Michal (příjmení si nepřál zveřejnit) vyrůstal s rodiči a bratrem na vesnici. Na základní škole si uvědomil, že mu spolužačky moc neříkají. Když jednoho dne viděl film se zvířecí pornografií, došlo mu, že ve třídě svoji lásku asi nepotká. Zjistil totiž, že ho přitahují zvířata.
„Když jsem to zjistil, nechtěl jsem kvůli tomu přicházet do styku se zvířaty, bránil jsem se tomu. Časem jsem dospěl k názoru, že tyto představy má každý člověk, jen je potlačuje. Až před pár lety, když jsem narazil na jednu českou zoofilní komunitu na internetu, jsem zjistil, že to tak není,“ říká Michal.
Když ho jednou spolubydlící seznámil se svým psem, zjistil, že ho zvířata nejen sexuálně přitahují, ale že je také schopen se do nich zamilovat. Zmíněný kamarád byl jedním z prvních, kdo se o Michalově orientaci dozvěděl. Na lásku k jeho fence reagoval překvapivě klidně.
„Když jsem mu řekl, co k ní cítím, odpověděl, že to je na ní. To od něj bylo skvělé,“ říká Michal. S fenkou si prý rozuměl natolik, že u něj pak další půl rok bydlela. „To období bylo krásné, každý den jsem se strašně těšil z práce domů, až mi skočí kolem ramen. Byla totiž docela velká,“ vzpomíná Michal. Láska skončila, když se kamarád odstěhoval i se svým psem.
Práva zvířatOpice Naruto, jejíž selfie fotografie obletěla před lety celý svět, nemá na fotku autorská práva  |
Michal se začal zajímat o právní aspekty vztahu se zvířaty a zjistil, že zákony neřeší vztah nebo sexuální styk do doby, než je prokázáno, že se zvířeti ubližuje (právně postihnutelná je také výroba a šíření zvířecí pornografie).
Sám sice styk se zvířaty má, ale nejdřív s nimi musí podle svých slov navázat hluboký vztah a ujistit se, že to tak chce i zvíře. „Zákon tyto věci sice neřeší,“ domnívá se Michal, „ale společnost jako celek je často odsuzuje. Proto musí většina z nás tuto stránku svojí osobnosti tajit," dodává.
Na své usedlosti v Brně má dlouhosrstou kolii a dvě ovce. Plánuje, že si k nim pořídí i koně. „Náš vztah je o lásce. Žádné z mých zvířat nemá zájem o něco intimního. Nechávám to na nich. Dá se rozpoznat, až budou připravené. Poznat partnera, i když je to zvíře, chce trochu cviku. Přestože zvířata mají sexuální potřeby, lidé je často ignorují. V horším případě eliminují,“ říká Michal.
„Mohli bychom se od zvířat učit“
Michala nepřitahují jen zvířata, měl plnohodnotný vztah i s mužem. U většiny lidí však postrádá fyzickou přitažlivost. „Na lidech se mi líbí zvířecí vlastnosti. Spousta lidí je povrchních, nejsou skromní ani upřímní, přetvařují se. To zvířata nedělají. Mají spoustu vlastností, které bychom se od nich mohli naučit,“ říká.
Vybral si kolii, protože se mu líbí dlouhosrstá plemena - ostatně dlouhé vlasy jsou prý jediným fyzickým aspektem, který dokáže ocenit také u lidí. „Moje fenka je úžasná, nelituji žádné chvíle, kterou s ní strávím. Jen mě mrzí, kolik práce mám kolem domu, že se jí nemůžu pořád věnovat. Každá chvíle s ní je krásná,“ vypráví nadšeně o kolii, se kterou běžně tráví volný čas doma nebo v lese na procházce.
Lidé Česka:Psy často týrají lidé, kteří působí jako milovníci zvířat  Alice Vlková, ředitelka psího útulku v Kolíně |
Se svojí orientací se svěřil pár přátelům a matce. Ta mu prý řekla, ať se o tom nikde moc nezmiňuje a taky se mu stále snaží dohodit partnerku. „Moje matka vidí, že můj vztah ke zvířatům je upřímný a že je vážně miluji. Většina lidí, kterým se přiznám, ví, že nedělám nic špatného. Většina z mých přátel to přijala docela v klidu a s rozumem, nesetkal jsem se s negativní reakcí. Vím ale, že někteří lidé by to nepřijali, tak jim to neříkám,“ dodává Michal.
Dříve navštěvoval také diskusní fórum zoofilní komunity, ale to už nefunguje. Přesto je stále v kontaktu i s jinými zoofily, které v komunitě poznal. „Podle mě jsou pouze dvě věci, podle kterých považuji za nevýhodné být zoofilem. První z nich je, že se svojí partnerkou nikdy nebudu mít děti a tou druhou je nutnost skrývat tuto stránku osobnosti,“ uzavírá svoje vyprávění Michal.
Člověk, který souloží se zvířaty, by se měl léčit, míní sexuoložka
Člověk, který je zoofilně orientovaný, podle sexuoložky Hany Fifkové touží po sexu se zvířetem a upřednostňuje ho před jinými možnostmi. Člověk, který se pouze zoofilně chová, má sex se zvířetem například proto, že nemá jinou možnost nebo jiné možnosti není schopen.
„Je třeba rozlišovat zoofilní orientaci, která znamená vrozenou a trvalou sexuální preferenci zvířete jako preferovaného sexuálního objektu, a zoofilní chování, které může mít jinou příčinu než vrozenou dispozici,“ říká Fifková.
Sama se prý nikdy nesetkala s „pravým zoofilem“, ale několikrát vyšetřovala nebo léčila klienty zoofilně se chovající – ti podle ní sexem se zvířaty nahrazovali chybějící sex s lidským protějškem. „Například jeden mentálně handicapovaný klient míval pravidelně sex se slepicemi, když se vracel opilý z vesnické hospody,“ dodala.
Pokud se sex se zvířaty odehrává pouze v mysli zoofilů, pak je to podle Fifkové jejich věc. Pokud ale zvířata znásilňují, pak by se měli jít léčit. „Sex se zvířaty samozřejmě v pořádku není. Jde o sex se slabším a závislým tvorem,“ dodala Fifková.
