Hlavní příčinou nárůstu případů je podle lékařů nízká proočkovanost a dlouhé období bez většího výskytu onemocnění, které vedlo ke ztrátě přirozené imunity.
„Od posledního velkého hromadného výskytu, známé epidemie v roce 1979 spojené s dovozem polských jahod, uplynulo 46 let a velká část naší populace se s virem nesetkala a neměla možnost se nakazit a vytvořit si protilátky,“ uvedl v tiskové zprávě předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví bylo v roce 1979 nakažených přes 32 tisíc, o rok později více než osm tisíc.
Loni bylo nemocných 636, přičemž nejvíce případů lékaři zaznamenali v Moravskoslezském kraji, což podle Dlouhého souviselo s povodněmi. Letos je nejvíce postižená Praha, která tvoří téměř 45 procent případů. Zemřelo už více než 20 osob, deset z nich právě v Praze.
Záludnost žloutenky typu A? Malé děti bývají bezpříznakové, říká epidemioložka |
Zástupci zdejších očkovacích center sdělili, že zájem o vakcíny vzrostl. Podle společnosti Avenier je v jejích ordinacích proti loňsku zhruba dvojnásobný.
„V posledních měsících vidíme, že se infekce šíří v běžné populaci a naši pacienti nevědí, kde se nakazili. Nákaza postihuje na rozdíl od dřívějška více osoby středního a vyššího věku,“ doplnil Dlouhý.
Nakazit se lze úzkým kontaktem s infikovanou osobou nebo z kontaminovaných předmětů, na kterých virus přežívá delší čas. Virus se přenáší z rukou do úst, prochází zažívacím traktem a vylučuje se stolicí.
Loni za celý rok lékaři očkovali samostatnou vakcínou proti hepatitidě A 66 tisíc lidí, dalších 18 tisíc dostalo kombinovanou látku na žloutenku A a B. Letos do dneška to bylo 112 tisíc samostatných a 13 tisíc kombinovaných. Zájemci si vakcíny proti hepatitidě A musí platit sami, stojí kolem 1500 korun a potřeba jsou dvě dávky.
Už deset obětí žloutenky v Praze, po celém Česku je jich víc než dvojnásobek |
Zdravotní pojišťovny na ně zpětně přispívají, podle pojišťovny částkou 500 až 1000 korun za rok, dětem obvykle víc. Podle dřívějších vyjádření hlavní hygieničky Barbory Mackové by bylo vhodné, aby pojišťovny lidem vakcínu hradily.
Ochrana po očkování podle Dlouhého nastupuje dva týdny po první dávce, pro dlouhodobou ochranu je třeba přeočkování přibližně po roce.
„V současné době jsou vhodné pro každého, kdo infekci neprodělal. Ještě více lze očkování doporučit v dětském věku, pracovníkům ve školství, zdravotnictví, v obchodě a hromadné dopravě, v úklidových službách, v odpadovém hospodářství či v bezpečnostních složkách,“ dodal. Závažným průběhem hepatitidy A, včetně rizika úmrtí, jsou podle něj ohroženy zejména osoby s těžším chronickým jaterním onemocněním.
1. října 2025 |
