Na mimořádné schůzi poslanci schválili zmrazení svých platů na pět let. Ještě...

Na mimořádné schůzi poslanci schválili zmrazení svých platů na pět let. Ještě na poslední chvíli to chce prosadit menšinová vláda ANO a ČSSD. Potvrdit to ale ještě musí Senát. (5. října 2021) | foto: Petr Topič, MAFRA

Politikům se platy zmrazit nemusí, právní výbor Senátu je proti

  • 71
Navrhované zmrazení platů vrcholných politiků na pět let Senát možná zamítne. Proti snaze končící vlády ANO a ČSSD se ve středu postavil jak senátní ústavně-právní výbor, tak i hospodářský výbor. Pokud nebude norma přijata, odměny ústavních činitelů od ledna vzrostou podle předběžných údajů zhruba o šest procent.

Předseda a zpravodaj ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) mluvil v souvislosti s novelou o předvolebním populismu. Goláň míní, že neexistuje důvod zasahovat do nynějšího způsobu stanovování platů vrcholných politiků. Předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS) řekl, že návrh by vedl jen k dalším potížím v době, až zmrazení skončí.

Z navrhované změny zákona podle něho „čiší populismus“. Goláň také upozornil na to, že už je po sněmovních volbách. Dolní komora novelu schválila těsně před nimi. Jan Kněžínek z úřadu vlády, jenž před senátory zastupoval premiéra Andreje Babiše (ANO), uvedl, že záležitost s platy chápe jako otázku politického rozhodnutí.

Vilímec argumentoval například tím, že zákonodárci by za pět let, až skončí zmrazení, navodili neřešitelnou situaci. Také Kněžínek před hospodářským výborem připustil, že čím déle budou platy zmrazeny, tím větší bude skok na konci zmrazení. 

Vláda navrhuje zmrazení platů politiků, hlasovat se bude tři dny před volbami

Vilímec naproti tomu vyjádřil názor, že automatická valorizace platů v zákoně funguje, a pokud do ní budou politici sahat, už ji nikdy nespraví. Vláda podle něj s návrhem přišla, protože se blížily volby, a myslela si, že na něj získá hlasy. „Neznám normálního člověka, který by si chtěl na šest let zmrazovat platy, a soudím, že by v Poslanecké sněmovně a v Senátu měli být normální lidé,“ řekl.

V případě, že Senát novelu zamítne nebo k ní schválí pozměňovací návrh, spadne takzvaně pod stůl. Sněmovna by už totiž o předloze nerozhodla, když její volební období skončí ve čtvrtek.

Platy ústavních činitelů se podle platného zákona mají od příštího roku odvíjet od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře. Platy se pak vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5.

Vládní novela předpokládá, že platová základna pro vrcholné politiky zůstane pro léta 2022 až 2026 na letošní úrovni. Celkovou úsporu kabinet odhadl na 727 milionů korun.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video