První myšlenka na střídání zimního a letního času vyšla již v osmnáctém století od Benjamina Franklina. Trvalo však ještě desítky let, než se z něho stalo pravidlo, jak ho známe dnes. Přes tři desítky let však trvá diskuze, zda ještě plní původní smysl, nebo způsobuje více škody než užitku.
Navzdory všem dosavadním snahám o zrušení letního času stále platí, že poslední víkend v březnu se čas posouvá o hodinu dopředu. Kdy a jak se posouvá čas v roce 2025? V neděli 30. března ve 2 hodiny ráno si opět přeřídíme hodinky na 3 hodiny. Letní čas pak potrvá do neděle 26. října 2025.
Který čas je původní? Zimní nebo letní?
Běžně se používá rozdělení na zimní a letní čas, přestože skutečný zimní čas u nás platil naposledy v roce 1947. Jako opatření při energetické krizi byl čas posunut o jednu hodinu zpět oproti standardnímu času.
Správné je označení středoevropský čas (SEČ), který je platný ve státech střední Evropy i v dalších evropských státech. Většina Evropy pak od konce března do konce října dodržuje tzv. středoevropský letní čas (SELČ). Výraz „zimní čas“ je pak mylným označením pro SEČ.
Středoevropský čas je obecně považován za přirozený a změna času na letní je dle mnoha názorů násilné a nepřirozené opatření, které nezajistí, že bude slunce svítit déle. Stejně jako se v lednu neoteplí jen proto, že ho přejmenujeme na srpen. Na druhou stranu lze namítnout, že dodržování „přirozeného“ času bylo pro lidi důležité hlavně v minulosti, kdy vstávali a řídili svoji práci podle slunce.
Komu vadí střídání času?
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023 pravidelné posuny času vadí 67 procentům Čechů, přičemž nevraživost vůči střídání roste s věkem. Zatímco u lidí ve věku od 15 do 30 let nevyhovuje necelé polovině, u lidí ve věku 45 až 64 let to je 83 procent.
„Příčinu lze nejspíše hledat ve schopnosti adaptace našeho organismu na tyto změny. Mladí změnu času příliš neřeší a nový režim přijmou v podstatě ze dne na den, ale starším lidem trvá mnohem déle, než si na časový posun zvyknou,“ uvedl analytik agentury STEM/MARK Radek Pileček.
Tehdejší anketa iDNES.cz pak ukázala, že 45 % respondentů bylo pro zachování letního času, zatímco 39 % pro jeho zrušení. Novější anketa iDNES.cz z ledna letošního roku vyznívá téměř jednoznačně, 88 % účastníků se vyslovilo proti střídání letního a „zimního“ času.
Jaký čas byste chtěli?
Zatímco u střídání času se poměr zastánců a odpůrců v posledních letech ve velkých průzkumech v Česku nemění, u otázky na celoroční zavedení letního či standardního času zaznamenali výzkumníci názorový posun.
Zatímco v roce 2018 se pro celoroční zavedení letního času vyslovilo skoro dvakrát více lidí než pro standardní čas, v roce 2023 už nebyl rozdíl tak výrazný.
V roce 2018 se o problematice hodně mluvilo kvůli plánu Evropské komise zrušit povinné střídání času. Řešily se výhody a hlavně nevýhody obou variant a ve společnosti převládal spíše názor vstříc celoročnímu zavedení letního času. Vášnivé diskuse postupně utichly a skončení střídání času bylo kvůli pandemii covidu odloženo. Hlasovat se o něm má v roce 2026.
A jasná podpora celoročnímu zavedení letního času uvadala. Mohly k tomu napomoci opakovaná tvrzení odborníků, že přirozený je středoevropský čas, zvaný nesprávně zimní.
Výhody přechodu na letní čas
Jako hlavní důvod pro zavedení letního času je stále skloňovaná úspora energie během letních měsíců. Je však sporné, zda to stále platí. Zejména proto, že lidé dnes mají mnohdy úplně jiné pracovní návyky než v sedmdesátých letech a liší se v mnohém celý životní rytmus.
Prodloužení dne může mít vliv na naši náladu, ale to především v období jara a začátku podzimu. Během vrcholného léta je světlo dlouho ráno i večer bez ohledu na posun času. Výhodný je letní čas pak především pro provozovatele restaurací atp.
Nevýhody letního času a dopad na zdraví
V dnešní době už posun nepředstavuje tak velký organizační problém vzhledem k tomu, že mobilní telefony, počítače a chytré i některé analogové hodinky se přeřizují automaticky. Z praktického hlediska způsobuje změna času problém především ve směnných provozech nebo v dopravě.
Hlavní nevýhodou přechodu na letní čas (a následně v říjnu zase zpět na čas středoevropský) zůstávají dopady na lidský organismus. Zmiňuje se především narušení biorytmu, které může vést k problémům se spánkem, únavě a podráždění.
„Nemáme důkazy, že by posun o hodinu u zdravých lidí nějak ohrožoval jejich zdravotní stav. Existují však sledování, která dokazují, že po změně času je třeba zvýšená nehodovost, nebo větší množství úrazů. Je to zřejmě tím, že se lidem zkrátí spánek o hodinu a když je někdo nevyspalý, může to mít podobné důsledky, říká Alena Sumová, odbornice na biochronologii z Akademie věd.
Jak se nejlépe přizpůsobit změně času? Začít se na změnu připravovat už týden dopředu!
|
Kdy bude zrušen letní čas?
Diskuze na téma zrušení letního středoevropského času je ve vzduchu od roku 2018 a vyšla z iniciativy poslanců Evropského parlamentu.
Evropská komise tehdy kvůli sílící kritice střídání času uspořádala takzvané veřejné konzultace. Podle ministerstva práce dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Pro zrušení změn času se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů. Komise poté předložila návrh směrnice, podle níž se čas měl měnit naposledy v roce 2021. Ale s příchodem událostí, jako byly covidová pandemie, energetická krize a nyní probíhající válka na Ukrajině, se o zrušení střídání času mluvit přestalo.
Chybí však shoda na jednotném čase. „Pět států preferuje původní zimní čas, 22 by mělo raději letní čas,“ řekl Lidovým novinám europoslanec Tomáš Zdechovský v únoru 2024.
Anketa MF DNES v roce 2018 ukázala, že severské státy chtějí zavést zimní čas, zatímco jižní letní. Potvrdily se tak informace respektovaného webu Politico.eu, který v říjnu 2018 napsal, že Seveřané (Dánové či Finové) jsou pro zimní čas a Jižané (třeba Kypr nebo Portugalsko) pro letní.
Představitelé české politiky se od začátku přikláněli především ke stanovisku Fyziologického ústavu Akademie věd, že „ponechání celoročně zimního času zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu“.
Míč je teď na straně členských zemí, aby se dohodly na společné pozici v Radě EU. K případnému zrušení nedojde dříve než v roce 2026.
Změna času |
