Od 1. července se významně omezuje podpora ubytování ukrajinských rodin. Končí totiž příspěvek pro solidární domácnosti. V zařízeních, které nabízí hromadné ubytování, tak bude moci zadarmo bydlet pouze zranitelná skupina. Tedy třeba senioři.
Mnozí uprchlíci si tak kvůli novým pravidlům budou muset najít nové bydlení. Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v Česku se budou muset uprchlíci stěhovat z ubytoven, hotelů, ale mnohdy i ze solidárních domácností.
„Nebudu ze sebe dělat instituci“
„Ubytovatelé ze solidárních domácností jsou zatím z nových pravidel a jejich komunikace často zmatení, jak vidíme z reakcí přes platformu Pomáhej Ukrajině,“ řekla vedoucí výzkumu migračního konsorcia Blanka Tollarová.
Nejen administrativní změny, ale i pocit, že si vláda nabízené podpory od jednotlivých domácností neváží, povede podle sdružení k jejich zásadním úvahám, zda svou nemovitost dále solidárně nabízet.
Za byt pro uprchlíky by mohl stát dávat solidárním domácnostem až 15 tisíc |
„Za nových podmínek již nebudu nikoho ubytovávat, nebudu ze sebe dělat instituci a uprchlíci také nedostanou dostatečnou podporu, aby si s minimální mzdou, kterou mají, mohli opatřit bydlení. Kam se tedy mají obrátit s žádostí o ubytování, protože pak už jim zbývá jen návrat do války,“ napsal přes Pomáhej Ukrajině jeden z ubytovatelů.
„Prosím řekněte našim poslancům, vládě, že jsme jim ušetřili nemalé finanční prostředky a nyní nám hází klacky pod nohy. Je to pod úroveň, nic to nepomůže a jen ztěžuje jejich i tak zoufalou situaci. Žiji s nimi jeden rok a moc dobře vím, o čem mluvím,“ uvedla třeba pracující důchodkyně z Prahy, která uprchlíky ubytovává od března 2022.
Chudší budou závislí na státu
Solidární domácnosti totiž často ubytovávají uprchlíky dlouhodobě. Podle konsorcia chtějí pomáhat, ale mnoho z nich si bez příspěvku či s jeho snížením už nebude moci dovolit ubytovat uprchlické rodiny, které jsou samy ve finanční nouzi.
Podle sdružení je placení za ubytování správné, jenže jen pro uprchlíky, kteří si to mohou dovolit. Chudší bez stabilního příjmu, pečující o děti, nemocného člena rodiny nebo invalidy budou nadále závislí na pomoci českého státu.
Schopnost těchto uprchlíků platit nájem má zajistit humanitární dávka. Ta je ovšem nastavena jako životní či existenční minimum a taxativně stanoví maximální výši příspěvku na bydlení na 3 tisíce korun na člověka a měsíc.
Stát změní podporu ubytování uprchlíků. Chystá registr, podmínkou je nájem |
Chudí uprchlíci mohou tedy solidárním domácnostem nabídnout daleko nižší úhradu za jejich pomoc, než tomu bylo dosud.
„Rádi bychom, aby byly podmínky jasné samotným uprchlíkům, úředníkům i ubytovatelům, kteří si nyní nejsou jistí, zda uprchlíci z Ukrajiny zvládnou zaplatit nájem, který již nebude státem dotovaný. Podmínky by měly být srozumitelné, ale zejména nastavené tak, aby ubytovatele motivovaly ty nejzranitelnější skupiny nadále ubytovávat,“ doplnila Tollarová.
Nebudou mít na tržní nájemné
Průzkumy podle sdružení navíc ukazují, že většina uprchlíků, kteří se budou muset z podporovaného bydlení vystěhovat, skutečně nebude mít na tržní nájemné. Většina uprchlíků totiž pracuje na nízkokvalifikovaných pracovních pozicích a jejich výdělky jsou na hranici chudoby.
„Změny v Lex Ukrajina V a jejich pozdní komunikace směrem k ubytovatelům a k uprchlíkům zvyšuje riziko, že tisíce lidí budou ohroženi životem v nedůstojných podmínkách a bezdomovectvím, anebo budou nuceni k návratu do země, kde se dál válčí,“ dodala ředitelka Migračního konsorcia Andrea Krchová.
Za podvody s penězi pro uprchlíky padnou pokuty. Žádali i Ukrajinci z ciziny |
Redakce iDNES.cz oslovila i kraje, zda s nimi například stát ohledně změn komunikuje či zda mají případně kapacity pro nouzové bydlení. Podle mluvčí Moravskoslezského kraje Nikoly Birklenové stát průběžně samosprávy o změnách informuje.
