Změna času na letní nás čeká poslední březnovou neděli, tedy 29. března 2026, kdy se čas posune z 2:00 na 3:00. Noc tak bude o jednu hodinu kratší.
Středoevropský čas, zvaný také zimní, se vrátí v noci v neděli 25. října, kdy si ručičky hodinek posuneme zpět ze 3:00 na 2:00. Změna se netýká jen Česka, ale také celé Evropské unie a většiny států Evropy s výjimkou Islandu, Běloruska, Ruska a některých norských ostrovů (vč. Špicberků).
| Změna na letní čas (ze 2:00 na 3:00) | Změna na zimní čas (z 3:00 na 2:00) | |
|---|---|---|
| 2026 | neděle 29. března | neděle 25. října |
| 2027 | neděle 28. března | neděle 31. října |
| 2028 | neděle 26. března | neděle 29. října |
| 2029 | neděle 25. března | neděle 28. října |
| 2030 | neděle 31. března | neděle 27. října |
Kdy skončí střídání času?
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit v celé Evropské unii v roce 2022. Členské státy se ale nedohodly, který bude platit trvale.
Vláda Andreje Babiše v září 2021 schválila nařízení o tom, že letní čas bude v dalších pěti letech stejně jako dosud začínat vždy poslední březnovou nedělí a trvat do poslední neděle v říjnu. Poslední střídání schválené v Česku tedy nastane v říjnu 2026.
ZkratkySEČ, CET – Středoevropský čas, Central European Time SELČ, CEST – Středoevropský letní čas, Central European Summer Time GMT – Greenwichský střední čas, vychází z rotace Země měřené pomocí nultého poledníku v Královské observatoři v Greenwichi UTC – Coordinated Universal Time, Koordinovaný světový čas, nástupce GMT založený na atomovém měření času |
O střídání v roce 2027 bude muset znovu rozhodnout vláda, pokud se do té doby nedohodnou členské státy v EU.
Od kdy se mění čas
Se změnou času se začalo v roce 1916 za první světové války v Německu a Rakousku-Uhersku, jehož součástí byly i české země. Evropské země se k němu přikláněly různě v různých dobách, jednotu přinesla až Evropská unie směrnicí z 19. ledna 2001.
Podle ní začíná období ledního času vždy v 1:00 hodinu ráno světového času (GMT, Greenwich Mean Time) poslední neděli v březnu a končí v 1:00 GMT poslední neděli v říjnu. Česko (a velká část Evropy) leží v časovém pásmu SEČ (Středoevropský čas, též CET – Central European Time), posunutém od světového času o jednu hodinu (GMT+1).
Jaký čas méně škodí?
Střídání času patří podle odborníků k rizikovým faktorům, které nepříznivě ovlivňují lidské zdraví.
Hůře lidé vnímají jarní změnu, která ubere biologickým hodinám jednu hodinu. Pro řadu lidí je to jako jetlag bez cestování. Rozhodí biologické hodiny, způsobí únavu a podráždění. Mnozí si stěžují na to, že nemohou kvalitně spát. Někdo se budí uprostřed noci, jiný nemůže usnout vůbec.
„Studie spojují nedostatek spánku při přechodu na letní čas s dopravními nehodami, úrazy na pracovišti a potraty při umělém oplodnění. Zvyšuje se také riziko srdečního infarktu,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDNES.cz MUDr. Peter Šóš, lékař v oboru psychiatrie a spánkové medicíny.
Ukradne hodinu, ale je oblíbenější. Měl by být letní čas zaveden celoročně? |
Opačný přechod z letního na standardní čas zase představuje podle dopravního experta Romana Budského výzvu pro bezpečnost na silnicích, protože se začne stmívat o hodinu dříve. „Večerní jízdy za tmy nebo šera přinášejí zhoršenou viditelnost a zvyšují riziko nehod. Řidiči, kteří se stále drží ‚letního tempa‘, si často neuvědomují, že zhoršené světelné podmínky vyžadují vysokou pozornost a přizpůsobení rychlosti. Chodci, cyklisté, ale i zvířata se v šeru často stávají nedostatečně viditelnými, což jen zvyšuje možnost nešťastných událostí,“ upozornil.
Letní čas škodí lidem více, ale paradoxně je kvůli delšímu světlu o letních večerech oblíbenější. Na tom, jaký čas by měl být zaveden celoročně, není shoda. Podle odborníků by byl pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.
