Češi nejvíce poškozují životní prostředí elektrárnami a chovem prasat

  0:05aktualizováno  0:05
Ani plastová brčka a igelitové tašky, ani automobilismus, ale vytápění, velká spotřeba elektřiny a nadměrná konzumace vepřového masa jsou největšími hříchy průměrného Čecha vůči životnímu prostředí. Zjistila to nejnovější studie vědců z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Nová vědecká studie říká, že Češi nejvíc škodí přírodě velkou spotřebou masa a energií

„Pokud bychom měli každému z nás dát náhrobek za to, čím jsme přírodu nejvíce poškodili, bylo by to za energii spotřebovanou v našem životě,“ nebojí se poněkud drsného přirovnání jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Vladimír Kočí.

Fotogalerie

Cílem vědců bylo dát dohromady data převážně z Českého statistického úřadu a najít odpověď na otázku, která lidská činnost v průměru ovlivňuje životní prostředí nejvíce. „Myslíme si, že je dobré si problémy seřadit podle významnosti a řešit je postupně,“ vysvětluje děkan, proč se do výzkumu pustili.

Výsledky ukázaly, že první místo obsadila právě spotřeba energií pro vytápění, klimatizaci a obecně chod domácnosti. Elektrická i tepelná energie se totiž u nás ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Především spalováním uhlí se do prostředí uvolňuje hodně škodlivých látek. „Když si ochlazujete místnost klimatizací, která spotřebovává hodně elektřiny, znamená to, že se v severních Čechách ovzduší, potažmo půda a voda znečistily velkým množstvím emisí,“ upozorňuje Vladimír Kočí.

Neekologické vepřo-knedlo-zelo

Jako druhá nejvýznamnější oblast znečištění se ukázala spotřeba potravin. U Čechů dominuje konzumace vepřového masa. Každý z nás průměrně za rok sní 43 kilogramů tohoto druhu masa. Jeho chov je přitom energeticky velmi náročný, protože samo prase spotřebuje před porážkou mnoho potravy. „Málokoho napadne, jaké má vepřo-knedlo-zelo dopad na životní prostředí,“ poukazuje Vladimír Kočí.

Kolik sní průměrný Čech

  • rýže: 6,5 kg
  • cibule: 10,3 kg
  • jablka: 23,7 kg
  • kuřecí maso: 32,3 kg
  • vepřové maso: 42,8 kg
  • brambory: 69,1 kg
  • pšenice: 124,0 kg
  • kravské mléko: 247,4 kg

Chov hovězího dobytka je sice ještě náročnější, průměrně ho však sníme jen 8,5 kilogramu ročně. Pokud by autoři studie měli dát jedno doporučení, jak každý může přispět k zlepšování životního prostředí, bylo by to omezení konzumace masa. Člověk se podle nich nutně nemusí stát vegetariánem či veganem, stačí maso nejíst každý den. „Jezme ho dvakrát za týden. Nám to bude bohatě stačit a zároveň budeme ekologicky šetrnější,“ upozorňuje Vladimír Kočí z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT).

„Je to něco, co by stálo za to změnit ve školních jídelnách. Kvalita stravy z tohoto úhlu pohledu tam není ideální. Přitom je to místo, kde ovlivňujeme stravovací návyky obyvatelstva pro příští desetiletí,“ myslí si děkan vysoké školy.

Vedle nadměrné konzumace masa je problematické enormní plýtvání jídlem. Třetina potravinové produkce se vůbec nedostane ke zpracování, druhá třetina se vyhodí při výrobě konečných produktů nebo ji vyhodí sami spotřebitelé.

Mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství už v roce 2011 odhadla, že průměrný obyvatel Evropy a Severní Ameriky vyplýtvá mezi 95 až 115 kilogramy jídla za rok, Afričané a Asiaté mezi 6 až 11 kilogramy ročně.

Nové oblečení nikdo nevyhodí

U nás se výzkumu týkajícího se plýtvání jídlem momentálně věnují na Mendelově univerzitě v Brně. Spočítali, že jen u nich ve fakultní menze se denně vyhodí 93 kilogramů jídla, což představuje více než pětinu vydaných pokrmů.

Kolik projezdí průměrný Čech

  • trolejbus: 100 km
  • tramvaj: 437 km
  • vlak: 784 km
  • letadlo: 916 km
  • autobus: 1 452 km
  • automobil: 10 088 km

„U spotřebitelů se projevuje takzvaná omezená racionalita. Jdou do menzy, koupí si jídlo za určitý obnos a pak pětinu jídla vyhodí. Nikomu to divné nepřipadá. Ale kdybychom šli do obchodu a koupili si pět párů ponožek a jeden po příchodu domů vyhodili, všichni se nad tím pozastavíme,“ říká Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity.

