně musí vědět, jak na to, což nikdo neřeší,“ domnívá se Lorman.
Z tohoto úhlu pohledu podle Lormana mají regulace pozitivní dopad, protože donutí lidi přemýšlet nad tím, zda k lékaři musí. „Otázkou ale je, jak regulace nastavit,“ podotkl s tím, že nastavení ročního limitu pět tisíc korun či 2 500 korun nestačí. „Jde o to vytvořit malý práh, který než člověk překročí, bude přemýšlel, zda je to už pro lékaře, nebo si problém mohu vyřešit sám,“ dodal.
Podle Lormana však ti, kteří na regulaci nedosáhnou, musí mít výjimku. „Ta by ale měla být selektivní a neměla by se týkat všech seniorů,“ řekl Lorman.
Zrušení poplatků znamená, že je zaplatí jiní, říká právník
Právník Ondřej Dostál, který se podílí na chodu sdružení Platforma zdravotních pojištěnců, připomíná, že do systému zdravotního pojištění teče méně peněz, než kolik se z něj vydá, proto výpadek víc než čtyř miliard považuje za masivní.
„Navýšení odvodu za státní pojištěnce znamená, že regulační poplatky zaplatí jiní lidé. Konkrétně čtyřicet procent vydělávajících obyvatel. Zrušením poplatků se nikomu nepřidá,“ uvedl Dostál. Právě za 60 procent obyvatel platí pojistné stát. Patří mezi ně děti, studenti či senioři.
Také Dostál podotýká, že vláda zrušení třiceti korun nespojila rovnou také s novelou, která by čtyřmiliardový výpadek kompenzovala. „Mělo by to být součástí stejného vládního usnesení, protože jinak se může stát, že zrušíme regulační poplatky, ale kompenzační novela už vládou neprojde, protože se třeba změní poměr politických sil,“ míní Dostál.
Podle něj rušení poplatků může být cestou k zahájení debaty, jak spoluúčast pacientů zakotvit v právu ve spravedlivější podobě. „Například v podobě platby za hotelové služby či přirážky k pojistnému za nedodržování léčebného režimu,“ vyjmenoval příklady Dostál. „Takovou záležitost budeme potřebovat, protože poslanci se budou muset zamyslet nad tím, co se lidem vezme. My si nemůžeme dovolit platit desetimilionové částky za vzácně nemocné a současně odpouštět lidem platby za regulační poplatky. Bude potřeba si vybrat jedno z toho. Je na debatě mezi poslanci, zda považují za etičtější šetřit na vzácně nemocných nebo na spoluúčasti ve formě regulačních poplatků,“ míní Dostál.
Dilema by podle něj pomohlo řešit snad jen to zbavit se korupce ve zdravotnictví, která může odsávat desítky miliard ročně. „Takovou snahu Ministerstvo zdravotnictví sice anoncovalo, ale prakticky k ní nic neudělalo,“ dodal právník.
Je správné rušit zdravotnické poplatky?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 sobota 5. července 2014. Anketa je uzavřena.
