Jaké látky nejvíce znečišťovaly ovzduší v únoru na Ostravsku a Karvinsku?
Problémem kvality ovzduší na Ostravsku je množství aerosolových částic, které spolu se vzduchem obyvatelé vdechují. Lidskému oku jsou částice prakticky neviditelné, mají velikost mezi miliontinou až desetinou milimetru. Zákon reguluje koncentrace částic menších než jedna setina milimetru, neboli 10 mikrometrů (PM 10), nebo menších než 2,5 mikrometru (PM 2,5). Částice veliké do deseti mikrometrů jsou schopny dobře proniknout do dýchací soustavy, kde se zachytí. Větší vám zůstanou v nose a do dýchací soustavy se nedostanou.
Nejsou ale škodlivé jenom samotné částice, problémy působí chemikálie, které se na částice vážou. Například benzo(a)pyren vznikající při spalování za nízkého přístupu kyslíku. Je to prokázaný karcinogen a jeho průměrná roční koncentrace by neměla překračovat jeden nanogram na metr krychlový.
Na Ostravsku v zimě se přitom denní koncentrace této látky mohou pohybovat mezi 20 až 60 nanogramy na metr krychlový. Studie Ústavu klinické a experimentální medicíny prokázaly, že při koncentraci nad pět nanogramů na metr krychlový už dochází k evidentnímu poškozování lidského organismu. Expozice během smogových dnů může mít vážné následky.
23. února 2017 |
Jaké zdravotní komplikace to může způsobit?
Od akutních dýchacích potíží po infarkty myokardu, ale významný je akumulační efekt škodlivin, které vdechnete. Znamená to, že větší počet i krátkodobých expozic se v organismu kumuluje, hromadí, což může vyústit mimo jiné i rakovinu. Nemyslím si, že znečištění ovzduší vede vždy přímo k rakovině plic, ale může člověka oslabit a spustit rakovinu jinde v těle. Ale to je nejhorší možný scénář. Znečištění ovzduší je častou příčinou různých alergií a astmat.
Znečištění ovzduší má také genotoxické dopady na člověka, jak se ukázalo na severu Čech. Pracovníci ústavu experimentální medicíny zjišťovali, proč je v dnešní době vysoký výskyt astmatu u dětí na Teplicku, když už je tam vzduch daleko čistší než dřív. Babičky těchto dětí totiž dýchaly špatné ovzduší během těhotenství.
To bylo příčinou vzniku genetických vad vajíček u nenarozených holčiček - maminek dnešních dětí. Každá holčička totiž přichází na svět s kompletní sadou vajíček. U dětí z geneticky poškozených vajíček se pak projevují například astma a alergie, ačkoliv se dnes vůbec nepotýkají se znečištěním.
Co se týče zdravotních účinků aerosolových částic z hlediska jejich velikosti, tak nejnebezpečnější jsou malé částice o velikosti 30 až 50 nanometrů. S vysokou účinností se zachytávají v plicních sklípcích, odkud velmi rychle přecházejí do krevního řečiště. Jedná se řádově o minuty od vdechnutí.
23. února 2017 |
Jan Hovorka Narodil se v roce 1963 v Mladé Boleslavi. Vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a během doktorského studia se zaměřil na výzkum zdrojů atmosférických aerosolů. Od roku 1994 je vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší v Ústavu pro životní prostředí na Přírodovědecké fakultě UK. |
Které zdroje nejvíce produkují látky jako je benzo(a)pyren nebo prachové částice PM 10 a PM 2,5?
Směs zdrojů je poměrně komplikovaná a záleží také na době, kdy se provádí měření. Během zim v roce 2012 a 2014 v Ostravě - Bartovicích a Radvanicích jsme prováděli systematická měření a publikovali dosud nejpodstatnější a nejdetailnější práce o tamním složení možných zdrojů aerosolů v atmosféře.
