V Česku dosud neexistovala žádná norma, která by limitovala maximum umělého osvětlení. To se začátkem března mění a všichni veřejní zadavatelé se nyní mohou v rámci veřejných zakázek na novou normu odkázat.
Jedná se o vůbec první technickou normu, která do legislativy poprvé zavádí maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor.
Zhasneme v Unii. Česko chce kvůli světelnému smogu omezit zbytečná světla |
„Míra nočního osvětlení v posledních desetiletích skokově roste, ale současně není tomuto problému věnována patřičná pozornost,“ uvedl Hladík. Noční osvětlení je podle něj v mnoha případech zbytečně předimenzováno. S tím souhlasí i ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje MŽP Anna Pasková, podle níž budou požadavky normy procházet pravidelnou revizí.
„V tuto chvíli je norma doporučovaná, v plánu ale máme hovořit o její závaznosti v rámci stavebního zákona,“ řekla Pasková s odkazem na usnesení vlády z roku 2018, kdy se resorty zavázaly během rekodifikace stavebního práva problémem světelného znečištění zabývat. Norma by tak během letoška měla být zohledněna v návrhu vyhlášky k novele stavebního zákona z pera ministerstva pro místní rozvoj.
Norma tedy prozatím není právně závazná, ale funguje například jako vodítko pro obce při rekonstrukci veřejného osvětlení.
Negativní vliv na lidi i přírodu
Odborná skupina pro tmavé nebe při České astronomické společnosti varuje zejména před negativním vlivem tohoto osvětlení na lidský organismus.
„Ten je přizpůsobený pravidelnému dennímu cyklu, jehož nedílnou součástí je spánek. Jeho nedostatek významně zhoršuje kvalitu života a může být příčinou vzniku závažných zdravotních komplikací,“ sděluje organizace.
Světelné znečištěníPojmem světelné znečištění označujeme nežádoucí jevy provázející umělé venkovní osvětlení. To představuje riziko bezpečnostní, zdravotní i ekologické. V mnoha případech velká část světla směřuje i tam, kde ho nutně nepotřebujeme, a stojí tak zbytečně moc peněz i energie. Jedním z nejčastějších projevů světelného znečištění je tzv. světelný smog. |
Také upozorňuje na značnou část živočichů, která se zcela přizpůsobila životu ve tmě, a je na něm zcela závislá při obživě, migraci i rozmnožování.
„Světlo má velký negativní vliv na lidi, ale i na přírodu. Ta je plná tvorů a živočichů, a mnoho z nich ani nevidíme, protože žijí v noci. A to střídání je pro ně naprosto zásadní. Proto potřebujeme regulovat množství umělého osvětlení,“ doplnil souhlasně Hladík.
V tomto smyslu je podle Paskové nutné udržet tzv. zónu nula hlavně v chráněných oblastech a národních parcích. „Zejména tam potřebujeme udržet přirozenou tmu,“ upozornila.
Předseda Odborné skupiny pro řešení světelného znečištění Pavel Suchan však dodal, že pravou neporušenou noční tmu už nenajdeme skoro nikde. „Světlo se šíří velmi daleko v ovzduší, nemá hranice. Při každém prodlení v tomto směru navíc vznikají další instalace venkovního osvětlování s nevhodnými parametry, které kvůli jejich životnosti budou přírodu poškozovat dalších 25 let,“ řekl Suchan.
Světelný smog ohrožuje zdraví, nejhorší je modré světlo, říká chronobioložka |
Jeho slova potvrdil i ředitel Štefánikovy hvězdárny na Petříně Tomáš Prosecký.
„Pozorování slabých objektů hlubokého vesmíru, jako jsou hvězdokupy, mlhoviny a galaxie, může hvězdárna od loňského roku návštěvníkům znovu nabídnout v nebývalé kvalitě, ale jen díky pořízení nového a unikátního elektronického dalekohledu, který vychází z principů digitální astrofotografie a umožňuje světelné znečištění pražské oblohy částečně obejít,“ dodal Prosecký.
Norma může ulevit i peněžence
„Omezení zbytečného svícení nebo využití úsporných a správně nastavených světel dokáže ušetřit nemalé finanční prostředky jak firmám, tak obecním rozpočtům,“ uvedl Hladík. Podle odhadů MŽP se nyní jen za zastaralé a nevhodně využívané veřejné osvětlení ročně utratí zhruba dvě miliardy korun z obecních rozpočtů.
Odborníci také upozorňují, že naplno svítíme i pozdě v noci, kdy po ulicích nikdo nechodí. Dochází tak k plýtvání elektrickou energií. Podle Hladíka je v tomto ohledu nutné rozlišovat typy prostředí. „Je logické, že jinou intenzitu potřebujeme ve městě, kde je velké dopravní zatížení, a jiné například v přírodě,“ dodal.
Jeden skleník dokáže zářit jak Olomouc. Světelné znečištění stojí miliardy |
Dobrou zprávou ale podle Paskové je, že na trhu přibývá stále více šetrnějších řešení, a že se o světelném znečištění začalo hovořit i na evropské úrovni, čemuž výrazně napomohla české předsednictví EU.
„Česko je lídrem v tomto tématu. Vnesli jsme ho v rámci předsednictví na evropskou platformu, a chceme v tom pokračovat i nadále,“ doplnil Hladík.
