Ze 17 měřených dopravně vytížených míst v Praze vyhovělo stávajícímu limitu maximálního množství oxidu dusičitého v ovzduší jen šest. Nejvyšší hodnoty vědci naměřili v horní části Ječné ulice, v ulici V Holešovičkách nebo Plzeňské ulici.
Podle zákonů Evropské Unie je maximální povolené množství oxidu dusičitého 40 mikrogramů na jeden kubík vzduchu. Ve zmíněných ulicích překračovala jeho koncentrace limity téměř o polovinu.
Naopak nejlépe z testovaných vozovek vyšly ulice Československé Armády a Újezd. Přibližně stejnou úroveň znečištění zaznamenali měřiči na nejznečištěnějším místě v Ostravě v Českobratrské ulici. Třetí nejlidnatější město Česka tak z průzkumu vyšlo mnohem lépe než Praha.
Podle mluvčího pražského magistrátu Víta Hofmana nelze naměřené koncentrace srovnávat s limitními hodnotami. „Údaje, které naznačují vyšší hodnoty, nezískali způsobem, který by parametry odpovídal zákonným metodikám pro zjišťování kvality ovzduší,“ prohlásil.
Znečištěný vzduch bere lidem téměř rok života. Škodí hlavně diesely |
„Existuje rozdíl v postupu měření s oficiálními stanicemi, které město bere v potaz. Výsledky jsou ale přesto reálné a pravdivé. Vedení města je neuznává, protože si problém nechtějí připustit,“ reagoval na prohlášení mluvčího vedoucí oddělení modelování a expertíz ČHMÚ Ondřej Vlček.
Další pražská testovací stanoviště, která se nacházela v okolí škol a školek a byla od dopravních tepen vzdálená kolem sta metrů, limity splňovala, koncentrace škodlivého plynu se tam pohybovala asi na polovině ostatních naměřených hodnot.
Evropská Unie chce zpřísnit limity
Pokud ale Evropská Unie dodrží své plány snížit v roce 2030 maximální povolené množství koncentrace oxidu dusičitého na polovinu, ani na těchto místech nebude znečištění v mezích zákona.
Podle mluvčího magistrátu množství emisí škodlivého plynu v Praze dlouhodobě klesá. „Souvisí to s modernizací vozového parku, přísnějšími emisními normami a zlepšováním dopravní infrastruktury,“ řekl Hofman.
Evropskou unií požadované zlepšení kvality ovzduší do roku 2030 je podle něj reálné. „Chceme omezit i emise z lokálního vytápění, které jsou druhým nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší v Praze,“ poukázal.
„Za posledních 10 let je trend skutečně klesající. V posledních pěti letech ale zpomalil a aby Praha v roce 2030 zvládla splnit limity, musela by přijmout zásadní opatření,“ dodal k slovům mluvčího Vlček.
Měřením vědci potvrdili silnou vazbu mezi intenzitou dopravy a koncentrací oxidu dusičitého. Omezená plynulost dopravy kvalitu vzduchu ještě více zhoršuje.
Stejně tak jsou podle zjištění problémová městská uspořádání, kde je vozovka uzavřená mezi budovami, takzvané uliční kaňony, kde vzduch proudí nedostatečně.
Podle ČHMÚ je oxid dusičitý spojovaný hlavně se zapříčiněním srdečních a dýchacích poruch. Rizika z něj plynou hlavně pro astmatiky. Je ale obtížné je oddělit jeho účinky od dalších současně působících látek jako je aerosol nebo uhlovodíky s ozonem.
