Opakuje, co sociální demokraté vyčítali pravici už dříve - zanedbání právního řádu, obtížnou vynutitelnost práva, ekonomickou kriminalitu, neuváženou privatizaci nebo bezhlavou liberalizaci ekonomiky.
Podrobně se zpráva zabývá například zhodnocením kuponové privatizace a dokazováním Zemanova tvrzení, že se jednalo o podvod století.
"Zpráva je realistická, vláda trvá na tom, že podává plastické vidění společnosti," prohlásil místopředseda kabinetu Pavel Mertlík.
Zpráva není ideologická, říká vláda, ale text ukazuje opak
"Zpráva není úmyslně napsána ve stylu a tónu politické a ideologické polemiky, protože jejím smyslem není rozdělovat, ale naopak dát podnět k tvůrčímu dialogu, jehož se budou účastnit všechny relevantní politické síly," říká se v úvodu textu.
O pár řádek níže však jsou konstatování, které vycházejí z ideologického hlediska. "Pravicové vlády omezovaly sociální dialog, snažily se společnosti vnutit svá řešení jako jediná správná bez věcné diskuse o výhodách a nevýhodách," stojí v kapitole o sociálním systému.
A dále: "Místo silné střední třídy traumatizuje společnost vrstva, jejíž bohatství nevzešlo z práce, ale z podvodů." To je v podstatě volební slogan ČSSD.
Bývalý premiér Václav Klaus řekl, že zpráva není zprávou o stavu společnosti, ale zprávou o tom, jak se na svět dívá socialistická vláda.
"Doporučoval bych ODS, aby si zprávu nejprve přečetla," řekl Miloš Zeman.
"I ODS při nezaujatém čtení zjistí, že kuponová privatizace byla omylem." "Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou hubu," dodal premiér, když odpovídal na dotaz, co říká kritice ze strany ODS.
Pokud zpráva něco pochválí, tak jde většinou jen o vývoj v prvních měsících po listopadu 1989.
Vláda odmítá názor, že současné poměry vykresluje příliš černě, aby měla alibi, pokud bude ještě hůř.
"Vláda žádné alibi nepotřebuje. Zpráva má spíše čtenáři vysvětlit, proč musíme udělat některé kroky," řekl Mertlík.
Analýza MF DNES: Zpráva je spíše zprávou o resortech
Dokument, který přijal Zemanův kabinet, se jmenuje Zpráva vlády o stavu české společnosti - ale výstižnější by možná byl název Zpráva o stavu vládních resortů.
O tom, co se ve společnosti děje, jak se proměňuje, kam míří a jaké hodnoty sdílí, nebo co si "o tom všem" myslí lidé, se ve zprávě dočteme jen sporadicky. Mnohem obšírnější je sdělení, jaké právní předpisy byly či nebyly přijaty, doplněné statistikou o výrobě, počtu studentů nebo počtu trestných činů. Témata, která sama o sobě nespadají pod žádný resort nebo referát některého ministerstva, se do zprávy dostávala jen stěží.
Některé oblasti chybějí vůbec - například se nedočteme o systému politických stran a jeho fungování, o tom, že fenoménem devadesátých let se stala soukromá televize, nebo o tom, co pro společnost znamená a bude znamenat internet.
O menšinách je zmínka jen ve dvou odstavcích o romské diskriminaci. Kdo jsou čeští Romové, jaké jiné menšiny tu žijí a jak žijí, zpráva neuvádí. Nerozepisuje se o tom, kde se bere český rasismus. Zpráva jen málo pracuje se sociologickými informacemi a téměř vůbec s výzkumy veřejného mínění. Přitom to jsou zdroje, ze kterých se lze o stavu společnosti dozvědět velmi mnoho.
"Vládní zpráva by se měla týkat především věcí, které vláda může měnit a zdokonalovat," řekl Jiří Večerník ze Sociologického ústavu Akademie věd, editor knihy Zpráva o vývoji české společnosti, která právě vyšla.
Kniha sociologů obsahuje kapitoly jako Role trhu a vlády v očích veřejnosti, Sociální mobilita a změny v životních šancích nebo Obnova středních tříd a její politické souvislosti. "Ty dvě zprávy, naše a vládní, nemohou být podobné. Vládní zpráva musí být z principu jiná než zpráva sociologická," uvedl Večerník.
Ve zprávě Zemanova kabinetu je vidět, jak se jedny a tytéž údaje dají popsat různými slovy. Například: Průměrná délka života v devadesátých letech stoupla u mužů téměř o tři roky a u žen o dva roky. Vladimír Albrecht ze Světové zdravotnické organizace dokonce vloni prohlásil: "Kdybychom udrželi trend od roku 1990, tak bychom průměr délky života lidí v Evropské unii dohnali už během jedné generace." Vláda o střední délce života píše: "I po určitém zlepšení, jež nastalo koncem 80. let a dostalo nový impuls po roce 1989 zejména zaváděním nové zdravotnické techniky a léčiv, je stále ještě u mužů tento ukazatel o 4 až 6 let a u žen o 3 až 4 roky za západní Evropou." "Úmrtnost na nejdůležitější skupiny nemocí (nádory, srdeční a cévní choroby, úrazy) dosahuje v porovnání se státy EU 1,5- až dvojnásobku," uvádí vládní zpráva. Faktem také je, že úmrtnost na infarkt na 100 tisíc obyvatel poklesla ze 310 v roce 1990 na 218 v roce 1997.
V kapitole o zdravotnictví se suše konstatuje, že "vzrostla spotřeba alkoholu". Ale podle výrobců vloni spotřeba alkoholu klesla - stoupla jen spotřeba vína, vypilo se méně lihovin i piva, u piva navíc lidé ve velkém přešli na značky s nižším obsahem alkoholu.
Spotřeba piva na obyvatele je teď nižší než v roce 1989.
