Romský aktivista dobře zná prostředí, z něhož se neplatiči v Chomutově "rekrutují". Pomáhá jim už pátým rokem. Spolupráci s radnicí se nebrání, vyzvat k ní by ale muselo město. Pokud by o ni stálo.
Proč vlastně občanské sdružení vzniklo, co bylo impulzem?
Sdružení Novum funguje od roku 2004. V Chomutově tenkrát byly velké problémy s Romy, s neplatiči. Neměli zaplacenou vodu, nájem, celé lokality byly zdevastované. Město si s tím nevědělo rady, tak jsme si řekli, že jim pomůžeme s integrací Romů do společnosti, s hledáním práce.
Kolik lidí sdružení má?
Původně nás bylo pět, teď nejsou peníze, tak jsme jen tři. Dvakrát jsme dostali peníze od města prostřednictvím grantů, také od neziskové organizace z Ameriky, nějaké peníze byly i od dárců.
Vy jste předsedou Integrace Novum Chomutov, věnujete se mu naplno?
Dříve jsem to dělal naplno, ale od roku 2007 mi peníze nestačily. Začal jsem pracovat na půl úvazku, protože jsme nedostávali granty. Teď řídím kamion. Sdružení se ale věnuji stále.
Čím to je, že váš život funguje a jiní Romové mají problémy se základním každodenním životem?
Je to osobností, samozřejmě také rodinou. Vyrůstal jsem na Slovensku, prošel jsem chudobou. Je mi čtyřiačtyřicet, mám čtyři děti. Při práci jsem studoval, teď maturuji, jdu na vysokou školu. Chci být Romům vzorem. Nebudu přece sedět doma se složenýma rukama v klíně a čekat. Postarám se o sebe i o rodinu sám.
Má tedy problém takzvaných nepřizpůsobivých obyvatel hlubší kořeny?
Jsou z totality zvyklí, že se sami nemuseli o nic starat, všechno dostali. Teď to čekají také a zároveň mají strach. Vydělávat chtějí krádežemi, železem, prostitucí.
Vám se s takovými lidmi daří pracovat, co na ně platí?
Potřebují vést, když nepovede Rom Roma, nebude to fungovat. Od majoritní většiny to nepřijmou. S lidmi se musí mluvit, vysvětlovat jim, ukázat vzor, že se dá žít lépe. Potřebují ruku, která je povede, která jim ukáže, co mají dělat. Sami od sebe neumějí rozhodnout, co dělat.
Myslíte, že vymáhání pohledávek pro město pomocí exekutora, je to správné řešení?
Radnice těm problémům vůbec nerozumí, neumí se do nich vcítit. Nejdou za lidmi, neseznámí se s nimi. Takové věci nevyčtou z knížek, musí přijít mezi ně. Radnice nemá zájem jejich situaci řešit. Když už tam někoho pošlou, tak to není Rom, ale jejich kamarád. Toho Romové neberou.
Jak ale z bludného kruhu ven?
Nabídl bych radnici spolupráci, problém se má ale řešit hned. Tady se musíte objednat dva týdny dopředu. Paní primátorka by měla otevřít srdce. Ví, že jsem ji nezklamal, měli by klid. S primátorkou jsem dřív jednal. Vždy jen něco naslibovala, nakonec jsme pro Novum ani nedostali grant. Bývalý primátor sliby plnil.
Naše neziskovka nemá peníze na pomoc tolika lidem, kteří ji potřebují, jsme závislí na grantech. Terénního pracovníka ale nebude radnici nikdo dělat zadarmo.
Co by tedy podle vás radnice měla udělat?
Mělo by se obnovit jednání u kulatého stolu. Kontrolovat, jestli opatření, která se přijmou, fungují. Mám na to lék. Neplatičům bychom našli práci. Nepořádek je všude, uklízet se musí. V rámci veřejně prospěšných prací mohou uklidit ulice. Radnice s námi ale nemluví, nemá zájem. Kontakty mají, nezavolají. Myslí si, že všechno vyřeší exekucemi.
Jak je vidět, exekuce podle vás asi nejsou tím pravým řešením. Radnice ale tvrdí, že všechny varianty po dobrém, jak dostat své peníze zpátky, vyčerpala.
Exekuce bych úplně zrušil. Měli by jim dát práci, nechat jim to odpracovat. Kdyby jim dali minimální mzdu za práci, vyřešilo by se tím víc problémů. Radnice by jim nemusela vyplácet sociální dávky. Co by bylo nad minimální mzdu, by si mohla radnice nechat na splácení pohledávek.
Chomutov ale chce v březnu v exekucích lidí, kteří pobírají sociální dávky, pokračovat.
Romové jsou vynalézaví. Exekutorovi se mohou vyhnout plnou mocí. Exekutor nic nezmůže. Nebo si nechá dávku poslat složenkou a peníze vyzvedne na kterékoli poště. Tímhle primátorka Řápková nic nevyřeší.
Před třemi lety jste pomáhal lidem v chomutovském ghettu v Dukelské, kam radnice Romy sestěhovala a kde byly také problémy s neplatiči. Jak tehdy vypadala spolupráce sdružení Novum s městem?
Dal jsem práci lidem evidovaným na pracovním úřadu, když bylo potřeba uklidit zdevastovanou Dukelskou. Koupil jsem lopaty a šli uklízet v rámci veřejně prospěšných prací. Vystřídalo se jich u mě pětatřicet. Našel jsem jim práci, a oni si na ni zvykli. Platil jsem je ze svého, pak mi peníze vrátil pracovní úřad. Když pracovali u mě, chodil za nimi také exekutor, protože dlužili. Nedal jsem mu z jejich peněz nic. Nikomu jsem nic nestrhával.
Kromě práce potřebovali naučit ještě něco? V čem byl problém, že se dostali na okraj?
Řeknu vám jeden konkrétní případ člověka z Dukelské, který měl velké dluhy. Nabídl jsem mu, jestli by nechtěl tu lokalitu dát do pořádku, podílet se na úklidu. Naučil jsem ho potom, jak hospodařit s penězi. Peníze jsem rodině dával nadvakát, aby je hned neutratili.
Jak velká rodina to byla?
Měl tři děti, začaly pak pravidelně chodit do školy. Musel jsem ale hlídat, jestli tam opravdu chodí. Navštěvoval jsem i tu školu, abych se učitelek zeptal, jestli tam opravdu chodí, jsou čistě oblečené, jak jim to jde. Když byla rodina slušná, nabídl jsem jí, jestli by nechtěla bydlet jinde. Musel jsem to ale za ně vyřídit. Potřebují vedení, musí se nad nimi stát a hlídat je, jestli to dělají správně.
Jak projekt v Dukelské dopadl?
Naučil jsem lidi zedničit, zazdívali jsme patnáct oken. Pak se ale objevila zástupkyně primátorky, přivedla tam zednickou firmu, která už jen dodělala vršky. Oni zaplaceno dostali, my ne. Mrzelo mě, že mi za to nikdo ani nepoděkoval, zahořkl jsem. Oni slízli smetanu a ani nám potom nedali grant. Přitom jsem pro město odvedl práci za dvě stě tisíc zadarmo. Jsem ochoten primátorce Řápkové pomoci, ale je třeba to také finančně pokrýt.
. Zrušená diskuse
Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní ji bohužel zneužívali k opakovaným rasistickým a vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě.
