Za loňský rok bylo zaznamenáno 307 akcí s extremistickým podtextem oproti 291 z roku 2014. Krajní levice uspořádala 141 takových akcí, krajní pravice 106. Zbylých šedesát akcí zorganizovala protiislámská a protimigrační uskupení.
Zpráva o extremismu v roce 2015Zpracovatelem zprávy je ministerstvo vnitra. Podkladovými materiály přispěli zástupci zpravodajských služeb, Policie ČR, resortů spravedlnosti, zahraničí a obrany a Nejvyššího státního zastupitelství. Zdroj: Ministerstvo vnitra |
V pravicové scéně oslabily dříve tradiční subjekty, mezi které lze řadit Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, a nahradily je nové skupiny vezoucí se na protimuslimských náladách. Ty dle zprávy ministerstva dokázaly zaujmout i část širší veřejnosti, která se do té doby podpoře krajní pravice vyhýbala.
Největší nárůst podpory zaznamenala Národní demokracie (ND), jejímž lídrem je Adam B. Bartoš, kterého po jeho projevu proti „islamizaci xenofilním politikům, médiím a neziskovkám“ na čas zadržela i policie (více zde).
„Vedení ND se rovněž snažilo navázat spolupráci se zahraničními subjekty. Například dne 4. července se zástupci ND zúčastnili v polském Krakově konference polské strany Falanga,“ uvádí v dokumentu ministerstvo s tím, že zahraniční kontakty se snažily navázat i další skupiny. Blok proti islámu (BPI) Martina Konvičky se zase snažil spolupracovat s německým hnutím Pegida.
Blok proti islámu bodoval na Albertově
Za největší úspěch Bloku proti islámu zpráva považuje účast jeho členů na shromáždění na pražském Albertově 17. listopadu, kterého se zúčastnil i prezident Miloš Zeman (více zde), jenž se v jednu chvíli ocitl na pódiu i s lídrem hnutí Martinem Konvičkou.
Hnutí také těžilo z spolupráce s Úsvitem - Národní koalice (ÚNK). „Spolupráce mezi ÚNK a BPI přinesla oběma subjektům určité výhody. ÚNK pomohly nové, mediálně zajímavé osobnosti kolem Martina Konvičky k sebepropagaci. BPI těžil z toho, že jeho partner disponuje poslanci v Poslanecké sněmovně a poskytl mu organizační pomoc,“ uvádí zpráva. Obě uskupení se ale nedávno rozkmotřila (více čtěte zde).
Zpráva zmiňuje také činnost kapely Ortel, která se podle vnitra jako jedna z prvních extremistických kapel zaměřila na komerční aktivity. „Na příkladu Ortelu lze demonstrovat fakt, že některým hudebníkům posloužilo populistické využití kritiky problémů spojených s migrační vlnou ke zvýšení popularity,“ konstatuje zpráva.
Extrémní levice: nenásilné ideje i žhářské útoky
Extrémní levice se podle zprávy sice snaží prezentoval nenásilnými idejemi, ale část jejich sympatizantů se přesto uchyluje k násilí, jako jsou žhářské útoky. Nejaktivnější je anarchistické hnutí, které se vymezovalo zvláště proti protiimigračním skupinám.
„Především anarchistické hnutí v průběhu roku intenzivně reagovalo i na realizace v rámci policejní akce „Fénix“, zaměřené na osoby podezřelé ze zapojení do aktivit militantního uskupení Síť revolučních buněk,“ uvádí zpráva. Síť revolučních buněk se od svého počátku přihlásila ke 14 převážně žhářským útoků, například proti policejním vozům (více zde) či autům před pražskou restaurací Řízkárna (více zde).
Roste vliv proruských sympatizantů
Nárůst zaznamenaly i protestní iniciativy, které svoji aktivitu obvykle začínají na sociálních sítích. Podle zpravodajců ministerstva pro ně bývá typická kritika polistopadového vývoje a členství ČR v mezinárodních organizacích.
V těchto hnutích se ovšem angažovali rovněž členové krajní levice i pravice. „Tyto platformy často inklinovaly k sympatiím až nekritické adoraci Ruské federace a prezidenta Vladimira Putina,“ píše se ve zprávě. Tím napomáhaly k šíření ruské propagandy.
Ve zprávě se také mluví o aktivitách takzvaných alternativních zpravodajských webů. Ty cílí nejen na extremisty, ale i na část veřejnosti, která má pocit, že běžné zpravodajství záměrně zamlčuje nebo zkresluje některé informace.
„V loňském roce již nebyl pouze stimulován tento dojem v řadách čtenářů, ale byly zároveň zaznamenány zjevné pokusy o manipulování veřejného mínění či dokonce o vyvolání protestních a jiných akcí,“ uvádí zpráva s tím, že jde například o manipulování informací vztahujících se k migrační vlně nebo vymyšlené zprávy o rozkolech v EU. Za otevřeně proruské autoři zprávy označují například Aeronet či SputnikNews.