„Co je ovšem mnohem důležitější, je informovanost samotných uprchlíků. Proto hejtman Moravskoslezského kraje v pracovním dopise vyzval ministra Rakušana, aby vláda o chystaných změnách hlavně informovala Ukrajince. Měli by jasně vědět, v čem chystané změny spočívají, aby se na ně mohli připravit,“ řekla pro iDNES.cz Birklenová.
Hejtman Ivo Vondrák také doporučil, aby se v přelomovém období, tedy koncem června a na začátku července, rozšířil provoz asistenčních center (KACPU). „Ta již nespadají pod jednotlivé kraje jako v minulosti, ale jsou v gesci ministerstva vnitra. Dá se předpokládat, že se ukrajinští občané budou potřebovat o změnách poradit, nebo budou potřebovat nějakou jinou pomoc,“ doplnila za Moravskoslezský kraj.
Ubytovatelé se změnou nesouhlasí
Kapacity pro ubytování hlásí většina krajů. Současně potvrzují, že jsou ze strany státu vcelku informovány. „Ústecký kraj má prozatím zajištěné dostatečné kapacity pro zranitelné skupiny a pro uprchlíky, kteří mají nárok na bezplatné ubytování v rámci 150 dní ode dne udělení dočasné ochrany,“ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková.
Mluvčí Plzeňského kraje Helena Frintová pro iDNES.cz řekla, že některé ze solidárních domácností mají obavy, zda ubytované osoby budou ochotny platit nájemné. Pokud ne, vystěhovaly by je a dále by nepokračovaly. Frintová současně podotkla, že ubytovatelé se změnou nesouhlasí. Důvodem je nadbytečná administrativa.
Tři tisíce pro Čechy za pobyt uprchlíků jsou kompromis. Nemají přeplatit místní |
„Pokud se bude jednat o lidi spadající do některé ze zranitelných skupin, budeme se snažit umístit je prostřednictvím KACPU v některých námi nasmlouvaných zařízeních. Za tímto účelem se snažíme tyto kapacity navýšit a prostřednictvím inzerce hledáme další volná místa pro tento druh ubytování. Ostatní uprchlíci si musí najít vhodné bydlení sami,“ doplnila za Plzeňský kraj Frintová.
Přesouvají především do standardních nájmů
Redakce iDNES.cz současně oslovila i ministerstva práce a sociálních věcí. Mluvčí resortu Jakub Augusta poznamenal, že počet lidí žijících v solidárních domácnostech podle dat dlouhodobě mírně klesá a uprchlíci se přesouvají především do standardních nájmů.
MPSV také mapovalo ochotu solidárních domácností pobírajících současný příspěvek pokračovat v ubytování za nových podmínek. Drtivá většina odpovědí byla podle Augusty kladná.
„Změny v podmínkách by se tedy solidárních domácností měly dotknout jen v malém rozsahu, zejména s ohledem na to, že většina uprchlíků bydlí v domácnostech bez státní podpory. Větší změny nastanou u uprchlíků, kteří dosud bezplatně žijí v nouzovém ubytování,“ podotkl Augusta.
Téměř třetina Ukrajinců se z Česka raději vrátila do válečné zóny |
Změny, které přichází po více než roce od začátku války, zachovávají podle Augusty vstřícnou podporu směrem k válečným uprchlíkům. Jsou ale zároveň postaveny na předpokladu, že po čase se uprchlíci zapojí do běžného života, začnou pracovat a své potřeby více zabezpečovat i vlastními silami.
„To se děje a téměř 100 tisíc uprchlíků u nás nyní legálně pracuje a naopak přispívá do systému. Je také třeba připomenout, že na zranitelné osoby se nadále bude pohlížet výrazně vstřícněji. Aby se uprchlíci stačili na změny po 1. 7. připravit a ti, kteří si budou muset najít nové bydlení, jej začali hledat s předstihem, realizujeme cílenou informační kampaň a v kooperaci s dalšími resorty komunikujeme i s ubytovateli,“ doplnil dále mluvčí MPSV s tím, že kontroly domácností budou nadále probíhat.
Výše příspěvku na ubytování se bude odvíjet od výše životního a existenčního minima a vždy bude záležet na konkrétním případu. „Nárok a ‚konečná‘ výše příspěvku bude nastavena tak, že od součtu dávek členů domácnosti a započitatelných nákladů na bydlení se odečtou příjmy domácnosti a rozdíl utvoří výši dávky,“ dodal Augusta.