Nezpochybnitelným zdrojem aerosolů a benzo(a)pyrenu je průmysl v blízkosti městské čtvrti. Jde zejména o ocelárnu ArcelorMittal. Daleko menší podíl má doprava a pak je tam jakýsi podíl dálkového přenosu z Polska, kde je koncentrace škodlivin podstatně vyšší než u nás. Dálkovým transportem se to dostává nad Ostravsko.
Výsledky naší studie souhlasí s poznatky obyvatel Radvanic a Bartovic. Když se zvedne vítr od Mittalu, čtvrť se dostane do kouřové vlečky a kvalita ovzduší se podstatně zhorší. My jsme tento vliv přesně vyčíslili a navíc zjistili, že kouřové vlečky obsahují nanočástice o velikosti právě 30 až 50 nanometrů extrémně nabohacené benzo(a)pyrenem.
Jsou tedy hlavním problémem průmyslové podniky?
Pokud bereme v úvahu Ostravu Radvanice a Bartovice, pak ano. Nicméně v případě benzo(a)pyrenu a dalších částic se objevuje jiný významný zdroj - emise z lokálních topenišť. Velké průmyslové zdroje jsou snadněji kontrolovatelné než mnoho malých zdrojů, které jsou navíc v blízkosti obyvatel a míst, kde obyvatelé tráví nejvíce času.
V zimě dospělí tráví 80 až 90 procent dne ve vnitřních prostorách, děti jsou až 90 procent svého času uvnitř budov, které se musí nějakým způsobem vytápět. V rodinných domcích jsou často zdrojem tepla lokální topeniště na pevná paliva, která produkují polétavý prach o velikosti do 10 mikrometrů i benzo(a)pyren, který se na prach váže. Pobýváte tak většinu času v blízkosti zdroje znečistění.
V Ostravě v Radvanicích a Bartovicích ale lokální topeniště nejsou závažný problém. Jejich dopad jsme změřili v Kladně v městské části Švermov. Je to klasická rezidenční čtvrť umístěná v jakémsi inverzním ďolíku. V zimě prochladne povrch údolí a od něj se ochladí přízemní vrstva vzduchu, která je potom těžší než teplejší vrstva nad ní. Ta pak obrazně sedí jako poklička nad údolím a zabraňuje přirozenému rozptylu škodlivin do okolí. A protože zdroje znečištění jsou na povrchu, dostávají se škodliviny právě do přízemní studené vrstvy vzduchu, která se jimi velmi rychle nabohatí a výsledkem je rychlé zhoršení kvality ovzduší.
Ve Švermově se v době inverze rychle znečistí ovzduší, přestože tam je vysoký podíl domácností, které topí plynem. Stále je tam totiž několik desítek topičů, kteří spalují pevná paliva včetně uhlí. Při našem měření se ukázalo, že stačí zhruba osm až deset topenišť na hnědé uhlí, aby se překročil limit prachových částic v celém Švermově, kde je zhruba 1 000 topenišť. To je problém, na který se v době kritiky velkých průmyslových podniků zapomíná.
Jakým způsobem jste škodliviny měřili?
V dané obci pokaždé zřídíme stanici, kde probíhají podrobná měření. Abychom zjistili případné místní rozdíly v kvalitě ovzduší, měříme na dalších deseti vybraných místech jednoduššími monitory v krosnách. Většinou s nimi posíláme studenty na předem určené trasy. Ve Švermově podnikli během měsíce 52 procházek a nachodili přes 210 kilometrů. Na ulici v blízkosti kouřících komínů byly koncentrace škodlivin deset až padesátkrát vyšší než v ostatních místech.
Pro zjištění, do jaké míry se znečištění ovzduší šířilo mimo obec, jsme používali speciální monitory umístěné na dálkově řiditelné vzducholodi. Tu jsme použili na Ostravsku i ve Středočeském kraji na Kladně a v Mladé Boleslavi.
