Rada vlády doporučila starostům měst a obcí, jejichž obvodem protéká řeka Olše, s ohledem na historické skutečnosti a Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků, aby uváděli názvy řeky na nápisech pokud možno vždy v původním tvaru Olza, nebo dvojjazyčně Olše - Olza.
Spor o název řeky, která rozděluje Českou a Polskou republiku mezi Českým Těšínem a Cieszynem a tvoří zde hranici, rozděluje také příznivce a odpůrce jejího přejmenování.
"Zbytečně rozdmýcháváte národnostní vášně. Češi a Poláci tady žijí v jednotě a klidu i bez dvojjazyčných nápisů a obnovování starých názvů," zní od kritiků Kocábových návrhů.
"Je to stejné, jako když komunisti přejmenovali Zlín na Gottwaldov. Řeka by měla dostat svůj původní název Olza, který s násilně vnucenou Olší navíc nemá vůbec nic společného," tvrdí zastánci přejmenování řeky Olše na Olzu.
Mezi odpůrci přejmenování řeky jsou například i někteří starostové. Kupříkladu starosta Bystřice Ladislav Olšar míní, že by takový krok přinesl jen zbytečné výdaje. "Řeka Olše je zanesena pod tímto názvem i v mezinárodních smlouvách jako je hranice mezi Českem a Polskem," podotkl.
Podle historiků a lingvistů je však název řeky Olše nesmyslem, který v roce 1961 úředně potvrdili komunisté. "Jméno Olza je odvozeno od kořene Oľga, který znamenal ´bohatá na vodu´. Jméno Olza se bez obtíží stalo součástí slovní zásoby obou slovanských etnik, tedy českého a polského," stojí ve stanovisku Rudolfa Šrámka z Katedry českého jazyka Masarykovy univerzity v Brně.
Jedna řeka, dva názvy
Spor o jméno není nový, hraniční řeka rozdělující Český Těšín a Cieszyn má různé názvy už někdy od 19. století. Pravdou ale je, že většina starších obyvatel obou měst ze dvou stran řeky používá spíše starší jméno Olza, zatímco ti mladší z české strany se ve škole už učili o Olši.
"Protože se jménu Olza významově nerozumělo a vědecký výklad jména tehdy nebyl znám, snadno vznikaly pokusy hledat ve jméně význam ´olše´. Tak se již roku 1850 objevuje v češtině i polštině jméno Olešnica, v sedmdesátých letech devatenáctého století Olše," uvádí ve své práci k problému Olza - Olše Rudolf Šrámek z Katedry českého jazyka Masarykovy univerzity v Brně.
Předseda Kongresu Poláků v České republice Józef Szymeczek si myslí, že navrácení původního názvu by nikdo neměl nařizovat. "Věřím, že řeka Olza se bude zase jmenovat jako kdysi. Bude to ale potřebovat čas, vždyť podle mého názoru jí většina lidí na české straně hranice stejně říká Olza," konstatoval Szymeczek.
Také podle Rudolfa Šrámka by se mohlo navrácení původního názvu obejít bez politizování celého problému. "Šlo by to bez zbytečného poukazování na pomyslnou českost nebo polskost jeho původu - ten toto starobylé jméno vůbec nemá a mít nemůže," uvedl.
Zda budou někteří starostové ochotni vyslyšet přání ministra Kocába a přejmenují řeku na cedulích, které mají ve své kompetenci, zatím není jasné. Jisté je jedno, oficiální přejmenování řeky v mapách České republiky se zatím nechystá.
Ministerstvo vnitra Kocábovi nevyhovělo
Rada vlády pro národnostní menšiny si vyžádala stanovisko ministerstva vnitra, které přejmenování řeky Olše na Olzu nedoporučilo.
"Náklady spojené se změnou názvu se nám jeví jako neúměrně a zbytečné," uvedl ve stanovisku ministerstva vedoucí odboru oddělení státních hranic Ladislav Heythum.
Podle ministerstva by si změna jména řeky vyžádala například opravu názvu ve všech státních mapách země, opravu názvu toku ve vyhláškách a změnit by se musela i českopolská smlouva o společných státních hranicích.
