„Od začátku letošního roku v České republice už žloutenkou typu A onemocnělo přes 450 lidí. Většinou se jednalo o děti, ojedinělé ale nejsou ani výskyty u dospělých do 44 let,“ uvedla v pondělí hlavní hygienička Barbora Macková. Řekla to na briefingu pražské hygienické stanice a odborníků k nárůstu počtu případů žloutenky.
Loni se v České republice prokazatelně nakazilo 636 lidí, z toho skoro polovina dětí do 14 let. „Loňský počet pacientů je desetinásobně vyšší než v roce 2023, kdy onemocnělo 65 lidí,“ upozornil dříve primář ústeckého infekčního oddělení Pavel Dlouhý.
Tempo, jakým přibývají noví pacienti, tak letos opět zrychlilo. Nárůst je viditelný především v Praze, kde množství nakažených začalo stoupat teprve na začátku tohoto roku.
Oproti zbytku země ale v metropoli většinou nositeli nemoci nejsou děti. Těch se v Praze nakazilo úplné minimum. „Často se jedná o osoby bez domova, zpravidla užívajících návykové látky,“ uvedla Marešová. Lidé v nouzi najdou pomoc v ordinaci Naděje nebo Armády spásy, kde se můžou nechat bezplatně vyšetřit.
Pomůže mytí rukou i očkování
„Všem lidem doporučujeme dbát o hygienu rukou. Ideální obranou je pak samozřejmě očkování, pojišťovna ho u nás ale bohužel nehradí,“ pokračovala Macková. Uvedla, že chce jednat o úhradě očkování z veřejného zdravotního pojištění.
Upozornila pak na dlouhou inkubační dobu nemoci, ta trvá 50 dní. Především pro lidi, kteří pracují v potravinářském průmyslu může být kritická, protože při ní musí přerušit styk s jídlem i tekutinami. Děti se pak zase nemůžou účastnit táborů.
Rapidní nárůst nemocných žloutenkou v Praze, MHD už dezinfikují plošně |
Vyšší riziko nákazy je podle epidemioložky Kateřiny Fabiánové například v jižní Evropě, kde je rizikem vysoká promořenost populace i kontaminovaná voda a zejména led vyrobený z ní. V Česku z krajů byla letos situace nejhorší ve Středočeském (87 případů), Moravskoslezském (83) kraji a Praze (73).
V minulých letech patřila virová hepatitida A (VHA) čili takzvaná žloutenka k onemocněním, která souvisela především s pobytem v zahraničí v zemích s nižším hygienickým standardem. To se ale u nových případů většinou neprokazuje.
⚠️V Praze se zvyšuje počet osob nakažených virovou hepatitidou A.
https://t.co/OdHLpWxHIX
#hygiena #praha #hepatitida https://t.co/kvux4fxx7y
Důvodem můžou být i znečištěná místa v prostorech městské hromadné dopravy. Podle dřívějších zjištění MF DNES se v některých stanicích vyskytují nemyté kouty a je vytrvale cítit zápach moči.
Viry jsou přítomné ve stolici infikovaného člověka a přenáší se buď přímo od osoby k osobě například špinavýma rukama, ale i nepřímo znečištěnou vodou, potravinami nebo přes znečištěné předměty (například kliky, madla nebo držadla).
V Česku přibývá nákaza žloutenkou. Hygienici varují před šířením i v MHD |
Toto onemocnění jater ve většině případů začíná nespecifickými chřipkovými, žaludečními a střevními příznaky (například zvýšená teplota, bolesti hlavy, bolesti svalů, únava, rýma, kašel, zvracení, průjem, jindy naopak zácpa, říhání, nadýmání).
Postupně se zpravidla přidávají další příznaky, jako je zežloutnutí kůže a očního bělma, tmavá moč, světlá stolice a svědění kůže. Dochází ke zvětšení jater, která jsou citlivá na pohmat, může dojít i ke zvětšení sleziny. V některých případech se zežloutnutí nemusí projevit, a infekce tak může probíhat nepoznána a zjistí se až vyšetřením krve.
Šest mrtvých kvůli žloutence A v Česku. Ničí dospělé s nemocnými játry, trpí i děti |
Onemocnění mívá horší průběh u dospělých než u dětí, u kterých často probíhá bezpříznakově. Nepřechází do chronického stadia a nezanechává trvalé následky. Zcela výjimečně může dojít k jaternímu selhání a smrti pacienta.
