Letošní počet nakažených v Česku je zatím druhý nejvyšší od roku 1989, více jich bylo jen v roce 1996, a to 2083. Hygienici dříve uvedli, že se nemoc šíří mezi lidmi bez domova.
„K většině úmrtí došlo u osob s rizikovým chováním a jiným chronickým postižením jater. Právě u těchto osob může mít virová hepatitida A závažnější až fatální průběh. Riziko závažného průběhu a úmrtí narůstá s věkem a je vyšší u osob s chronickým onemocněním jater nebo oslabenou imunitou,“ uvedla Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Nakažených žloutenkou přibývá, někteří čelí selhání jater. Nejhorší stav je v Praze |
Nemoc souvisí se špatnou hygienou. „Největší problém to bývá u malých dětí, v sociálně vyloučených komunitách, ale i u lidí bez domova, na ubytovnách a podobně,“ řekla na začátku září hlavní hygienička Barbora Macková. V Praze hygienici cíleně očkují bezdomovce a další rizikové skupiny, metropole kvůli nákaze také posílila úklid vozidel a stanic městské hromadné dopravy.
Od letošního března každý měsíc případů přibývá, v srpnu jich bylo 295, v září 428. Více nemocných lékaři pravidelně zachytávali v 70. letech a koncem 80. let minulého století, v rekordním roce 1979 jich bylo přes 32 000.
„Případy jsou hlášeny ve všech věkových skupinách, od nejmenších dětí až po seniory,“ dodala Fabiánová. Nejvíc nemocných je ve věkové skupině 35 až 39 let (204), poté u dětí od pěti do devíti let (163). Onemocnělo také deset dětí do jednoho roku.
V Česku propukla nezvykle silná vlna žloutenky A, případů je nejvíce za 15 let |
Příznaky žloutenky A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se onemocnění projevuje zežloutnutím kůže a bělma očí typickým pro záněty jater, dále tmavou močí, světlou stolicí a svěděním kůže. Nákaza se šíří převážně špinavýma rukama, odborníci proto apelují zejména na jejich důkladné mytí.
Apelují také na očkování, které si lidé ale musí platit sami. Podle hlavní hygieničky by bylo vhodnější, aby vakcína, která stojí zhruba 1700 korun, byla hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Potřeba jsou dvě dávky. Zdravotní pojišťovny část ceny zpětně proplácejí, příspěvek je většinou řádech stokorun.
