V důvodové zprávě k návrhu změny článku 43 Ústavy České republiky, kterou musí schválit obě komory parlamentu, se uvádí, že se změna předkládá v reakci na agresivní chování Ruska. To vyvrcholilo vojenským napadením Ukrajiny v únoru 2022, což podle iniciátorů představuje bezprostřední ohrožení bezpečnosti České republiky. S tím souvisí i bezprecedentní množství bezpečnostních hrozeb, které spočívají zejména v terorismu, nelegální migraci a nestabilitě v zemích v blízkosti členských států NATO a Evropské unie.
Současné znění odstavce 4, článku 43 Ústavy České republiky umožňuje vládě rozhodnout o vyslání českých vojáků nebo o pobytu cizích vojsk na nejdéle na 60 dnů, a to ze tří důvodů.
Co teď říká Ústava ČRVláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu, c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích. |
Jde o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česko členem, a to se souhlasem přijímajícího státu, a účast na záchranných operacích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích. Právě omezení jen na tyto tři důvody bude chtít vláda vypustit.
O vyslání českých vojáků na delší dobu, či naopak o přítomnosti cizích vojáků v Česku, budou muset i nadále rozhodnout obě komory parlamentu.
„To je návrh, o kterém se mluví dlouhou dobu i na půdě Sněmovny, v podstatě celé volební období tahle diskuse probíhala na půdě komise pro ústavu a která vypadá, že by ústavní většinu mít měla. Ukazuje se, že v některých situacích, skoro nejsme schopni zareagovat. Myslím, že by tady mohla být shoda i s hnutím ANO,“ řekl iDNES.cz šéf poslanců vládní ODS Marek Benda.
Ústava nyní nepočítá s možností vyslat rychle vojáky na záchranu uneseného Čecha
„Dnes podle článku 43, odstavce 4 Ústavy ČR máte jasně vymezená tři písmena, na základě kterých můžete vojáky do zahraničí na 60 dnů poslat, ale nepokrývají celou škálu rizik v současné době. Proto je třeba najít efektivnější cestu. My tuto změnu podporujeme,“ uvedl pro iDNES.cz šéf výboru pro obranu a exministr obrany Lubomír Metnar.
Jako příklad, kdy je v ústavě mezera, uvedl, že může třeba dojít k únosu českých občanů v zahraničí. „Záchrana našich občanů nasazením vojáků tam nyní uvedena není, takže to je třeba jeden z případů, kdy by vláda mohla nově rozhodnout, že na pomoc našim občanům v zahraničí chce vyslat jednotku,“ řekl bývalý ministr obrany.
Podobná úprava byla předložena Sněmovně jako poslanecký návrh v letech 2016 a 2019. V obou případech ale i přes podporu napříč spektrem nebylo její projednávání dokončeno.
Jak vypadala mise v Mali:
