Zavádění letního času sahá až do dob první světové války, kdy se některé země rozhodly co nejefektivněji využít denního světla. Dodnes změna času vyvolává vášnivé diskuse, a to nejen mezi běžnými občany, ale i odborníky na zdraví a ekonomy.
Proč se mění čas na letní?
Prvotní záměr posunutí času o hodinu byla snaha ušetřit elektrickou energii. Počítalo se s tím, že lidé půjdou spát o hodinu dříve, protože je vlastně o hodinu později. Je ale otázkou, zda v dnešní době moderních způsobů osvětlení skutečně změna času přináší úsporu energie a jestli ekonomice naopak neškodí.
- 1916: První zavedení letního času v českých zemích za Rakouska-Uherska, po roce zrušeno.
- 1940: Opětovné zavedení, tentokrát střídání vydrželo až do roku 1949.
- 1979: Československo zase zavedlo letní čas, vedla ho k tomu energetická krize.
Má změna času význam i v dnešní době?
„Pro českou ekonomiku znamená posun času zisk 45 milionů na energetických úsporách. To se zdá hodně, ale řádově je to necelá tisícina procenta HDP. Z pohledu pracovní doby to znamená, že posun času má stejný ekonomický dopad, jako bychom za celý rok pracovali o minutu a půl déle,“ prozradil portálu Měšec.cz Michal Skořepa, ekonom České spořitelny, a dodal: „Kdybychom tedy místo posunutí času pracovali minutu a půl déle za celý rok, finanční rozdíl by se vyrovnal. Energetická úspora plynoucí z posouvání času je tak nadále zcela zanedbatelná.“
Kdy se zruší změna času?
Dnes se mění čas především v Evropě, Americe nebo části Austrálie. V Evropské unii se už řadu let řeší úplné zrušení střídání času. Evropský parlament v roce 2019 schválil návrh, aby si jednotlivé státy zvolily, zda si ponechají letní nebo standardní (zimní) čas.
Plánované ukončení mělo nastat v roce 2021, ale kvůli pandemii covidu a neshodám mezi členskými státy bylo rozhodnutí odloženo na neurčito.
Podle dostupných informací se bude otázka střídání času znovu projednávat v roce 2026. Do té doby bude pokračovat.
Pro kterou variantu zachování času (a důvod) se přikláníte?
Který čas by platil?
Na tom se zatím členské státy EU neshodly. Každá varianta má svá pro a proti.
Pokud by se zrušil letní čas a platil celoročně standardní, zvaný zimní:
- slunce by v červnu a červenci vycházelo už kolem 4:00 ráno
- stmívalo by se už kolem 20:45
- na jaře a na podzim by byla rána světlejší, ale večery tmavší
Pokud by zůstal letní čas celoročně:
- zimní rána by byla výrazně tmavší, v prosinci by slunce vycházelo až kolem 8:30–9:00 ráno
- naopak v létě by bylo světlo až do 22:00
Který čas je vhodnější pro zdraví?
Častěji od odborníků zaznívá argument pro zrušení letního času a zachování standardního času po celý rok.
Diskuze: Změna času a režim dětí |
Americká akademie spánkové medicíny argumentuje tím, že letní čas je méně v souladu s lidskou cirkadiánní biologií. Dopady opožděného cyklu přirozeného světla a tmy na lidskou aktivitu by mohly vést k cirkadiánnímu nesouladu, který je spojován se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, metabolickým syndromem a dalšími zdravotními riziky.
I pro odbornici na biochronologii Alena Sumovou, profesorku z Akademie věd, by bylo zavedení letního času celoročně tou horší variantou. Dokonce horší než pravidelné střídání. „Úplně nejlepší by bylo ponechat celoročně čas zimní, tedy přesněji standardní, druhou variantou je zachovat střídání času a úplně nejhorší je celoroční zavedení letního času,“ uvedla v rozhovoru pro iDNES.cz v roce 2019, kdy se na zrušení střídání času dohodla EU.
„Pro tělo je totiž důležité ranní světlo, podle kterého se vnitřní hodiny seřizují s denní dobou. A právě proto je mnohem zdravější zavedení zimního času. Pokud bychom zavedli trvalý letní čas, budeme mít sice více světla během letních večerů, ale zároveň to bude znamenat více tmy po ránu během podzimních a zimních dní. A to je problém. Bez ranního světla totiž přicházíme právě o signál, díky kterému se tělo seřizuje a který je ideální mít už v době probuzení. A pokud to není možné, alespoň co nejdříve po něm,“ upřesňuje Alena Sumová.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPro a proti střídání času
| Pro střídání | Proti střídání |
|---|---|
| úspora energie | úspory energie jsou minimální |
| delší večery v letních měsících | zvýšené riziko nehod |
| synchronizace s okolními státy | narušení biorytmů |
Změna času a dopravní nehody
Pravidelnou změnou času by se měl snížit počet dopravních nehod, protože v podvečerních hodinách získáme hodinu světla navíc. Studie American Economic Association ale tvrdí opak. Podle ní stojí změna času za nárůstem smrtelných nehod. Stejné stanovisko zastává také německý autoklub ADAC, podle kterého narůstá v období okolo posouvání času počet střetů aut se zvířaty. Podle studie z roku 2020 zveřejněné v časopise Current Biology narůstají po jarní změně času automobilové nehody o šest procent.
