„Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa častější a intenzivnější. Neplatí to však pro všechny jevy rovnoměrně a neplatí to všude stejně,“ uvedl Přibyla. Změna klimatu se tedy podle něj neprojevuje jednotně a některé oblasti jsou postihovány výrazněji než jiné.
Podle Trnky je vazba mezi klimatickou změnou a některými jevy zřejmá. Například nárůst počtu tropických dnů či teplotních maxim je důsledkem posunu průměrných hodnot. Vyšší teploty zároveň zvyšují výpar a výsušnou schopnost atmosféry, což spolu s delší vegetační sezonou a vyšší intenzitou slunečního záření vede ke zvyšujícímu se deficitu půdní vláhy. „Výsledkem je častější výskyt sucha. Méně je naopak dnů s nízkými teplotami a sněhovou pokrývkou,“ dodal.
Města nejsou na teplo připravená. Zasadit strom stojí i půl milionu, říká expertka |
U složitějších jevů, jako jsou zimní ledovky či extrémní sněhové srážky, vědci zaznamenávají rostoucí pravděpodobnost jejich výskytu. „V zimě může být více srážek, a přestože poroste podíl dešťových, zvýší se i pravděpodobnost velmi vydatných sněhových událostí s větší mocností než obvykle,“ uvedl Trnka.
Extrémní sucho i vedra. Jižní Morava bude mít jako první klimatický plán |
Méně jasná souvislost je podle Trnky mezi změnami klimatu a povodněmi, které jsou ovlivněny řadou dalších faktorů. Přesto analýzy trendů ukazují, že ve východní Evropě, včetně Česka, jejich výskyt narůstá, podotkl. „Teplejší atmosféra je schopna zadržet více vodní páry, což může vést k intenzivnějším srážkám. Srážkové úhrny se mohou zvyšovat, ale přímá vazba na povodně není tak snadno prokazatelná jako u vyšších teplot,“ řekl Trnka.