Se vzducholodí je možné nalétnout nad město, jak je potřeba s ohledem na výšku i vzdálenost. S dronem by to možné nebylo, protože u něj je velmi omezená možnost létání nad osídlenými oblastmi. Vzducholoď má nízkou pádovou rychlost a vydrží ve vzduchu neporovnatelně déle. Díky vzducholodi můžeme zmapovat zdroje znečištění.
Vzducholoď jsme použili i v Mladé Boleslavi, kde k automobilce Škoda Auto přiléhá přes ulici panelové sídliště. K našemu překvapení jsme zjistili, že emise ze Škodovky tvoří jen pět procent celkového příspěvku znečištění na sídlišti. Zároveň jde o panelové sídliště bez rodinných domků s lokálními topeništi. Ukázalo se, že až 60 procent znečištění ovzduší na sídlišti pocházelo z lokálních topenišť, které jsou v okolních obcích kolem Mladé Boleslavi. Radnice města pak mohla díky našemu měření domluvit s ministerstvem životního prostředí kotlíkové dotace pro okolní obce.
Mohou situaci zlepšit nová opatření jako pravomoc úředníků kontrolovat topeniště v domech?
Představa, že jakmile přejde kouř, zmizí i jeho škodlivé účinky, je mylná. Řešení situace proto není vytvářet další regulace a kontroly. Lidé naopak musí vnímat znečištění ovzduší jako důležitou věc a sami začít s regulací.
Když budete chtít dát sousedovi pokutu za to, že mu kouří komín, a on bude v dluzích a nebude mít peníze ani na zaplacení odvozu odpadu, tak z něj pokutu nedostanete a chování nezmění. Když ale takový člověk přijde do hospody a všichni ho tam odsoudí, tak mu najednou nebude příjemné žít v obci, kde na něj každý nadává. Bude se snažit změnit své chování.
Další věc je, že kouřící komín nerovná se sociální problém ve smyslu finanční tísně. Jen jeden nebo dva čoudiči z 15 v obci jsou na tom dle našich zkušeností sociálně špatně. Mnoho kouřících komínů je na velmi hezkých vilách a stojí u nich drahé auto. Takoví majitelé nejspíš mají pocit, že si mohou dělat, co chtějí. Pokuta v řádech tisíců je nezajímá.
Sám bydlím v menší obci a mám sousedku, která čoudí. Řešili jsme to a zjistili jsme, že do kotle přikládá uhlí ve chvíli, kdy je teplota vody kolem 50 °C. Poradil jsem jí, aby kotel pomocí dřeva roztopila alespoň na 60 °C a teprve potom aby začala přikládat uhlí. Zvýšení na požadovanou teplotu přitom zabere 20 minut až půl hodiny a množství emisí z komína je mnohonásobně nižší. Důležitá je proto osvěta lidí o tom, jak mají topit.
A dostane se taková osvěta k lidem, kteří by ji mohli potřebovat?
Výborný je v tomto ohledu kolega Jiří Horák z Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě, který s pojízdnou show objíždí obce a ukazuje lidem, jak správně topit. Se studenty jsme vždy pořádali veřejné diskuse s obyvateli obcí nad výsledky měření a z nich plynoucí závěry. Nákladná měření a analýzy byly hrazeny z Centra excelence pro studium toxicity nanočástic, CENATOX, financované Grantovou agenturou České republiky.
A protože problém emisí z topenišť je společný téměř celé Evropě, připravujeme s kolegy z Německa, Bulharska a Srbska projekt CON-SPIRO (Dýcháme společně) v rámci programu Danube Strategy Project Fund. Cílem je podrobně informovat lidi o kvalitě ovzduší v jejich nejbližším okolí a o vlivu na lidské zdraví. Chceme zvýšit povědomí o škodlivosti znečištěného ovzduší, což by mělo vést ke změně chování a nakonec i snížit emise z lokálních topenišť. Hlavní je začít s výchovou dětí už na základních školách. Děti jsou ostatně na kvalitu ovzduší nejcitlivější.
14. února 2017 |