Ve výzkumu vysoká škola pokračuje. Vyhodnocuje deníky 100 lidí, kteří si po dobu jednoho týdne zapisovali, kolik a jaké potraviny vyhodí. Ale zpět k aktuální studii VŠCHT. V přílišné spotřebě energie a plýtvání jídlem sice Češi čisté svědomí nemají, ale v dopravě už jsme na tom lépe. „Nechci říct, že doprava neškodí, ale zatím to není takový problém a první věc, kterou bychom měli měnit,“ popisuje Vladimír Kočí.

Kolik protopí průměrný Čech

  • vytápění elektřinou: 701 MJ
  • vytápění tuhými palivy: 3 571 MJ
  • vytápění zemním plynem: 4 998 MJ

Automobily sice do ovzduší vypouštějí škodlivé látky, které zvyšují riziko onemocnění dýchacích cest, ale pořád je podle závěrů vědců pravděpodobnější, že rakovinu způsobí přílišná konzumace masa.

Stejně tak odpadové hospodářství není v Česku takovým problémem, jakým by se na první pohled mohlo zdát. Používání igelitových sáčků, plastových brček a kupování potravin v plastových obalech nemá na naše zdraví ani na ovzduší takové dopady jako vytápění uhlím.

„Čímž neříkáme, aby lidé přestali třídit odpady nebo se nesnažili snižovat jejich množství. To bude mít smysl vždycky, stejně jako předcházení vzniku odpadů tím, že se zbytečné věci nebudou vůbec kupovat. Říkáme jen, že jsou tu důležitější oblasti, které mají na životní prostředí výrazně větší dopady,“ dodává děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT.

Plasty v oceánech

Zároveň ve vědecké publikaci autoři připouštějí, že plasty hromadící se v oceánech a ovliňující všechny mořské organismy jsou obrovským globálním problémem. Při hodnocení ekologických dopadů na život průměrného Čecha (suchozemce) je však nebyli schopni do výzkumu zahrnout.

Republikové tabulky znečištění ovzduší vedl loni Moravskoslezský kraj

Studie vyšla ve vědeckém časopise Science of The Total Environment. Autoři na ní pracovali zhruba tři měsíce, podklady pro analýzu sbírali pět let. Za tu dobu nashromáždili data hlavně z Českého statistického úřadu o průměrném chování Čechů. Kromě toho vycházeli i z oficiálních statistik ministerstev a předchozích vědeckých publikací.

Ačkoli odhadují, že se závěry výzkumu dají vztáhnout i na další evropské země, chtěli by v něm pokračovat a analýzu nabídnout dalším státům. Zároveň teď chtějí zjišťovat, jak životní prostředí ovlivňují konkrétní jídla z našich jídelníčků. To znamená například porovnat, jestli je škodlivější zmiňované vepřo-knedlo-zelo, nebo spíše vepřové na jiný způsob
.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Švédové přidají dětem migrantů výuku v rodném jazyce. Musí rozumět výkladu

Ilustrační snímek

Studenti z imigrantských rodin ve Švédsku pokulhávají ve škole. Zlepšit to má prohloubení výuky v jejich rodném jazyce....

Putin nasázel osm gólů. Při děkovačce pak zakopl o koberec a upadl

Prezident Putin při děkovačce zakopl na ledě o koberec a upadl

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek vstřelil do branky soupeře nejméně osm gólů, když si společně s bývalými...

Další z rubriky

V obchodech po celé republice sbírali Češi potraviny pro lidi v nouzi

Více než tři stovky prodejen po celé ČR se zapojily do Národní potravinové...

V sobotu ve více než tři sta prodejnách potravin konala Potravinová sbírka. Od osmi hodin ráno do šesti hodin večer...

Plechová krabice vydala poklad. V Hořovicích našli dopis od Ludvíka XVI.

Baron Maxmilián Sanleque zanechal v Praze bednu s písemnostmi včetně...

Poklady barona Maxmiliána Sanleque, které ukryl před blížící se Rudou armádou v květnu 1945, se podařilo znovuobjevit...

V následujících týdnech bude okolo dvacítky, teplo však pokazí jarní déšť

Ilustrační foto

Studené počasí z posledních třech týdnů, kdy se teploty udržovaly pod dlouhodobým normálem, pomalu končí. V...

Najdete na iDNES.cz